Po linuxových distribucích je nový Gimp 2.8 k dispozici i pro Windows. Co přináší nového a už ho dokáže zkrotit i Běžný Franta Uživatel? Jak vypadá jeho nové volitelné rozhraní?
Po třech letech tvrdé práce vypustil tým komunitních vývojářů novou generaci multiplatformního grafického editoru Gimpu 2.8. Ta obsahuje některé dramatické změny, které si už mohli v minulosti vyzkoušet uživatelé hlavní linuxové verze, do sestavení pro Windows se ale dostávají teprve nyní.
Gimp odjakživa rozděluje uživatele na dva tábory. Zatímco první skupina na něj nedá dopustit a patří sem i hromada grafiků, kteří se rozhodli používat svobodné (a tedy bezplatné) nástroje, ta druhá, to jsou zpravidla uživatelé Windows, jen nechápavě kroutí hlavou, ptá se, jak někdo vůbec dokáže používat takový ergonomický paskvil a raději se vrací ke svému poctivě owarezenému Photoshopu.
Gimp a jeho základní víceokenní prostředí
Pravda je taková, že Photoshop je opravdu stále někde úplně jinde, ale to je dle mého skromného názoru trošku jiná kategorie. Zatímco Gimp si prostě stáhnete a používáte, Photoshop byste si měli správně pořídit za obnos, který sice stále klesá a jsou zde i licence pro studenty, nicméně odpor k platbám je už v leckterém člověku tak nějak vnitřně zakořeněný.
Gimp nenabídne některé možnosti Photoshopu, pokud se ho ale dokážete naučit používat, hravě zastoupí mnohé komerční programy a na poli open source je to jeden z nejdéle kontinuálně vyvíjených projektů a také jeden z nejkomplexnějších a nejkvalitnějších.
Co tedy nabízí verze 2.8? Vzhledem k typickému návštěvníkovi Živě.cz se budu striktně věnovat verzi pro Windows. Verzi pro Linux se věnovali třeba na LinuxExpresu.
Vše v jednom okně
Jak už jsem psal výše, Gimp nyní volitelně nabízí přepnutí do režimu jednoho okna, což dosavadní sestavení pro Windows neuměly. Pokud vám tedy nevyhovují tradičně rozsypaná okénka a toužíte po klasické ergonomii Windows, vyberte z hlavní lišty volbu Okna a možnost Režim s jedním oknem.
Gimp 2.8 přepnutý do režimu jednoho okna
Dialogy se poté přeskládají do tradičního rozhraní, v levém sloupci tedy najdete ikony nástrojů, vpravo pak třeba správu vrstev, štětce a další funkce. Dialogy můžete volně přeskupovat a případně i uvolňovat do prostoru, kdy se zobrazí opět v samostatném okně.
Více otevřených souborů se seskupuje stejně jako ve webovém prohlížeči do záložek, přičemž v oušku každé záložky uvidíte miniaturu.
Principiálně to všechno funguje, jednookenní prostředí je ale ještě třeba trošku více umravnit. Na Windows prostředí Gimpu přitom stále působí díky GTK tak trošku cize, protože se zbytečně plýtvá pixely a mnohé prvky jsou zbytečně velké.
Sloučené dialogy
Pokud se vám režim jednoho okna nelíbí, můžete vyzkoušet ještě jednu novinku. Podle autorů by ji mohli ocenit majitelé více monitorů. Dialogy nástrojů už Gimp nemusí seskupovat do záložek jako ostatní programy včetně Photoshopu, ale umí dialogy nástrojů sestavit vedle sebe do jednoho velkého okna.
Sloučené dialogy do jednoho superdialogu, který můžete umístit na druhý monitor
Na jednom monitoru pak můžete mít okno s obrázkem a hlavní panel a na druhém monitoru pak poskládané obří okno s dialogy všech často používaných nástrojů jako na obrázku výše. I tady tomu ale něco chybí – třeba možnost takové superdialogové okno maximalizovat.
Jednou z chyb je také poněkud menší inteligence GUI Gimpu. Když totiž vytvoříte podobný superdialog a poté se přepnete do režimu jednoho okna, Gimp vás vezme doslova a vznikne kočkopes jako na obrázku níže – prostě se to do toho okna nevejde. Ne vždy to musí být chyba, ale člověk s běžným rozlišením monitoru by možná ocenil nějakou inteligenci GUI – Gimp by mohl třeba v takovém případě přeskládat dialogy do nějaké smysluplnější podoby.
Gimp má stále mnoho chyb v GUI
Seskupování vrstev
Pokud už začnete v Gimpu tvořit skutečně něco náročnějšího, co se skládá z hromady souvisejících vrstev, jistě oceníte možnost stromového seskupení. Související vrstvy pak seskupíte do jednoho stromu, takže se v dobré třicítce vrstev ještě jakžtakž zorientujete a budete nad nimi moci dělat hromadné úpravy. Je až s podivem, že tato funkce Gimpu chyběla tak dlouho.
Seskupování vrstev
Přímá editace textu
Velkou slabinou Gimpu byla také dosavadní práce s textem. Když jste jej chtěli upravit, vše se odehrávalo v samostatném dialogu. Nyní pro větší přehlednost píšete přímo na plátno, takže okamžitě vidíte, jak se bude text chovat při střetu s ostatními vrstvami.
Úprava textu přímo na plátně
Bylo by docela zajímavé, kdyby si v příštích verzích autoři ještě více pohráli s vektorovou úpravou textu a křivek, tedy kdyby si něco vypůjčili třeba z populárního editoru Inkscape. To by Gimp nesmírně povýšilo.
Výchozí formát je XCF
Toto je už spíše taková kosmetika. Gimp nyní nabízí ukládání pouze do svého nativního formátu XCF (na Windows ho podporuje ho třeba i Piant.NET). Pokud budete chtít uložit obrázek do běžných rastrů v čele s JPEG, musíte použít volbu Exportovat. Má to svou logiku a Gimp jde vlastně jen cestou Photoshopu.
Do jednoduchých rastrů se nyní exportuje – na Windows je ale slabinou nestandardní dialog pro uložení, který nepracuje s knihovnami Windows 8
Co se podpory exportních formátu týče, je tradičně obrovská včetně PSD a exotiky jako HTML, kdy se obrázek uloží do čistého webového kódu pomocí tabulky. Nechybí ani uložení do pole pro jazyk C a další geekovské postupy.
Vylepšení se dočkalo i několik klíčových plug-inů a skriptů, což je další silná zbraň Gimpu, který je tak velmi rozšiřitelný. Skriptování nabízí třeba v Pythonu a oficiální katalog rozšíření najdete na této adrese.
Nový Gimp je zase o něco použitelnější průměrným Homo sapiens sapiens, takových změn bychom se ale měli dočkávat častěji, s tímto tempem se totiž dalších výrazných vylepšení dočkáme až někdy v roce 2015. Na druhou stranu, za tuto legraci nezaplatíte ani korunu a autorům a celé komunitě přispěvovatelů tedy patří velké díky.
Rozsáhlejší článek o práci s Gimpem najdete brzy na webu Digiarena.cz.
