Americký viceprezident Mike Pence loni formálně požádal NASA, aby se znovu vypravila na Měsíc a to poměrně brzy. Program Artemis chce dostat na měsíční povrch muže a ženu už v roce 2024 a společně s partnery ze soukromé a zahraniční sféry počítá dokonce s trvalejším průzkumem Měsíce zhruba v roce 2028.
Zatím naprosto hypotetická měsíční základna má být nezbytná pro testování mnohem komplikovanější cesty na Mars.
Apple za tři měsíce utrží víc, než celé Česko za rok. Byznys mu však může pokazit koronavirus
Aby NASA dokázala v poměrně šibeničním termínu připravit misi na Měsíc, bude potřebovat mnohem více finančních zdrojů, než ji umožňuje dosavadní federální rozpočet. Přišla na to řeč i během včerejšího oznámení investic pro letošní rok, kdy padla zatím poměrně hrubá cifra:
NASA potřebuje vedle stávajícího rozpočtu dalších 35 miliard dolarů.
Právě tolik má stát vývoj všech potřebných komponent pro bezpečnou cestu tam i zpět.
Apple by ze zisku zaplatil misi za 1,5 měsíce
35 miliard dolarů je poměrně abstraktní číslo, pojďme si jej tedy uvést do nějakého kontextu. Dejme tomu, že by se chtěl do hry zapojit i Apple – symbol amerického technologického úspěchu a příklad toho, jak se má generovat zisk.
USA se chtějí vrátit na Měsíc už v tomto desetiletí
Apple na sklonku ledna zveřejnil výsledky svého hospodaření během vánočního kvartálu. Firma utržila 91,8 miliard dolarů a čistý zisk se vyšplhal na úctyhodných 22,2 miliard dolarů. Stručně řečeno, firma by si na podobnou měsíční misi bezpečně vydělala za měsíc a půl, aniž by musela krátit platy svých zaměstnanců a jakkoliv omezovat provoz.
Český stát by musel šetřit a neutrácet půl roku
Po přepočtu na korunu stejná cifra činí 799 miliard korun. Skutečné výdaje českého státního rozpočtu za rok 2019 činily 1 551 miliard. To je mnohem více než příjmy do státní pokladny, český státní korporát je tedy v tradiční ztrátě a podobnou misi by rozhodně nemohl financovat ze svého zisku, který jednoduše negeneruje.
Pokud by ji ale financoval ze samotných tržeb, daňoví poplatníci by ji za stejné americké ceny zaplatili zhruba po šesti měsících. Pokud tedy na půl roku zastavíme všechna ministerstva a ze státního rozpočtu financované instituce, můžeme letět na Měsíc.
5 tisíc kilometrů dálnic
Ještě zajímavější by byl přepočet na D1 index – tedy na cenu jednoho kilometru české dálnice. Podle údajů Ministerstva dopravy ČR z roku 2018 stojí průměrný kilometr dálnice zhruba 152 milionů korun. Cesta na Měsíc by nás tedy stála zhruba tolik, jako dálnice o délce 5 256 kilometrů. Dost možná tedy jako vybudování celé plánované dálniční sítě v Česku v průběhu příštích 100 let.