Je to fakt, makat na poli, tahat vozíky v dole a šít boty by ty děcka měly. Aspoň by po nich zůstalo něco hmatatelnýho. Takhle jenom utloukají čas, což za našich mladých let nebylo, za nás každý čtrnáctiletý kluk stloukal budky pro ptáky, holky vyšívaly a vůbec, vůbec nikdo neutloukal čas s cigaretou někde na lavičce v parku, vůbec jsme nehráli s kamarády hry na C-64, Amize, Atari 800 a podobných, nepůjčovali jsme si desáté kopie videokazet Indiana Jonese a naši rodiče a prarodiče zase nikdy nečetli rodokapsy a neutloukali čas.Ach jo, ta selektivní paměť to je mrcha. Vždyť je to furt stejný, jenom kulisa se mění, poflakování ve věku puberty tady bylo vždy (kromě doby, kdy dítě od malička muselo makat s rodiči a dospělí se dožívali třiceti, čtyřiceti let). Jeden autor někdy ve třicátých letech 20. století napsal, že homo pubertis je poddruh homo sapiens, který se vyznačuje velkou pasivitou a tráví čas poflakováním a zevlováním na veřejných prostranstvích. Dnes se homo pubertis častěji stahují do svých doupat, pasivita je stále stejná.
