Ministerstvo zemědělství (MZe) v letech 2005 až 2011 porušilo několik zákonů a velmi vážně pochybilo u IT zakázek za téměř miliardu korun. Informační technologie byly na ministerstvu minimálně v těchto letech realizovány bez strategických koncepcí či veřejných soutěží často a nebylo jasné, k čemu projekty mají sloužit. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zároveň připravuje trestní oznámení.
NKÚ zkontroloval výdaje a majetek MZe za celkem 2,3 miliardy korun a soustředil se zejména na projekty označené jako „integrace sítě MZe“. Právě u tohoto sousloví za půl miliardy korun mělo ministerstvo porušit zákon hned v jeho začátcích. Zakázka na tento projekt byla zadána v roce 2005 bez veřejného tendru a využilo se pouze dodatku k prováděcí smlouvě. Podobný krok byl využit také při prodloužení dodavatelské smlouvy o 5 let později, kdy ministerstvo bez veřejného zadání zakázku dalo původnímu dodavateli, který si přišel na dalších 203 milionů korun.
Korupce ve státním IT podporuje kreativitu komentář
„Ministerstvo přitom nemělo žádný strategický, koncepční ani jiný materiál, v němž by řešilo, čeho chce vlastně prostřednictvím projektu (integrace sítě MZe) dosáhnout,“ píše se ve zprávě NKÚ. „Stejně tak kontrolorům nedoložilo, že by projekt ekonomicky posoudilo, zpracovalo investiční záměr nebo prováděcí studii.“
„Zjednodušeně řečeno, ministerstvo udělalo nákup za půl miliardy korun, aniž by přesně vědělo, co, za kolik a proč chce získat. A k tomu nakupovalo od jednoho předem vybraného dodavatele bez otevřené soutěže. Přitom mělo k dispozici hned dva posudky advokátních kanceláří, podle kterých zadání zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění nebylo oprávněné,“ doplňuje vedoucí kontroly Jan Vedral.
Nesplnitelné podmínky a další
MZe využívalo také další praktiky, které je možné u státních zakázek sledovat. Například sice vypsalo veřejnou soutěž, ale nastavilo podmínky tak, aby je mohl splnit pouze původní dodavatel. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jeden takový projekt za 142,6 milionu korun sice zrušil, MZe ale jeho rozhodnutí nerespektovalo.
I další triky jsou tradičně známé. Došlo například na rozdělení jedné zakázky na dvě tak, aby se díky finančnímu limitu šlo vyhnout veřejné soutěži. Za 4,5 milionu korun tak vznikly 2 dokumenty (Koncepce ICT a Strategie ICT) o délce 20 stran, které byly z 3 čtvrtin totožné. „Nejenže ani jeden z těchto materiálů nepřijali nebo neschválili jako závazný koncepční dokument, ale dokonce je ani nevyužili,“ popisuje Vedral z NKÚ.
Výdaje MZe na služby integrace sítě a související poradenské služby v letech 2005 až 2011. Zdroj: NKÚ
V roce 2008 zemědělský rezort zaplatil 46,3 milionu korun za poradenské služby bez udání důvodu, k čemu je potřebuje. O rok později se pak za 4,1 milionu pořídila aplikace a nebyla nikdy využita. Došlo i k nákupům zbytečného množství licencí. Například profesionální licence na SAP byla využívána zhruba pouze z poloviny. Více informací v podrobné zprávě.
Ministerstvo zemědělství tak podle NKÚ porušilo zákony o veřejných zakázkách, účetnictví a finanční kontrole. Zároveň se chovalo nehospodárně a porušilo ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech.
V letech 2005 až 2011 se v čele ministerstva zemědělství postupně vystřídali Petr Zgarba, Jan Mládek (oba ČSSD), Milena Vicenová (nestr.), Petr Gandalovič (ODS), Jakub Šebesta (nestr.) a Ivan Fuksa (ODS).
Státní ICT zakázky jsou jedním z největších zdrojů tuzemské korupce a plýtvání penězi daňových poplatníků. Často ke zbytečným platbám nevedou ani korupční zájmy, ale nekompetentnost úředníků a spolupráce zainteresovaných firem. Podle analýzy NKÚ zadala zdejší ministerstva od roku 2009 do první čtvrtiny roku 2011 neveřejné ICT zakázky za 21,3 miliardy korun, což je 38 procent z celkových ministerských zakázek. Polovinu z toho, konkrétně 13,6 miliardy korun, představují zakázky související s ICT.
NKÚ tak oznámil, že se v budoucnu hodlá na ICT zakázky více zaměřit, zejména pak na ty zadané bez veřejné soutěže. „Nejvyšší kontrolní úřad si je vědom, že oblast informačních technologií patří k velmi rizikovým z hlediska efektivního hospodaření s veřejnými prostředky,“ píše úřad ve zprávě.
