Nedávno se se svými novinkami pochlubily technologické společnosti Facebook, Microsoft a Google, přičemž za rohem je také výroční Apple WWDC, která vypukne už za dva týdny 3. června. Česko by se však mělo neméně zajímat i o velké konference v Evropě, které se nás mnohdy týkají mnohem více než stav umělé inteligence kdesi v Mountain View.
Jedna z těch největších v půlce týdne okupovala výstaviště Station Berlin v srdci německého hlavního města, kam se po roce sjelo na 5 000 manažerů, vývojářů a dalších expertů na již tradiční Bosch Connected World 2019.
Jelikož je Berlín z Prahy jen pár hodin cesty po dálnici a jelikož je Česká republika z hlediska struktury svého hospodářství a vzájemného obchodu do jisté míry opravdu 17. spolkovou zemí Německa, zajeli jsme se do Berlína podívat i my.
Bosch nevyrábí pouze vrtačky
Bosch a jeho dceřiné společnosti po celém světě zaměstnávají více než 300 tisíc lidí (z toho v Česku necelých 9 tisíc) a vedle malých i velkých strojů a robotiky třeba z fabrik jeho Rexrothu se jedná také o jednoho z největších výrobců drobných polovodičových čipů a dalších součástek pro automobilový průmysl
Zapomenout nesmíme ani na energetiku a elektroniku pro domácnosti počínaje vrtačkami a chytrými pračkami a konče technologiemi třeba pro elektroskútry, elektrokola a nakonec i elektrokoloběžky.
Každé městské elektrické kolo bude jednou připojené. Tedy alespoň v představách německého Bosche.
Ostatně, každý, kdo dnes vyrazí vozem do rozkopaného Berlína, který v tomto ohledu docela věrně připomíná dopravní past jménem Brno, brzy pochopí, proč je alternativní doprava v čele s jednostopými vozidly na elektřinu reálným tématem i pro korporace podobného kalibru. V Berlíně je totiž – s trochou nadsázky – více bicyklů než v Pekingu 70. let a pamatuje na to i tamní dopravní infrastruktura.
Všechno propojíme a basta!
Jak už napovídá název výroční konference, hlavním tématem byl internet věcí, průmysl 4.0 a obecně předzvěst propojování prakticky všeho. Jedním z nejvýmluvnějších artefaktů výstavní části tak byla figurína prostého dělníka ze stavby, který měl před sebou vyskládanou klasickou výzbroj v čele s lopatou a kladivem, ale stejně tak i dron. Byl to totiž dělník 2.0 napojený na hromadu informačních systémů.
Každý dělník na stavbě bude jednou chytrý
V rámci úvodní přednášky se pak už šéfové Bosche chlubili přece jen sofistikovanějšími technologiemi – třeba experimentálním autonomním kontrolorem kvality ViPAS, který je další z mnoha ukázek, co nabídne příští generace průmyslové automatizace.
ViPAS je speciální skříň vybavená kamerami a výkonným počítačem s grafickými kartami. Jsou tu opravdu potřeba, využívá je totiž optická neuronová síť, která podle naučené předlohy porovnává, jestli hotový výrobek odpovídá zadání. Člověk u pásu to prý zvládne za 16 sekund, ale ViPAS je jen hrouda křemíku, plastů a slitin, může tedy pracovat celých 24 hodin bez přestávky a za zlomek času.
Robotický kontrolor kvality ViPAS
Ke všemu není sám, spolupracuje totiž s dalším robotem – robotickou rukou Rexroth APAS. Ta mu může z palety předávat výrobek za výrobkem a dohromady za pár hodin zkontrolují celou produkci, aniž by muselo u pásu postávat hejno dělníků.
Průmysl 4.0 vytvoří nová pracovní místa
Přítomní experti na průmysl 4.0 nicméně publikum zároveň uklidňovali, nástup další generace digitalizace výroby totiž nemusí automaticky znamenat ztrátu zaměstnání. Ostatně mnoho techniků z oblasti IT přece už celé roky nahrazuje prostý outsourcing a přechod do cloudu, který je zpravidla mnohem úspornější na lidské zdroje než on-premise, tedy serverová infrastruktura přímo v podniku.
Namísto klubovny plné firemních správců sítě, poštovních serverů a zaseknutých papírů v tiskárnách tedy leckomu stačí jediný administrátor na Office 365 nebo GSuite. Poptávka po dobrých ICT expertech přitom nepolevuje.
