Facebook to nezavařil všem

Neslavná pozice Facebooku na burze ovlivňuje také další mladé internetové firmy. Nedaří se Zynze, Grouponu a dalším. Jsou tu ale tací, kteří úspěšní jsou.

Mladým internetovým společnostem se po vstupu na burzu příliš nedaří. Silná trojka ve složení Facebook, Groupon a Zynga, do které investoři vkládali značné naděje, neustále sleduje propad hodnoty akcií a tržní kapitalizace vlivem nedobrých výsledků a nejasných vyhlídek. Slevový obr Groupon klesl z původní hodnoty více než 26 dolarů za akcii na současných ani ne 6 dolarů, Facebook klesl z 38 dolarů na něco málo přes 20 a zejména z jeho platformy žijící Zynga se z 9,5 dolaru za jeden cenný papír propadla na zhruba 3 dolary.

Tato neslavná bilance ovlivňuje celkovou náladu investorů, kteří nyní k internetovým společnostem přistupují mnohem zdrženlivěji, což se projevuje také do výsledků dalších společností. Některé technologické firmy dokonce kvůli současné situaci oddalují svůj vstup na burzu a čekají na příhodnější dobu úpisu svých cenných papírů.

Médii hodně propíraná situace na trhu nicméně zastiňuje skutečnost, že se mnoha mladým technologickým společnostem naopak daří. Hodně z nich sice prozatím i při výrazně rostoucích příjmech negenerují zisk, často je to ale dáno tím, že významně investují do infrastruktury a rozvoje služeb, díky čemuž mají výborné vyhlídky a přízeň zákazníků a trhů. Ve většině případů totiž jde o firmy, které nemíří na nejisté internetové trhy, kde je těžké hledat nové způsoby, jak zpeněžit uživatele, ale zaměřují se na to, co tyto a mnohé další služby pohání – datová centra.

Dobrá doba pro bezpečnostní firmy

Velice zdravý je zejména trh s kybernetickou bezpečností. Analýza skupiny IDC očekává, že velké společnosti letos za tuto bezpečnost utratí více než 32 miliard dolarů, což je 9 procent více, než tomu bylo v roce minulém. Také střední a menší podniky začínají za bezpečnostní technologie utrácet největší položky ze svých IT rozpočtů.

Klepněte pro větší obrázek
Palo Alto Networks je jedna z nové generace bezpečnostních firem.

Počítačová bezpečnost se totiž mění vlivem nově nastupujících fenoménů v čele s big data, webovými službami, cloudem a mobilními zařízeními. Zatímco dříve bylo například možné ve firemních datových centrech používat firewally, které, zjednodušeně řečeno, hlídaly přístupy aplikací a portů podle zadaných pravidel, dnes už je kvůli webovým službám nutné pracovat také se samotným obsahem.

Administrátoři IT dnes jednoduše umí zabezpečit třeba e-mailovou komunikaci. Ví, jak kontrolovat podezřelé přílohy, umí se vypořádávat se spamem a tak dále. Na úrovni webových služeb ale tak zdatní nejsou. Firewally například umí zakázat nebo povolit službu Dropbox, ale už nezvládají nic mezi tím – například to, aby Dropbox byl ve firemní síti povolený, ale aby bezpečnostní technologie mohla v reálném čase kontrolovat soubory, se kterými se v něm pracuje, díky čemuž by se předešlo blokaci užitečné služby a zároveň zabránilo bezpečnostním rizikům spojeným s přenosem souborů.

Podobných příkladů je mnohem více a společnosti a organizace začínají zjišťovat, že masivní investice do bezpečnostní infrastruktury, které uskutečnily v minulosti, dnes často přestávají fungovat. Z toho těží například společnost Palo Alto Networks, jenž teprve před několika týdny vstoupila na burzu. Úspěšně – po stanovené vyvolávací ceně 42 dolarů za akcii se po primární emisi hodnota papírů zvedla o 31 procent a dnes se obchodují na hranici okolo 60 dolarů.

