Hypothalamus má na starost celou řadu věcí. Reguluje tělesnou teplotu, řídí pocity hladu či žízně atd. Nová studie, provedená na myších, však naznačuje, že je rovněž zodpovědný za udržování mládí – a to díky zásobám neurálních kmenových buněk, které se však postupem času ztenčují.
„Náš výzkum ukazuje, že počet hypothalamických neurálních kmenových buněk přirozeně klesá po celou dobu života zvířete a tento pokles urychluje stárnutí,“ uvedl molekulární farmakolog Dongsheng Cai z Albert Einstein College of Medicine.
„Ale také jsme zjistili, že efekty těchto ztrát nejsou nevratné. Doplněním těchto kmenových buněk nebo molekul, které produkují, je možné různé aspekty stárnutí v celém těle nejen zpomalit, ale i zvrátit,“ dodal.
Výše zmíněné neurální kmenové buňky začínají u myší mizet kolem desátého měsíce jejich věku – a ve dvou letech už je jich většina pryč. Aby odborníci zjistili, zda jejich úbytek skutečně napomáhá stárnutí, cca 70% jistým toxinem zničili.
Životnost takto handicapovaných myší se ve srovnání s kontrolními přirozeně stárnoucími zvířaty zkrátila o několik měsíců. A aby toho nebylo málo, stárnutí na ně mělo značně negativnější dopady.
„Došlo k úpadku v oblastech učení a paměti, koordinace, svalové hmoty, vytrvalosti i tloušťky kůže,“ vysvětlil Cai v rozhovoru pro New Scientist.
Ještě zajímavější ovšem je, že to funguje i obráceně. Tým injekčně podával hypothalamické kmenové buňky z novorozených myší dvěma skupinám: jednu tvořila normální stará zvířata a druhou zvířata, jejichž buňky byly dříve částečně zlikvidovány toxinem. Členové obou skupin žili až o 15% déle, než kontrolní zvířata.
Otázkou zůstává, zda se neurální kmenové buňky budou chovat coby elixír mládí i po implantaci do lidských mozků. K jejímu zodpovězení však bude nutné sehnat dobrovolníky a provést klinické zkoušky.
Zdroj: Albert Einstein College of Medicine, New Scientist,
