Výzkumníci z univerzity Carnegie Mellon vycvičili kvadroptéru pomocí strojového učení, aby se naučila létat v uzavřeném prostoru a nenarážela do překážek (studie v PDF).
To by nebylo nic objevného, unikátní je ale přístup, učení totiž tak trochu připomínalo dítě. Kvadroptéra se pokaždé rozlétla vpřed, a pokud před ní byla překážka, tak ano, plnou silou do ní narazila. Během letu nicméně pořizovala její čelní kamera 30 snímku za sekundu, takže neuronová síť strojového učení poté mohla analyzovat, jak vypadala situace těsně před kolizí.
Poté se vždy kvadroptéra vrátila do výchozí pozice a opět se rozlétla. Pokud ovšem nyní uviděla podobnou situaci jako při nedávné srážce, odbočila raději vlevo, nebo vpravo, stejně jako dítě se při prvním dotyku rozžhavené plotýnky pochopí, že už by to napříště dělat nemělo.
Kvadroptéra tímto způsobem absolvovala celkem 11 500 střetů, po kterých se už dokáže i úzkou místností prohánět sama, aniž by do čehokoliv narazila. A co je nejdůležitější, díky strojovém učení si tento model chování vytvořila sama, aniž by museli programátoři sepisovat složitý a pevně daný algoritmus pro vyhýbání se překážkám.
