Intel: naše 14nm výrobní technologie je lepší než cokoli od konkurence

  • Intel na konferenci ukázal, že nezáleží jen na velikosti tranzistoru, ale na hustotě jejich rozložení v čipu
  • Poměřování pomocí nanometrů je podle Intelu nepřesné a zavádějící
  • Současná 14nm technologie od Intelu je lepší než 10nm technologie od jiných výrobců

Na letošní konferenci pro technologie a výrobu, která se uskutečnila v San Francisku, si Intel přichystal velmi podrobné prezentace o tom, proč nelze pokročilost čipů a výrobní technologie porovnávat jen dle velikosti jednoho tranzistoru. Představil tak hlavní veličinu, podle které by se měla správně porovnávat pokročilost výrobní technologie a tím pádem i čipů.

S technologickým pokrokem jsme mohli pozorovat, jak se tranzistory zmenšují a tím pádem jich je možné umístit do čipu stále větší množství. Primárním označením „pokročilosti“ byla velikost jednoho tranzistoru. Nedávno jsme tak byli svědky přechodů z 90nm na 65nm, pak 45 nm, 32 nm, 22 nm a nyní 14 nanometrů. Alespoň u Intelu.

Ve druhé polovině roku spustí Intel vlastní 10nm výrobu, u které tvrdí, že má stále 3 roky náskok oproti jakékoli konkurenci na světě. Ale nedávno jsme tu měli uvedení nových 10nm čipů třeba od Qualcommu, tak jak je to možné?

Hustota tranzistorů v čipu

Intel v prezentacích ukázal, že jeho výrobní technologie patří mezi nejpokročilejší na světě a že i jeho současná 14nm výrobní technologie je výrazně lepší, než konkurenční 10nm technologie výroby.

Klepněte pro větší obrázek
Intel ukázal, že má stále tři roky náskok v oblasti technologie výroby

Intel totiž upozorňuje, že velikost tranzistoru, respektive, ve formě v jaké se udává – rozteč mezi řídícími elektrodami, je zavádějíc a stává se z ní spíše marketingový pojem, který neodhaluje skutečnou pokročilost výrobní technologie a čipu.

Klepněte pro větší obrázek
Metrika pro měření hustoty tranzistorů v čipu

Podle Intelu je tak mnohem důležitější uvádět hustotu tranzistorů na milimetr čtvereční, v ideální případě jako MTr/mm2 (miliony tranzistorů na mm2). Intel uvádí, že jeho současná 14nm technologie dosahuje 37,5 MTr/mm2, zatímco konkurenční 14nm technologie od Globalfoundries má 30,5 MTr/mm2 a 16nm výroba u TSMC pak 29 MTr/mm2.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

U 10nm technologie výroby, kterou Intel začne rozjíždět v druhé polovině tohoto roku, bude hustota neuvěřitelných 100,8 MTr/mm2, tedy 2,7x více, než u současných 14nm čipů od Intelu. To pochopitelně přinese obrovské možnosti ve zlepšení výkonu a spotřeby.

Další optimalizace 14nm procesu

Intel ale neopouští 14nm výrobu, kterou nadále optimalizuje. Zatímco u čipů Kaby Lake Intel používá už mírně vylepšenou výrobu s označením 14+, u další generace čipů Coffee Lake už půjde o 14++.

Klepněte pro větší obrázek
Porovnání hustoty tranzistorů v čipu s konkurencí

Technologie výroby 14++ dokonce přinese vyšší výkon na tranzistor, než nová (první generace) 10nm technologie od Intelu. Ve rovnání s čipy Skylake by mělo jít o přibližně 25 % vyšší výkon při stejné spotřebě nebo snížení spotřeby až o 52 % při srovnatelném výkonu. I v případě 10nm výroby Intel počítá s dvěma generacemi, které budou zahrnovat optimalizace technologie (10+, 10++).

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Intel tak na neustále upozorňoval na to, že rozhodně nemá problém s vývojem pokročilejší technologie výroby oproti konkurenci – právě naopak. Stále si v průběhu let drží náskok přibližně tří let a odhaduje, že v rámci hustoty a efektivity čipu tomu bude i nadále.

Moorův zákon stále pokračuje

Jak lze vidět na srovnávacím grafu za poslední roky, Intelu se daří držet krok s Moorovým zákonem a dosahovat tak dvakrát větší hustoty logiky v čipech každé dva roky.

Klepněte pro větší obrázek
Hustota logiky čipy se zdvojnásobuje každé dva roky, Moorův zákon stále funguje

S novou 10nm výrobou dosáhne Intel na milník sto milionů tranzistorů na milimetr čtvereční, což s sebou nese další pokrok v oblasti poměru výkonu a spotřeby, ale také výkonu a ceny.

Klepněte pro větší obrázek
Počet výrobců čipů pomocí nejnovějších technologií je stále menší. Nelze se tomu divit - neustále stoupá náročnost a zvyšuje se investice, které je nutné pro vývoj a stavbu nových továren mít k dispozici.

Vzhledem k tomu, že se do souboje konečně zase pořádně vrátilo i AMD, měli bychom pocítit mnohem větší boj ve všech oblastech (výkon, cena, spotřeba), což je jedině dobře.

Diskuze (56) Další článek: GitHub se stává hegemonem. Už to vzdal i Microsoft a zavře svůj CodePlex

Témata článku: Budoucnost, Technologie, Intel, AMD, Čipy, Procesory, Investice, Qualcomm, Tranzistory, Mooreův zákon, Srovnatelný výkon, Letošní konference, Velký boj, Elektroda, Tranzistor, Druhá polovina, Obrovské možnosti, Intel Kaby Lake, Výroba, Nanometr, Vysoký výkon, Moorův zákon, Poslední rok, Technologický pokrok, Velká hustota


Určitě si přečtěte

Nejlepší služby pro streamovanou hudbu: Není jen Spotify

Nejlepší služby pro streamovanou hudbu: Není jen Spotify

** Za měsíční předplatné je dnes možné získat přístup k desítkám milionů skladeb ** S některými méně známými interprety je ale stále problém ** Cena předplatného může být i jen pár desítek korun

Vladislav Kluska | 45

USB-C už mělo být všude, ale není. Tak kde to vázne?

USB-C už mělo být všude, ale není. Tak kde to vázne?

** Konektor USB-C byl představen už před čtyřmi roky ** Praktické univesrzální rozhraní však stále není rozšířeno ** Výrobcům hardwaru se do změny moc nechce

David Polesný, Vladislav Kluska | 87

Portál občana už funguje. Na státní web vypadá až překvapivě použitelně

Portál občana už funguje. Na státní web vypadá až překvapivě použitelně

** Portál občana už funguje, vyřídíte na něm první požadavky ** Funkce se budou postupně rozšiřovat ** Web je docela moderní a přehledný

David Polesný | 66

Budoucnost elektroniky: čeští vědci stojí za revolučním čipem, který nemá ve světě obdoby

Budoucnost elektroniky: čeští vědci stojí za revolučním čipem, který nemá ve světě obdoby

** Čeští vědci pod vedením Tomáše Jungwirtha vyvíjí nový typ revolučního paměťového čipu ** Zatímco v současnosti elektronika pracuje s elektrony, v budoucnu to budou spiny elektronů ** Čipy budou moci být klidně i 1 000x rychlejší a úspornější

Karel Javůrek | 32