HP prochází léčebným procesem a podle šéfa české pobočky Jana Kameníčka se firma zvedá a zase půjde nahoru. Pomoci má nejenom reorganizace, ale také posílení výzkumu.
Česká divize společnosti Hewlett-Packard věří v dobré zítřky. Pobočka v loňském roce prošla, stejně jako zbytek globální korporace, restrukturalizací a z dlouhodobějšího hlediska počítá s obrácením klesající křivky a návratu k růstu. HP se vlivem několika špatných rozhodnutí z posledních let dostalo do problémů, které se nyní snaží řešit nová výkonná ředitelka Meg Whitman. Podle šéfa tuzemské pobočky HP Jana Kameníčka se jí to daří.
„Meg je velmi konstruktivní, pracovitá a přesvědčivá. HP má teď po určité problémové době pevné vedení a jasnou strategii,“ říká v rozhovoru pro Connect.cz Jan Kameníček. Zdejší šéf se nedávno zúčastnil setkání viceprezidentů a ředitelů všech světových poboček HP, kde ho kromě samotného vystupování bývalé kapitánky eBaye zaujaly také projekty z firemních výzkumných laboratoří.
„Pokud se to, co nám bylo představeno, podaří v dohledné době přetavit do komerčních produktů, můžeme získat hodně velkou výhodu na trhu,“ tvrdí Kameníček a poukazuje například na technologii memristorů, která může vměstnat obrovské množství dat do malých fyzických jednotek. HP se pod novým vedením skutečně opět zaměřilo na investice do výzkumu a vývoje, do nichž míří finanční prostředky ušetřené restrukturalizací a propouštěním z jiných oblastí.
Mobilní čipy do českých datových center
Jedním z letošních velkých lákadel HP má být aktuálně spouštěný projekt Moonshot – servery osazené mobilními čipy a disponující velmi nízkou spotřebou energie. Moonshot je však určený zejména pro firmy typu Google, Facebook a další internetové obry, kteří si staví vlastní hardware a software, a v Česku zřejmě o žádný velký byznys nepůjde.
Zase se zvedneme. Šéf české pobočky HP Jan Kameníček.
HP si nicméně průzkum tuzemského trhu dělalo a v brzké budoucnosti hodlá oslovovat největší tuzemské internetové hráče, kteří by mohli Moonshot nasadit. Například ze Seznamu se sice ozývá, že na podobné projekty je firma stále ještě malá, HP si ale myslí, že i Seznam a jemu podobní mohou Moonshot využívat.
Žhavým tématem v HP je také společnost Autonomy, kterou firma získala za více než 10 miliard dolarů a jehož velkou část musela odepsat. Aktuálně to ale vypadá, že se zajímavá technologie pro analýzu nestrukturovaných dat začíná probouzet k životu.
„Problémy byly hodně dané tím, že se firma Autonomy po akvizici nechala jako samostatná. A teď si představte, že máte firmu o 2 tisících zaměstnancích, která operuje samostatně, a napojíte na ní desítky tisíc obchodníků z HP,“ říká Kameníček. Autonomy se tak postupně integruje do HP a technologie se využívá v různých produktech HP. V Česku má nicméně stále jednotky zákazníků. Nejvíce z nich je z oblasti call center, které díky Autonomy mohou analyzovat informace ze záznamů telefonních hovorů.
Pouze špatná rozhodnutí nejvyššího managementu ale prý HP do problémů nedostala. „Trendy, které zapříčinily pokles HP, byly neodvratitelné,“ myslí si Kameníček. Může za to i klesající odbyt serverů, na kterém stojí velká část byznysu společnosti. „Reálná potřeba serverů na dnešním trhu je mnohem nižší, než byla dříve, protože virtualizace umožňuje jejich konsolidaci a prodá se jich tak méně.“
V Česku kolem 1400 lidí
V budoucnu by ale měl nastat obrat. Například český trh v současné době ještě padá, podle odhadů HP se má ale tento propad zastavit a poté brzy začít růst. „Trh klesá dočasně a pak se zase zvedne,“ věří Kameníček. Mimo jiné i proto, že výrazně roste počet dat a využití aplikací. Jediným segmentem, který v Česku roste, jsou menší a střední firmy. Jedním z důvodů je právě to, že se těmto firmám virtualizace příliš nevyplatí a stále provozují spíše klasické systémy. České firmy navíc stále velice pomalu přechází na cloudové služby a aplikace. „Přechod zatím není tak veliký, aby došlo k znatelnému poklesům prodeje serverů,“ říká český šéf HP.
