Ze všech stran dnes slyšíme pojem „Internet věcí“, jako kdyby šlo o něco nového a revolučního. Věnují se mu jak nové startupy, tak i velké podniky. Internet věcí však není úplně nový a není to jen nějaká ta chytrá lednička, jde o evoluci technologického vývoje internetu, elektroniky a propojení objektů obecně.
eClubPrague: studentský hi-tech inkubátor pro internet věcí i strojové učení
Když se podíváme trochu do historie, měli jsme tu počítače, přišly první lokální sítě, posléze globální internetová síť a obrovské množství počítačů. Další vlna přinesla bezdrátové propojení nejdříve na lokální, ale posléze i externí úrovni. To umožnilo rozmach chytrých bezdrátových kapesních počítačů – smartphonů a tabletů.
Nyní nás tak čeká další fáze, kdy se k integraci chytré elektroniky a k propojení dostanou i objekty dříve hloupé a odpojené a s tím souvisí i možnost sběru dat a vzdálené ovládání všeho možného.
Tak jde čas
Příchod internetu věcí probíhá postupně a čeká nás mnoho milníků, kterými musíme projít, než se dočkáme dokonalého fungování, jako známe z vědeckofantastických filmů.
IDC v rámci prezentace snažilo vyzdvihnout několik bodů, které budou v následujících letech kritické pro rozvoj IoT. Zatímco v minulých letech to bylo o tvorbě prvních platforem, kterých je nyní několik od všech významných výrobců jak je Apple, Google, Intel a dalších, letošní rok má být ve znamení rozmachu vývojářů a společností, které už v internetu věcí budou tvořit konkrétní softwarové a hardwarové aplikace a použití.
ARM, Nest i Samsung spouští protokol Thread pro chytrou domácnost
Samotné platformy můžeme vidět jako z pohledu operačních systémů a standardů pro propojení či komunikaci. O takové platformy se nejspíše mohou pokoušet hlavně velikáni jako je Google nebo Apple, ale dává to prostor také open source řešením, které má nějakého silného partnera.
Samsung integruje podporu internetu věcí ve všech zařízeních do roku 2020
Vývojáři a výrobci musí spoléhat na tyto platformy a standardy, aby bylo možné stavět komplexnější věci. Prostoru pro tvorbu nových technologií je spoustu – jak v oblasti samotného hardwaru (ovladače v zařízeních, senzory), tak i softwaru, který může být reprezentovaný jednoduššími aplikacemi, tak i chytrým zpracováváním dat v cloudu.
IBM a ARM uzavírají partnerství v oblasti internetu věcí
V letech 2017 a 2018 IDC předpokládá, že dojde k ustálení a sjednocení základů a standardů. Podobný efekt jsme mohli před pár lety vidět při nástupu dvou hlavních mobilních platforem – Android a iOS. Po jejich ustálení došlo k tomu, že většina aplikací byla už standardně na obě platformy a stejně tak tomu bylo i u případných propojení s dalšími zařízeními a podobně.
Na rok 2019 společnost IDC odhaduje, že dojde k velkým bezpečnostním útokům na IoT a důvod je poměrně jasný – platformy budou ještě relativně nové, budou zahrnovat velký počet zařízení a případných dat a s tím související možnosti využití pro finanční či jiné účely. V roce 2020 by mělo být průměrně 10 % útoků mířeno právě na IoT systémy.
Odhad vývoje Internetu věcí dle IDC
I když lze předpokládat, že ze zkušeností z mobilních platforem bude bezpečnostní riziko menší než před deseti lety, nesmíme zapomínat na to, že i schopnosti útoku se neustále posouvají, obzvláště s větším výpočetním výkonem a umělou inteligencí.
Nejvzdálenějším odhadem IDC je rok 2020, kdy by „Internet of Things“ měl být už obecně zase součástí „IT“ infrastruktury jak v podnicích, tak i v domácnostech.
30 miliard zařízení za čtyři roky
Rozmach má být dle odhadů opravdu rychlý – dle IDC bude v roce 2020 do sítě připojeno přes 30 miliard zařízení, které půjde definovat jako „internet věcí“, což bude větší počet, než v případě smartphonů a tabletů dohromady.
V Česku vzniká třetí síť pro internet věcí. Není závislá na velkých operátorech
Pokud jde o finanční potenciál, v samotném česku by se hodnota trhu měla dostat z odhadovaných 946 milionů dolarů v letošním roce až na 1,6 miliardy dolarů do roku 2019. V rámci celého světa pak půjde o růst z přibližně 700 miliard dolarů v minulém roce na téměř 1,5 bilionů dolarů do roku 2020.
Česká republika z pohledu hodnoty trhu IoT v nejbližších letech (Zdroj: IDC)
IDC chce v tomto směru nabídnout pomoc v rámci „IT Executive“ programu i českým podnikům, které řeší právě podobnou digitální transformaci, což se týká třeba i výrobních společností.
Jedná se totiž o další vlnu, která může znamenat riziko ohrožení především starších a pomalejších firem, které se nestihají přizpůsobit ani současné vlně a další evoluce už pro ně může být otázkou přežití. Konkurence totiž může s internetem věcí dosáhnout například efektivnější výroby a tedy případně i nižších cen s vyšší marží.
V Brně byla spuštěna první česká síť pro internet věcí
Změny zrychlují
Dle českých zástupců IDC nelze zcela generalizovat, jak je Česká republika obecně zpomalená oproti například USA a dalším zemím, protože záleží na konkrétní technologii a segmentu. Jsou technologie, k jejichž implementaci dochází takřka okamžitě po celém světě, ale u některých jde o několikaletý rozvoj.
Co ale IDC zmiňuje je fakt, že ať už se jedná o jakékoli nové technologie, které mění dosavadní fungování a principy, tyto změny stále zrychlují a je potřeba počítat s nutností stále rychlejšího tempa přizpůsobování.
Jan Široký, který je regionálním viceprezidentem IDC, upozornil i na souvislost s integrací nových technologií a korelací s lokální cenou práce.
„V zemích, kde byla cena práce nižší, bylo nasazení nových technologií ve větším zpoždění. Nové technologie jsou tak převratné, že s nízkou cenou práce zamávají. Díky tomu, že je efektivita dramaticky vyšší, může se výroba opět přesunout například z východu na západ“, Jan Široký, IDC
Tento trend lze vidět například i ve výrobní oblasti, kdy Čína už není v takové pozici, jako byla před deseti lety a výrobci ve stále větším měřítku používají robotické továrny, automatizované systémy a podobně, které jsou levnější i než nejlevnější pracovníci v méně rozvinutých oblastech.
Do roku 2020 nahradí roboti práci pěti milionů lidí
I to je jeden z důvodů, proč by i Česko mělo v tomto směru hodně rychle přizpůsobit například i výuku a školství, protože jak už jsme zmiňovali v jiných článcích, čím jednodušší práce, tím dříve bude nahrazena. Nemusí přitom jít jen o robota, ale i o software v podobě algoritmů či umělé inteligence, která udělá stejnou jednoduchou práci téměř zadarmo.
