Společnost Google, která provozuje světově nejrozšířenější internetový vyhledávač, se pustila do finančních služeb. Zařadila se tak po bok dalších technologických firem, které se snaží rozšířit byznys a využít miliardy dolarů přebytečné hotovosti.
Google včera začal ve Velké Británii nabízet kreditní kartu, která má podnikům pomoci financovat internetovou inzerci. Úvěrový rámec činí 200 dolarů až 100 tisíc dolarů, které mohou klienti využít k placení za službu Adwords. Ta umísťuje reklamní sdělení vedle výsledků hledání a přinesla většinu z loňských inzertních tržeb firmy v objemu 37 miliard dolarů.
Google počítá s rozšířením kreditní karty do dalších zemí během příštích týdnů a měsíců. Jde o první rázný krok internetového gigantu k využití volných peněz. Jeho investované prostředky a volná hotovost dosáhly na konci pololetí 44 miliard dolarů.
Pár dnů před Googlem oznámil také internetový obchod Amazon, že začal nabízet půjčky nezávislým prodejcům, kteří využívají jeho portál.
Využití volných prostředků
Program Amazonu je zaměřený na prodejce s nedostatkem finančních prostředků, kteří by jinak nemohli financovat například zvýšení zásob před nákupní sezonou či rozšíření nabízeného sortimentu. Amazon tak podporuje vlastní příjmy, jelikož si od nezávislých prodejců bere provizi za každou prodanou věc.
Podobnou motivaci má i Google. „Neutrácejí za Adwords tolik, kolik by potřebovali,“ řekl deníku Financial Times zástupce společnosti Brent Callinicos. Pilotní program, který proběhl loni v USA, podle něj vedl k tomu, že zákazníci inzerovali více.
Úročení kreditních karet by mělo ve Spojených státech začínat na 8,99 procenta a ve Velké Británii na 11,9 procenta, tedy o poznání níže, než je průměrné úročení kreditních karet pro malé a střední podniky. Pro Google je to ale stále zajímavé zhodnocení volných prostředků.
Internetové a technologické firmy delší dobu hromadí hotovost a likvidní cenné papíry. Největší zásobu drží společnost Apple, která navíc nemá žádný dluh. Apple měl na konci letošního června 117,2 miliardy dolarů. Microsoft drží přes 63 miliard dolarů, ale zároveň téměř dvanáct miliard dolarů dluhů. Společnost Cisco Systems sedí na 48,7 miliardy dolarů a například IBM na 11,7 miliardy dolarů.
Společnostem tyto prostředky vydělají více, pokud je budou třeba s desetiprocentním úrokem půjčovat malým a středním firmám, než pokud je investují do amerických státních dluhopisů. Desetileté americké vládní bondy v poslední době nesou jen okolo 1,5 procenta ročně, což nepokryje ani inflaci.