Palo Alto Networks nabízí technologie, které umí pracovat právě s novým druhem služeb. V reálném čase umí monitorovat aplikace a obsah. Společnost nabízí nejenom samotný bezpečnostní hardware, ale také software a doprovodné služby, které nabízí za pravidelné poplatky.

Firma letos v dubnu měla téměř 8 tisíc zákazníků především z řad středních a velkých firem, telekomunikačních operátorů a vládních organizací, přičemž ještě v létě roku 2010 jich bylo 1800. Tito zákazníci za prvních 9 měsíců aktuálního fiskálního roku vygenerovali příjmy ve výši 179,5 milionu dolarů, což je dvojnásobek za stejné období v předchozím roce. Palo Alto Networks nyní vykázalo i zisk 5,3 milionu dolarů oproti předchozí ztrátě 6,5 milionu. Kolem 70 procent příjmů společnosti přichází z hardwaru, zbytek pak tvoří služby a s nimi spojený software. Příjmy ze služeb přitom narůstají s tím, jak si zákazníci, kteří mají zakoupený hardware, začínají přikupovat nové a nové služby.

Je jich víc. A zajímají se o ně investoři

Úspěšná je také bezpečnostní společnost Imperva, která obchodování na burze zahájila na hodnotě 18 dolarů za akcii a dnes se obchoduje na hranici okolo 30 dolarů. Její produkty rovněž míří do datových center, kde mají chránit technologie proti hackerům. Nasazení softwaru je možné prakticky na jakémkoliv hardwaru a softwarové platformě a k dispozici jsou také cloudové bezpečnostní aplikace a služby.

Firmě se daří meziročně růst, v druhém kvartále nárůst příjmů činil 30 procent, když hodnota dosáhla 24,6 milionu dolarů. Imperva je sice aktuálně ve čtvrtletní ztrátě 1,4 milionu dolarů, tu se jí nicméně meziročně podařilo o polovinu snížit. Společnost investuje do vývoje technologií.

Bezpečnostní společnosti se nejenom kvůli těmto výsledkům a velikosti trhu těší přízni investorů. Ti podle průzkumů společností PricewaterhouseCoopers a Thomson Reuters v loňském roce do tohoto druhů firem investovali 935 milionů dolarů, přičemž v roce 2010 to bylo 498 milionů.

Jen do Palo Alto Networks a Impervy od investorů v několika kolech přiteklo přes 100 milionů dolarů a další stovky tečou do ostatních nadějí. Společnost Bit9 už získala přes 72 milionů dolarů, Lookout budující ochranu proti malwaru a spywaru na mobilních zařízeních má 76 milionů, další mobilní bezpečnostní hráč Zenprise získal 64,5 milionu dolarů a do Solera Networks zajišťující forenzní analytiku sítí už bylo investování 51,7 milionu dolarů.

Bezpečnostním společnostem se ostatně daří také v České republice. Po vstupu AVG na burzu a stejném plánovanému kroku Avastu se u nás rodí několik dalších nadějných jmen. Například brněnská Safetica Technologies už byla díky investici ohodnocena na 100 milionů korun.

Velká data a velké peníze

Také trh s technologiemi pracujícími s big data představuje obří příležitosti. Podle IDC velikost tohoto odvětví do roku 2015 vzroste na 16,9 miliardy dolarů, což oproti 3,2 miliardám v roce 2010 představuje výrazný pohyb směrem nahoru.

Aktuálním žhavým železem v této oblasti je společnost Splunk, která je od dubna kótována na newyorské burze Nasdaq. V jejím případě byly akcie při IPO stanoveny na hodnotu 17 dolarů za kus a nyní se obchodují na hodnotě okolo 30 dolarů.

