Český software pohání světové domény

Ve vývojových laboratořích správce české národní domény vzniká open source systém FRED, díky kterému si registrují domény také další a zejména rozvojové země.
Český software pohání světové domény

Sdružení CZ.NIC je známé především jako správce české národní domény nejvyššího řádu a odborné veřejnosti také jako propagátor protokolu IPv6. V kancelářích na pražských Vinohradech ale vzniká také několik dalších projektů se zajímavým dopadem. Vedle technologie jednotného přihlašování na webových službách mojeID je to především systém FRED, který nasazují správci domén i mimo Českou republiku.

FRED (Free Registry for ENUM and Domain) je softwarový nástroj pro národní registrátory domén, kteří díky tomu mohou toto aktivum pohodlně spravovat. CZ.NIC systém vyvinul v prvé řadě pro své interní potřeby, hned po spuštění ho ale zároveň uvolnil jako open source pro další zájemce. Po zhruba pěti letech ostrého provozu na FREDovi kromě Česka běží také v 5 dalších zemích a několik dalších jeho nasazení chystá nebo zvažuje.

Do Afriky a dalších zemí

„Když se systém začal v roce 2005 psát, žertovali jsme s představami, že by na něm mohlo běžet registrování domén v například afrických státech. Nyní se po několika letech začíná ukazovat, že to není zase taková nereálná představa,“ usmívá se při rozhovoru pro Connect.cz technický ředitel CZ.NIC Jaromír Talíř. FRED už nasadili správci domény v Angole, Tanzanii, Kostarice, Faerských ostrovech a Estonsku a aktuálně implementaci chystá také Rwanda nebo Malawi. „Máme i další zájemce. Na nedávném celosvětovém srazu organizace ICANN v Praze bylo 1800 delegátů z různých zemí a zaregistrovali jsme několik ohlasů.“

Hned na první pohled je jasné, že FREDa využívají především rozvojové a poněkud exotické země. „Například v Evropě už země mají problém s nástroji pro registraci národních domén vyřešený,“ vysvětluje Talíř, „ale v některých afrických zemích to prozatím dělají třeba v Excelu a vše zadávají ručně.“ Tamní správci domén tak chtějí přejít na sofistikovanější nástroje, které jim nejenom usnadní práci, ale zejména dají větší míru nezávislosti.

„V afrických zemích národní domény často spravují zahraniční společnosti. Tyto země ale začínají doménu považovat za své určité národní bohatství a chtějí si jí spravovat sami,“ zasvěcuje technický šéf CZ.NIC do problematiky. Jenže ICANN, světová organizace starající se o internetové domény, už nyní určuje poměrně přísná pravidla pro skupiny, které se o registraci domén chtějí starat. Kvalitní nástroje jsou jednou z nich.

Ušetřené miliony

Také CZ.NIC dříve vlastním registračním nástrojem nedisponoval a tuto aktivitu formou outsourcingu předával společnosti T-Systems PragoNet. „V roce 2005 se došlo k rozhodnutí, že když už je CZ.NIC správcem národní domény, měl by pod svá křídla vzít také tuto část,“ popisuje Talíř. Tehdejší pouze tříčlenný tým se tak rozrostl o skupinu vývojářů a začal vznikat FRED.

Jiná možnost v podstatě ani nebyla. Každá země má na registraci domén a nástroje s tím spojené trochu jiné požadavky a žádný jednotný software, který by se dal koupit podobně, jako třeba Windows neexistoval a neexistuje ani dnes. Organizace v jednotlivých státech si tak vyvíjí proprietární aplikace sloužící přesně jejich účelům, případně si celý proces registrace nechávají outsourcovat podobně, jako CZ.NIC v případě PragoNet.

Klepněte pro větší obrázek
Funkční schéma nástroje FRED.

První verze FREDa se v českém sdružení nasadila na podzim roku 2006 a začalo se s pilotním testováním. O rok později už CZ.NIC převedl všechna data hostovaná u PragoNet a kompletně migroval na novou aplikaci. Tento krok byl výhodný nejenom v tom, že CZ.NIC měl přesně svým potřebám uzpůsobený software, ale zároveň významně snížil náklady. V době, kdy systém hostoval u třetí strany, měl roční náklady blížící se 90 milionům korun. Po nasazení FREDa se snížily pod 30 milionů.

Dnes CZ.NIC disponuje mnohem větším týmem. Jenom technické oddělení čítá 8 programátorů, kteří kromě FREDa pracují také na dalších projektu mojeID, interních systémech a dalších.

Otevřený a zdarma

Český správce domény na svém systému nic nevydělává. „Náš ředitel Ondřej Filip je veliký fanoušek open source a od začátku se počítalo s tím, že se FRED jako volný software také vyvine, aby se dal poskytovat dále,“ říká Talíř. Celé dílo si tak může kdokoliv zdarma stáhnout a zprovoznit. FRED má k dispozici balíčky pro linuxové distribuce Ubuntu a Fedora a vyžaduje k chodu databázi PostgreSQL. Skutečnost, že je FRED zdarma, jistě sehrává roli v tom, proč si nachází oblibu mezi dalšími zeměmi.

O tom, že by nástroj měl v budoucnu nějak vydělávat, se na Vinohradech příliš nepřemýšlí. Software by se teoreticky dal nabízet formou placené služby ostatním zájemcům, prozatím to ale není na pořadu dne. Ostatně společností, které něco podobného nabízejí, je poměrně hodně.

„O tom, že bychom část naší kapacity vyčlenili na to, abychom takovou službu provozovali, jsme uvažovali. Ten potenciál tady určitě je,“ míní Talíř. „My nicméně nejsme v situaci, že bychom potřebovali získávat další a další peníze, takže to pro nás prozatím nedává smysl.“ CZ.NIC každopádně nabízí alespoň školení, jak celý nástroj zprovoznit.

Co naopak CZ.NICu smysl dává, je zapojení komunity do vývoje a zlepšování produktu. To prozatím nefunguje tak, jak by si celý projekt zasloužil. „Několikrát už nám byly nahlášeny chyby. Ukázalo se, že mít to jako open source má smysl, i když například kompletní záplatu nám zatím nikdo nedal,“ popisuje Talíř situaci. Podle jeho slov už ale zástupci organizací v některých zemích o přispívání mluví a začínají se objevovat také různé návody na řešení problémů a nastavení.

Vedle českého výrobku se na světovém internetu pohybuje také nástroj CoCCA. „Používá ho asi 20 nejenom afrických zemí, je monolitický a napsaný v Javě a oproti FREDovi má výhody v tom, že má jednoduché webové rozhraní. FRED je ale rychlejší a modulárnější, i když je kvůli o něco složitější na instalaci.“

Témata článku: Technologie, Internet, Doména, Angola, Fred, Ondřej Filip, Celá organizace, Národní doména, Technické zlepšování, Roční náklady, Rwanda, Správce, Svět, Africký stát, Ušetřené peníze