Blíží se další revoluce. Umělá inteligence nám v roce 2030 přinese 349 bilionů korun a leckomu sebere práci
Výrobci podobných technologií pro průmysl proto předpokládají, že automatizace a robotizace sice v rámci zefektivňování výroby leckomu sebere práci, ale stejně tak vytvoří nová místa na prozatím neexistujících pozicích nových ekonomičtějších podniků. Ostatně příchod internetu udělal to samé.
Finančníci už pojišťují i funkčnost algoritmů A.I.
Nástup digitálních technologií proměňuje také pojišťování rizik. Tomu se věnuje třeba skupina Munich RE – další z přednášejících –, která dnes firemní klientele umožňuje pojistit dokonce i funkčnost algoritmů neuronových sítí a obecně A.I.
Představte si například, že byste byli dodavatelem softwaru pro předpověď počasí a svým klientům byste platili drobnou pokutu, pokud by předpověď občas nevyšla a způsobila jim ztrátu.
S algoritmy neuronových sítí je to velmi podobné. Občas se prostě spletou. Munich RE umožňuje toto riziko chyby pojistit, což bude velké téma právě v příštích desetiletích s nástupem autonomních systémů – třeba v choulostivé dopravě, neboť i ty se občas spletou.
Bosch vsadil na blockchain. Říká mu DLT
Právě důvěra veřejnosti v nové autonomní technologie, kterým nerozumí, je pro jejich tvůrce ohromné obchodní riziko. Stačí vzpomenout na Uber a fatální srážku jeho robotického volva s chodcem na jaře loňského roku, která celý výzkum vrátila o několik let zpět a prozatím zhatila dnes už poněkud bláhové plány na spuštění robotického taxi Uberu v průběhu několika následujících let.
Pro Bosch je z hlediska důvěry v nové technologie nejdůležitější bezpečnost dat včetně jejich přenosu a obecně soukromí, a tak vsadil na blockchainové technologie, kterým říká DLT (Distributed Ledger Technology).
Komercializace blockchainu začíná. Za deset let firmám přinese 3 biliony dolarů
Základní princip blockchainové databáze spočívá v tom, že jednotlivé zápisy na sebe matematicky navazují. Když bychom tedy chtěli blockchain v určitém místě zpětně upravit, všechny novější (navazující) zápisy nebudou nadále matematicky odpovídat – databáze ztratí svoji integritu a my se dozvíme, že se na ni pokusil někdo zaútočit. Druhým klíčovým prvkem blockchainu je způsob jeho decentralizované distribuce skrze P2P síť.
Bosch chce obou principů využít jak pro vyšší zabezpečení dat přenášených skrze internet, tak jejich efektivnější distribuci. A možné aplikace? Třeba rychlý přenos transakcí v internetu věcí, ať už se bude jednat o vůz, který automaticky zaplatí u pumpy nebo dobíjecí stanice, případně o objednávkové systémy v mezinárodní logistice.
Stručně řečeno, DLT se má podle Bosche postarat o univerzální integritu a bezpečnost přenášených dat skrze internet.
Neuronové sítě v každé bezpečnostní kameře
O několik kapitol výše padla řeč na experimentální technologii ViPAS – tedy robotického kontrolora kvality s hromadou kamer. Právě průmyslové kamery jsou dalším tradičním výrobkem Bosche, který je postupně vybavuje automatikou.
Jeho kamery, které dnes najdete na mnoha evropských letištích nebo třeba na fotbalových stadionech, toho umějí mnohem více než jen pasivně nahrávat obraz. Postupem času přibyla detekce osob, ale i odhadování záměru v pohybu podle jeho vektoru.
Taková kamera tedy například nespustí alarm, pokud v záběru spatří osobu, ale jen tehdy, pokud osoba zamíří k chráněné budově a třeba se bude pokoušet přelézt plot.
Nová generace detektorů požárů. Kouř a plamen rozpozná rovnou bezpečnostní kamera.
Bosch tuto optickou technologii postupně přenáší i do své tradiční senzorové elektroniky pro budovy. Krásným příkladem jsou optické protipožární detektory. Namísto teplotních a kouřových čidel plamen odhalí běžná optická/IR kamera, jejíž výpočetní jednotka pomocí neuronových sítí ví, jak vypadá oheň a právě kouř, čili je dokáže mnohem rychleji a hlavně i na větší dálku spolehlivě detekovat.
Bosch Connected World 2018: Každá vrtačka bude online
Klasický průmysl se tedy mění a v případě Bosch Connected World to dokládal i výčet partnerů konference. Vedle tradičně průmyslového Siemensu mezi těmi největšími figuroval Google Cloud, Microsoft (Azure), Red Hat, anebo geopoliticky momentálně poněkud kontroverzní Huawei.
Cestu redaktora na konferenci hradila společnost Bosch
