Evropská investiční banka zveřejnila další část klimatického průzkumu 2021-2022 (XLSX), který zkoumá, jak se mění návyky obyvatel starého kontinentu v souvislosti s nastupujícími zelenými technologiemi.
Ford nevěří autům bez řidiče. Více než polovina energie prý padne na náročné výpočty
Mladý a zprůměrovaný Evropan chce elektrický/hybridní vůz
78 % Evropanů si podle průzkumu myslí, že dělají vše pro boj proti klimatické změně. Co to znamená v praxi? 67 % dotazovaných například předpokládá, že jejich příští automobil bude buď hybridní, nebo elektrický. Pouze třetina si prý koupí benzínový/dieselový vůz.
Evropský průměr je už proelektrický a prohybridní
69 % mladých Evropanů pak klimatickou změnu zvažuje při volbě dovolené, 70 % ve volebních místnostech a 54 % dokonce i při hledání nového zaměstnání.
Lokální čísla v jednotlivých zemích se nicméně výrazně liší. Vše souvisí s kupní sílou obyvatel, místní legislativou a dotacemi na pořízení hybridního/elektrického automobilu. EIB si samozřejmě nechala zjistit názory i v Česku, které má poněkud odlišný názor.
Benzín a nafta zatím nemá v Česku konkurenci
Elektromobilita je zde stále v plenkách a s vysokými pořizovacími náklady ––pokud tedy zrovna nekupujete třeba koloběžku od Xiaomi za pár tisíc korun. Stručně řečeno, dle EIB si 52 % Čechů jako příští vůz vybere opět ten se spalovacím motorem.
Většina příštích vozů v Česku prý bude ještě se spalovacím motorem
31 % respondentů se poohlédne po automobilu s hybridním motorem a čistá elektromobilita zatím láká jen 17 % dotazovaných. O něco otevřenější novým technologiím jsou nejmladší řidiči (15-29 let), kde sice zvažuje nákup elektromobilu 27 % respondentů, nicméně i zde s přehledem vládne vůz s benzínovým a naftovým motorem. Není divu, pro většinu čerstvých absolventů je elektrický automobil cenově zcela nedostupný a řeší jiné životní priority.
Češi jsou posle průzkumu největší elektroskeptici v EU
Česko se ale přece jen poněkud vymyká evropskému průměru, ve své otevřenosti elektromobilitě (včetně té hybridní) je na tom totiž podle výzkumu EIB zdaleka nejhorší. Překonávají nás i země s nižší kupní sílou.
V čem jsme naopak relativně dobří, je nákup oblečení z druhé ruky. Těžko však soudit, jestli za tím stojí skutečně proenvironmentální postoj, anebo někdejší obliba sekáčů a burz.
Nakupování oblečení z druhé ruky v zemích EU
Analýzu pro Evropskou investiční banku zpracovala společnost BVA Group.
