Ale to je přece naprosto jedno, jaké tarify mají operátoři jinde. Pokud je nedokážete využít, tak z pohledu zákazníka na našem trhu jako by neexistovaly. Taky vás tady u nás přece nezajímá, že v oáze na Sahaře si vodu koupíte v přepočtu za cca 650,- za litr. V Praze taky nebudete očekávat, že cena za pozemek bude stejná jako na vesnici. Firmy outsourcují do Indie,protože tam za menší peníz lidi odvedou stejnou práci jako u nás. To je přesně totéž - cena je dána kompromisem mezi tím, co chce prodávající a co je ochoten dát zákazník. Dokud zákazník platí, je cena přiměřená. Že je doba jinde asi myslíte tak, že mobily jsou běžné. Jsou. Protože jejich cena je přiměřená. Váš příklad s podnikatelem - pokud se zákazník nedovolá na druhé zazvonění, asi zavolá někomu jinému. A ten někdo jiný buď má mobil a pak se mu zřejmě vyplácí ho mít, nebo má někoho, kdo sedí u pevné a vyplácí se mu platit takového člověka, nebo to na to druhé zazvonění taky nevezme. Je to úplně jednoduché - buď se ten mobil vyplatí a pak ho mám, nebo se nevyplatí a pak ho nebudu mít. Dokud za to, že měsíčně zaplatí pár stovek dostává podnikatel zakázky v celkové výši o pár tisíc vyšší, pak se ten mobil vyplatí a jeho cena je v pořádku. Kdyby se nevyplácel, nebude ho podnikatel mít a operátor přijde o zákazníka. Brzy by šel s cenou dolů. Jako zákazník si určitě přeju co nejnižší cenu. Ovšem dodavatel chce co nejvíc vydělat a požene cenu nahoru. Pokud se prodávající s kupujícím nedohodnou, smůla. Není obchod. Jako zaměstnanec chci co nejvyšší plat a zaměstnavatel ho chce dávat co nejnižší - pokud se nedohodnou, taky smůla. Uchazeč to zkusí jinde a zaměstnavatel s jiným uchazečem. Všechno se to krásně obejde bez úředníků - mnohem radši platím za službu, kterou skutečně dostanu, než abych platil z daní úředníka, který bude operátorům vnucovat svojí představu správné ceny.
