Začíná éra generativní AI a podle mnohých se bude jednat o největší technologickou horečku všech dob.
Vývoj AI na běžných procesorech je energetická sebevražda. AI zítřka poběží na analogových čipech
Jistě, velkou měrou se na podobných výkřicích podílejí média a influenceři, nicméně něco tak velkého jsme tu opravdu neměli od dob internetové dot-com bubliny na přelomu století.
U internetové horečky chyběla Evropa
Tehdy se sice na rizikových investicích propálily miliardy dolarů, ale rozhodně to nebyl žádný průšvih. Vždyť se v těch letech ustanovily všechny velké internetové korporace současnosti včetně amerického Amazonu (AWS), Googlu a zástupu dalších silných značek, které se zrodily na pětisetmilionovém trhu Evropské unie…
Skype je jednou z mála globálně známých internetových značek s evropskými kořeny. I ona ale nakonec skončil v americké náruči
Dělám si samozřejmě legraci. V podstatě jediným brandem s evropskými kořeny, který tehdy zanechal (opravdu) globální stopu, byl severský Skype. Tím ale také veškerá kontinentální hrdost skončila, už po dvou letech existence jej totiž pohltil nejprve americký eBay a o něco později (opět americký) Microsoft.
A po dvaceti letech se to opakuje
Zdá se, že se po dvaceti letech vůbec nic nezměnilo. Tahounem v oblasti generativní AI je totiž znovu Severní Amerika a USA opět udávají tón a směr.
Všichni mluvíme o OpenAI, Midjourney nebo třeba o Copilotech od Microsoftu a Bardovi od Googlu, kteří všichni do jednoho běží na železe od (americké) Nvidie, ale nikdo si nevzpomene ani na jednu alternativu z Evropy s podobným dosahem. Protože prostě vůbec neexistuje.
Rizikové investice do generativní AI v USA a ve světě pode Dealroomu
Vývoj generativní AI samozřejmě probíhá i u nás, za zmínku stojí třeba pražští GoodAI, ale dnes nám jde spíše o magnitudu – o celosvětový zásah a nastolování témat.
Starý kontinent se tak v souvislosti s umělou inteligencí dostává na titulní stránky světových periodik jen tehdy, když se věnuje tomu, co mu jde nejlépe – když se rozhodne, že to všechno zreguluje. To všechno, co bohužel v drtivé většině případů vzniklo někde jinde.
To je snad už opravdu chyba v Matrixu
Chystaný evropský Akt o umělé inteligenci (PDF), který má v předstihu stanovit místy docela přísná pravidla a povinou evidenci nejpokročilejších systémů, je sice sám o sobě bezesporu inspirativní a časem se možná stejně jako mnoho dalších lidskoprávních předpisů stane modelem pro ostatní země, zároveň je ale s podivem, že půlmiliardový trh EU nedokáže vygenerovat a hlavně zafinancovat alespoň jeden vlastní a docela malý startup srovnatelný třeba s Anthropikem (Claude). To je snad už opravdu chyba v Matrixu.
Zlatá horečka v oblasti generativní umělé inteligence právě začala
Poměrně hezky to ilustruje zpráva o rizikových investicích do generativní AI od datařů z Dealroomu. Když se podíváme na její první graf, hned budeme mít jasno, co se právě teď děje. Zatímco ještě za kovidových let se investice do startupů z oblasti GenAI pohybovaly okolo 1-3 miliard amerických dolarů, letos vystřelily do oblak a překonaly 16 miliard dolarů!
Miliardy dolarů do generativní AI
Do generativní AI teď nalévají miliardy dolarů prakticky všechna známá investiční jména v čele s Andreessen Horowitz a Sequoia Capital. Asi je nemusíme příliš představovat, takže jen stručně:
- Andreessen Horovitz: skrze své fondy investoval do tisícovky společností počínaje SpaceX a konče OpenAI
- Sequoia Capital: je zase živoucí legendou a jedním z pilířů internetové generace Silicon Valley. Její rizikový kapitál pomohl Applu, Googlu, Oraclu, Ciscu, Nvidii, SpaceX… A bezmála dvou tisícovkám dalších
A teď ta ze všech nejsmutnější zpráva. Drtivá – naprosto drtivá – většina z těchto investic do generativní AI nekončí v Německu, nekončí ani v našem regionu CEE, který si jinak všichni pochvalují jako zdroj kvalitní (programátorské) pracovní síly, ale samozřejmě ve Státech.