HP přikládá projektu Moonshot velikou roli do budoucna.
HP od začátku aktuálního fiskálního roku funguje v novém režimu. V případě české sekce to znamená především nově přeskládané obchodní týmy, které se nyní více specializují na prodej jednotlivých technologie HP. U servisních jednotek k žádným větším změnám údajně nedošlo. „V oblasti služeb je to hodně na nás, do toho nám centrála příliš nemluví.“
Celosvětové propouštění se nevyhnulo ani Česku, stále tu nicméně pracuje kolem 1400 lidí. Téměř stovka z nich se podílí na softwarovém vývoji v divizi Systinet, kterou jako společnost zakládal současný šéf GoodData Roman Staněk a kterou později prodal. V této divizi se kromě nástroje HP Systinet pracuje také na vývojicloudové aplikace Cloud Service Automation Software, která v rámci HP tvoří v této oblasti vlajkovou loď.
HP v Čechách zaměstnává i 50 lidí v továrnách Foxconn v Kutné Hoře a Pardubicích, kde se montují servery, respektive počítače pro vývoz do mnoha částí světa. Tito lidé jsou nicméně plně řízení evropskou centrálou.
Součástí struktur HP už je také česká společnost Audmin, kterou IT obr získal v loňském roce společně s aplikací DON určenou pro investiční bankovnictví. Technologie DON už byly dříve často s produkty HP v bankách spojovány a akvizice byla uskutečněna zejména na popud zákazníků. „Zákazníci chtěli, aby jim služby tohoto typu dodávala velká stabilní firma,“ tvrdí Kameníček.
HP slibuje revoluci v serverech. Díky mobilním čipům
To je i klíč pro to, jak HP může v Česku další firmy nakupovat. Firma aktivně žádné startupy a další tuzemské projekty nemonitoruje a nekontaktuje a vše se řídí požadavky zákazníků. „České HP může zdejší firmy kupovat, když je v tom strategický a komerční zájem,“ vysvětluje Kameníček. „Akvizice nicméně děláme spíše díky ohlasům našich zákazníků, kteří říkají, že se jim daná technologie může v portfoliu HP hodit.“
Sázka na Android
Majoritním byznysem HP je u nás stále prodej hardwaru, který tvoří kolem dvou třetin obratu. Prodej železa je nicméně stále více poháněn celkovými řešeními (zejména u velkých firem), kdy si firmy nechají od HP vypracovat projekt a ten pak koupí společně s hardwarem. Tímto způsobem se například daří prodávat takzvaný complete stack, který v jedné „krabici“ kombinuje servery, sítě, storage systém, software a další části IT infrastruktury. HP si podle statistik IDC drží v prodeji serverů téměř poloviční tržní podíl.
Jedním z velkých problémů HP byl zcela nepodchycený nástup tabletů. „To už se nám daří pomalu otáčet,“ tvrdí Kameníček. V HP se rozhodli, že nevsadí vše na jednu kartu v podobě Windows 8, ale postupně uvádí na trh také přístroje s Androidem. „Nedá se popřít, že tablety s Androidem brzy budou mít na světovém trhu největší podíl, takže HP nemůže tento operační systém ignorovat.“ Více o počítačích HP v pořadu Connected s Yvetou Holečkovou.
Počítače stále tvoří zhruba 2 třetiny obratu celého HP a pro firmu i nadále hrají důležitou roli. Zejména v tom, že společnost chce firmám nabízet kompletní řešení, od serverů, přes služby až po tiskárny a koncové stroje. Díky velkému odběru hardwarových komponent pro montáž osobních počítačů je navíc možné získat levněji i dodávky komponent do serverů.
I přes některé slibné argumenty a vyhlídky však nejspíše bude obrat HP trvat delší dobu. Léčba, kterou Meg Whitman naordinovala, může trvat i několik let. V Česku je navíc situace ztížena nejenom zmiňovaným poklesem trhu, ale také menšími investicemi firem do IT. „Trh je stále v recesi a firmy odkládají investice do IT, pokud pro ně nemají velice rychlou ekonomickou návratnost. Proces obměny technologií je delší než dříve,“ popisuje své zkušenosti Jan Kameníček.
Kameníčkův tým se tak v současné době snaží zvyšovat podíl na trhu a připravovat si půdu do budoucna. A to i na úkor toho, že zvyšovat podíl na trhu znamená i nastavovat nižší ceny a tím pádem si zmenšovat marže.