Splunk dělá podobné věci, jako český projekt GoodData, který už nasbíral investice ve výši 53,5 milionu dolarů, ale pro jinou sortu zákazníků. Obě firmy se snaží v reálném čase monitorovat nestrukturovaná data v jakémkoliv formátu a následně z nich skládat srozumitelné výsledky a analýzy. Zatímco GoodData míří především do obchodních a marketingových oddělení, Splunk skládá informace především pro technologická oddělení, kterým tak pomáhá například při nasazování IT.

Splunk je platforma, nad kterou se pak staví aplikace pro daný účel. Tyto aplikace může dodávat také třetí strana, díky čemuž se počítá se solidním růstem přednastavených scénářů práce s daty (best practices).

Nový objev se svými produkty konkuruje kde komu, od HP, IBM, CA, Microsoftu či Quest Software (nyní Dell) až po Adobe, Google, SAP, EMC nebo Oracle. Firma už má přes 3700 zákazníků, mezi které patří třeba Autodesk, Zynga, Bank of America, Comcast, Harvard nebo Viacom a v minulém roce vykázala příjmy 120,9 milionu dolarů (dvojnásobek toho, co rok předtím) se ztrátou 10,9 milionu. Záporná bilance je dána především masivními investicemi do technologií. Investoři do firmy ještě před IPO vložili 40 milionů dolarů.

Ti, co mají peníze a hledají, jak je zúročit, mají v oblasti big data rozhodně z čeho vybírat. Velice žhavou společností je Cloudera, která komerčně nasazuje platformu Hadoop, do níž už bylo vloženo 76 milionů dolarů a jejíž čísla neustále velice rychle rostou. Společně s Clouderou se hodně mluví také o Sumo Logic a několika dalších startupech.

Ukládání na SSD a sociální produkty

Velice dobré období v současné době zažívají také startupy pracující se sociálními sítěmi. Oracle a Salesforce.com v této oblasti skupují, co mohou a nakupují také Google (Wildfire) a Microsoft (Yammer). Společnost Jive Software je od prosince loňského roku veřejně obchodovatelná a drží se na hodnotě okolo hodnoty při IPO. Zažila už nicméně lepší časy.

Investoři nyní aktivně vyhlížejí chystanou emisi akcií firmy Workday, která díky svým cloudovým podnikovým aplikacím konkuruje především Salesforce.com, SAPu a Oraclu. Právě od této oblasti softwaru se v budoucnu čeká nárůst.

Z cloudu ostatně těží také projekt ServiceNow, jehož akcie se krátce obchodují na NYSE. Vyvolávací cena 18 dolarů za cenný papír byla hravě překonána a nyní se jejich hodnota pohybuje na 32 dolarech. ServiceNow nabízí SaaS aplikace pro správu IT služeb a firma tak přímo konkuruje gigantům jako IBM, HP nebo CA. Zatím se jí to daří, příjmy v posledním kvartálu meziročně vyrostly o 93 procent na 56,8 milionu dolaru a velká část těchto peněz se investuje do budování infrastruktury, která je k provozování cloudových aplikací potřeba. ServiceNow je tak prozatím ve ztrátě 3,1 milionu dolarů.

Na trhu se daří i storage systémům, které ukládají data na SSD disky. Úložný gigant EMC nedávno koupil společnost XtremeIO za 430 milionů dolarů a do dalších menších startupů proudí nemalé investice. Pure Storage už získal 55 milionů a Violin Memory 172 milionů dolarů.

Této oblasti datových center se předpovídá zajímavá budoucnost. Obrovské množství dat, které dnes sítěmi a servery proudí, totiž často musí být zpracováváno v pamětích (in-memory) a dočasně rychle ukládáno na rychlé SSD disky bez mechanických částí.

Témata článku: Byznys, Facebook, Sociální sítě

7 komentářů

Nejnovější komentáře

  • oh171 15. 8. 2012 9:37:45
    Proboha, proč bych používal DropBox ve firemní síti? Může autor tu svoji...
  • George2005 15. 8. 2012 8:13:48
    Nechápu, že se investoři nepoučili z tzv. dot com bubliny z konce minulého...