Když se na sklonku letošní zimy začaly kvůli nastupující pandemii postupně zpřísňovat hygienická pravidla, hromada firem od Tokia po Jablunkov zavřela svá pracoviště a přestěhovala miliony zaměstnanců domů na home office.
Stýská se vám doma po hluku kanceláře? Vyzkoušejte Sound of Colleagues
Open space, symbol pracovního trhu, podnikatelského úspěchu a velkých korporací posledních několika desítek let, se záhy dočkal kritiky, mnozí si totiž uvědomili, že v hale plné stolů a často bez možnosti otevřít okno nelze zaprvé dodržet onen tolik vzývaný sociální distanc, no a zadruhé nabízí ideální podmínky pro výměnu virů.
Prohlédněte si v záhlaví exotické kanceláře velkých počítačových firem
Nic s tím neudělá ani onen ikonický stolní fotbálek, který měl před lety podobné pracoviště více zlidštit, byť v podání některých firem se původní a dobrá myšlenka změnila spíše v umělý kýč, aniž by se skutečných zaměstnanců kdokoliv zeptal, zdali touží zrovna po zasedací místnosti ve tvaru iglú nebo třeba po skluzavce místo schodiště.
Nároky firem se tedy v následujících letech možná promění a s nimi i nemovitostní trh s kancelářskými prostory, v posledních několika měsících si totiž i ti největší hráči na trhu, kteří vytvářejí trendy, uvědomili, kolik je toho možné udělat z domova, dočasných a sdílených coworkingových pracovišť a nakonec i z těch kaváren a laviček u Vltavy.
Šéf Googlu: Pracujte z domu!
Sundar Pichai, výkonný ředitel Googlu, v polovině července svým zaměstnancům oznámil, že budou moci zůstat doma prakticky celý další rok. S návratem k normálu – ať už ten normál bude vypadat jakkoliv – se v případě Googlu a jeho mateřského Alphabetu počítá spíše až někdy v polovině roku 2021.
Vnitrofiremní předpis se přitom netýká jen několika sekretářek a účetních z back-office, ale bezmála celé pracovní síly, která si to vzhledem k charakteru práce může dovolit. Jen připomeneme, že Google dnes zaměstnává vysoko přes sto tisíc pracovníků a k těm musíme připočítat ještě hromadu smluvních dodavatelů.
Šéfové obřích nadnárodních korporací na jaře 2020 sáhli k dříve nemyslitelnému kroku. Vyzvali zaměstnance, aby nechodili do práce.
Jelikož jsme si za posledních několik měsíců zvykli na dříve netušené věci a jsme už více otrlí než v zimě, tak raději ještě jednou: Nadnárodní korporace, která dnes skrze Android, vyhledávač a YouTube ovlivňuje bez nadsázky život několika miliard lidí, bude velkou měrou pracovat z domova.
Pokud to bude fungovat a tisíce inženýrů se během následujícího roku nezblázní z absence běžného pracovního řádu, kdy se přece ráno vstává a chodí kamsi jinam vykonávat zaměstnání, mohly by si firmy časem opravdu začít pokládat onu kruciální otázku, zdali skutečně potřebují spravovat jakousi velkou a výstavní kancelářskou budovu či rovnou celý komplex.
Slovo fabless už známe, naučíme se i officeless?
Nástup polovodičové elektroniky v druhé polovině 20. století způsobil obrovský rozmach tzv. fabless podnikání. To znamená, že zde máme mezi výrobci integrovaných obvodů desítky a stovky zvučných jmen od Nvidie po Qualcomm, byť ani jedna z těchto společností nemá vlastní továrnu v pravém slova smyslu.
Naprosto běžná a snadno přehlédnutelná kancelářská budova v norském Trondheimu. V této ale sídlí Nordic Semiconductor, autor hromady populárních čipů nRF včetně těch, které pohání většinu bezdrátových myší a klávesnic. NS je typickým příkladem fabless manufacturingu (Foto: Google Street View)
Miniaturizace, integrace a digitalizace výroby jim umožnila to, aby svůj produkt navrhli v relativně malém týmu u počítače a CADu, načež odeslali objednávku k masové výrobě kamsi do TSMC, Foxconnu nebo prostě do Číny, která odvedla veškerou špinavou práci.
Bezprecedentní koronakrize by mohla být na úsvitu officeless podnikání – podnikání, které ani u poměrně velkých hráčů, nikoliv startupů a firemních spekulantů, nevyžaduje vlastnictví či nájem komplexu budov. Některé ryze kancelářské firmy si mohou spočítat, že bude bohatě stačit, když zaplatí nepoměrně menší prostor.
Se sdílenými stoly se už experimentuje
Prostor, kde už možná nebude mít každý svůj stůl – to své místečko s fotkami rodiny a kreativním věčným svinčíkem, ale obsadí si židli, která bude zrovna k mání, protože na pracoviště zítřka už nikdy nebude chodit 100 % pracovní síly, ale jen ta část, která to v danou chvíli opravdu potřebuje a nemůže se realizovat z domova, kavárny, zahrady nebo třeba odkudsi z plážového baru, jak to zná nejeden digitální nomád.
S coworkingovými principy a rezervací stolů experimentuje ve svých budovách i Microsoft, který má k dispozici vlastní rezervační systém
Ostatně, tento pracovní princip není nový a rozhodně není produktem koronakrize. Některé technologické společnosti včetně Microsoftu se sdílenými stoly ve vlastních budovách experimentují už několik let, a byť se mnozí doposud ušklíbali, že to rozhodně není pro každého (a dodnes opravdu nebylo), karantény napříč západním světem ukázaly, že to, co platilo ještě v lednu, nemusí platit v říjnu.
Zavřený Facebook, Twitter, Amazon…
V každém případě, rozhodnutí Googlu, respektive Alphabetu, není ojedinělé. Pro velké technologické nadnárodní korporace je v posledních týdnech a měsících spíše typické. Dlouhodobý home office nabídl už na jaře svým pracovníkům také Facebook, který zatím počítá s dobrovolnou prací z domova do konce roku, nicméně už plánuje, že i v jeho případě dojde ke koncepčním změnám a práce mimo kancelář bude v budoucnosti zcela běžná.
Zavíráme kanceláře, oznámil na jaře Jack Dorsey svým zaměstnancům
Pak tu máme Twitter. I ten na jaře poslal pracovníky domů a žádné světlo na konci tunelu si ani nestanovil. Kanceláře mohou být zavřené i dlouhé měsíce. Do konce roku se pouzavřel také Amazon a práce z domova zevšedněla i v již zmíněném Microsoftu a hromadě dalších firem postižené Kalifornie.
Nastane další kancelářská revoluce?
Shrňme to, na koronakrizi zareagoval relativně pružně celý IT sektor, díky svým kancelářským profesím to má totiž nejjednodušší. Programovat a spravovat počítačové systémy můžete jak od svého pracovního stolu v kanceláři, tak – alespoň principiálně – z jakéhokoliv jiného místa na světě.
Byly to počítačové firmy, které před pár desítkami let jako první představily koncept moderního open space pracoviště, jenž se mělo zbavit formalistické nudy a nabídnout svým zaměstnancům špetku toho lidského přístupu a individuality, která v důsledku vede k vyšší produktivitě práce.
Počátek 21. století se proto nesl ve znamení přeskupování kanceláří, budování oněch pestrobarevných zasedaček a instalace šipek a stolních fotbálků. Po dvaceti letech to mohou být opět technologické a relativně pružné korporace, které budou na počátku dalšího nového trendu. Nechme se překvapit.
