Stále stejný pláč. Žádná firma prostě nemůže růst do nebe. Navíc je dnes přece trend, aby člověk spotřebovával jen tolik, kolik potřebuje. Oficiální důvod je pochopitelně tzv. ekologie, či boj s globální změnou klimatu (ztracený boj), skutečným (dle mě) ten, že se nám na planetě, některé světadíly přemnožily, konkrétně Asie, Afrika, Jižní Amerika má ještě rezervy, jsou tam stále rozlehlé, málo zalidněné oblasti. Všechen tento eko-boj je tedy jen proto, aby se lépe hospodařící, bohatší části světa (ano je to tím, že přemýšlí, efektivně pracuje, omezila korupci, feudální návyky a také cosi spoří na horší časy, zima je (nás) naučila chovat je zodpovědně = přežít) uskrovnila a chudá, předindustriální většina "je nesežrala zaživa", protože na silové řešení, dnes nikdo nemá koule, mám ale nějaký skrytý pocit, že na tyto nehezké záležitosti nakonec stejně dojde. Firmy tedy chtějí růst, vyrábět, co rok prodávat nové modely (obecně), nové a dražší služby, ale jak se to slučuje s úsporou a ochranou životního prostředí? Proč vyrábět všechny spotřebiče chytré (kde je riziko, že se něco pokazí, či služba skončí), elektrické (mnoho z nich může být poháněno ručně), proč vše plastové (plast není z obnovitelného zdroje), když už víme, jak i bezpečný plast je "nebezpečný", při výrobě produkuje toxické chemikálie (vč. třeba teflonu na nádobí) a nakonec jsou jeho mikročástice, v pitné vodě celého světa? Je třeba si vybrat, stále se modlit k $, které si stejně do hrobu nikdo nevezme (já ne), nebo vzít rozum do hrsti, a přestat být korektní. Když se mají bohatší země světa uskrovnit, pak ty chudší a nevyzrálé společnosti (ve smyslu malé odpovědnosti za sebe, své děti, svoji zem, oblast, planetu), musí snížit porodnost = povinně, nebo pomoc 0.
