Jako v každé krizi, osobní či oblastní, krachují ti, co špatně hospodaří. Je úplně jedno, kdo to je. Principy platí stejně pro každého. Ano, některé státy krachují, jiné jsou zadlužené, přesto mají velice prosperjící soukromý sektor. Zadlužené jsou totiž státní aparáty. Neumějí s penězi hospodařit tak, jako soukromé firmy, které prosperují, vytvářejí pracovní místa, zisky, hodnoty. Dluh vzniká tak, že utratíš víc, než vyděláš. Pokud se takto chováš dlouhodobě, přichází bankrot. V každém případě se ale jedná pouze o krizi morálky a zodpovědnosti. Nic závažnějšího to není.
----
Každá sebehorší situace vždy přináší nové příležitosti. Jde jen o to, kdo je ochoten je využít a kdo raději zalamuje rukama.
----
Lidstvo na tom ještě nikdy nebylo tak ekonomicky dobře, jako je dnes. Ještě před 150-ti lety žila celá Afrika a Asie v podstatě v době kamenné, podobně Indie, Indočína, Čína, dokonce i Japonsko, Jižní Amerika. Průmyslové země byly pouze v západní Evropě a v USA, nikde jinde.
----
Nesmíš bídu své peněženky vztahovat na celý svět. Ten problém je pouze u tebe doba, nepřekračuje práh tvého příbytku.