Rizikoví investoři do generativní AI a země
Nůžky se ke všemu rok od roku stále více rozevírají, což je pouze dokladem toho, že GenAI se ve velkém odehrává především v Bay Area – v sanfranciské aglomeraci –, kterou s ohromným odstupem doplňuje východní pobřeží s New York City a izraelský Tel Aviv.
Rizikoví investoři do generativní AI a města
Následují další americká města a kdesi na chvostu je teprve evropský Berlín, Amsterdam a Stockholm.
Většina rizikového kapitálu pro model makers
Za obrovským nepoměrem rizikových investic do generativní AI v USA a kontinentální Evropě do jisté míry stojí jejich struktura. Téměř dvě třetiny z více než dvaceti miliard dolarů utracených v letech 2019-2023 totiž skončily v segmentu model makers.
Model makeři jsou tvůrci bazálních AI modelů – tedy základní technologie, která pak pohání koncové služby a produkty. Takže zatímco takovým koncovým produktem může být z těch velkých třeba ChatGPT, Bard nebo Midjourney, AI modelem jsou jejich motory GPT-3/GPT-4 (ChatGPT), PaLM 2 (Bard) a pixelové difuzní generátory (Midjourney).
Většina peněz míří k tvůrcům a provozovatelům modelů – tedy samotné umělé inteligence v její současné definici
Vývoj a provoz takového modelu je velmi nákladný, výpočetně doslova astronomicky náročný a má vždy nejistý výsledek a kvalitu. Zatímco rodiny GPT a PaLM se prosadily v koncových produktech pro miliony uživatelů, o desítkách a stovkách dalších LLM (Large Language Model) ví jen odborná komunita a v reálném nasazení zatím ani náznakem nedosahují toho, co zvládnou výše jmenovaní.
Platí to i o modelu Llama, i když za ním stojí impérium Marka Zuckerberga. Pro odbornou komunitu je zajímavá především svým licencováním, ale v přímém souboji by ji ve svých rozumových schopnostech napříč národními jazyky už v prvním kole knokautoval i stárnoucí GPT-3.5.
Evropský uživatel musí na AI čekat ve frontě
Ale zpět do Evropy. Samozřejmě i zde vědci a inženýři vyvíjejí velké jazykové modely, ale nemají k dispozici dostatečné financování. Většina z nich proto ani nemá ambice budovat masivní služby pro každého.
Žádná z evropských AI se neproměnila do koncové aplikace pro miliony uživatelů, anebo do B2B technologie, okolo které začne růst rozsáhlý obchodní ekosystém, jak se to podařilo třeba OpenAI.
Zatímco uživatelé z Nepálu, Mongolska a Bangladéše si mohli hrát s chatbotem Google Bard celé jaro, do Evropské unie zamířil až v létě. Proč? Protože Google není evropská firma
Bohužel na tom nakonec tratí úplně všichni a nejvíce uživatelé, protože i tak velcí hráči jako Google si pak dávají v Evropě docela načas a nijak sem nepospíchají.
Dobře to ilustrovalo letošní jaro, kdy si musela celá půlmiliardová Evropská unie počkat několik dlouhých měsíců, než si mohla začít oficiálně hrát s Bardem. Další nadějné technologie jako už zmíněný Claude tu není oficiálně k dispozici dodnes.
Chatbot Claude by mohl být nejlepší ze všech. Je trestuhodné, že ho stále nemáme v Evropě
Za zpožděním je v tuto chvíli zpravidla nutná harmonizace s kontinentální legislativou na ochranu osobních údajů GDPR, stále chytřejší generativní AI ze zámoří nicméně časem narazí i na chystaný Akt o umělé inteligenci.
A protože se GenAI odehrává především v USA a teprve dodatečně se roubuje na podmínky v Evropě, budeme čekat ve frontě kdesi za Mongolskem i nadále.
