Jak se těží bitcoin ve velkém: Kde se dřív dřeli lidé, tam se teď potí tisíce čipů

Jak se těží bitcoin ve velkém: Kde se dřív dřeli lidé, tam se teď potí tisíce čipů

Uprostřed země nikoho, ve městě duchů Ordos v Číně, se nachází obří bitcoinová farma. V opuštěných továrnách pracují tisíce procesorů, které hlídá zhruba padesátka pracovníků. Čtěte, jak se dobývá digitální zlato. Reportáž z této "farmy" přinesl web Quartz.

Dřív uhlí, dnes kryptoměny

Ordos v čínské oblasti Vnitřního Mongolska bylo ještě v roce 2012 velkým těžařským městem, po prudkém poklesu ceny uhlí však začalo brzy chátrat. Nyní se zde nacházejí opuštěné sklady a chátrající továrny, které zoufale hledaly nové využití. Kvůli levné elektřině se o město začali zajímat bitcoinoví podnikatelé, kteří potřebují k těžbě digitálních měn spoustu energie.

Oblast tak znovu žije těžbou, tentokrát ale digitálních měn. Celý obchodní model těžby kryptoměn je přitom zdánlivě jednoduchý, majitelé výkonných strojů poskytují svůj výpočetní výkon decentralizované síti, která udržuje v chodu systém bitcoinových transakcí. Za to mají nárok na odměnu v podobě poplatků a nově vytěžených digitálních mincí.

Farma patřící kryptoměnové firmě Bitmain zaměstnává padesát těžařů, kteří obsluhují 21 tisíc strojů těžící bitcoiny. K tomu se zde nachází další čtyři tisíce strojů pro těžbu digitální měny litecoin. Součástí farmy je osm obřích skladů se stroji a další budovy, kde se nacházejí kanceláře, jídelna a ubytovací jednotky pro personál. Farma je obklopena hustým síťovým plotem, který má zabránit průniku prachu a písku, kterého je v této oblasti hodně a který je velkým nepřítelem elektronických přístrojů.

Tito bitcoinoví dělníci nemají fyzicky náročnou práci, prostředí je čisté a teplota regulovaná. Toto zaměstnání je mnohem méně zdraví škodlivé než jakákoli práce v okolí. Ordos dodnes stále těží uhlí a zpracovává další suroviny. Většina dělníků v bitcoinové farmě jsou mladí lidé, často vysokoškoláci bez závazků, kteří se starají o přístroje s procesory, které kryptoměny těží.

Nekonečná práce

Osmadvacetiletý Han Lei, který pracuje ve farmě od jejího otevření, již investoval více než dva tisíce dolarů do litecoinu a dalších digitálních měn. Vyhýbá se však bitcoinu, jeho cena je podle něj příliš vysoká a nemá podle svých slov čas sledovat vývoj jeho hodnoty. Pro těžbu kryptoměn musí počítače vyřešit matematické úlohy, čím víc procesorů se toho účastní, tím je větší šance pro nalezení správného klíče.

Zaměstnanci proto musí zajistit chod farmy 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Hlídají přístroje a opravují ty, které selžou, což je při jejich počtu nekonečná práce. Při průchodu farmou musí nosit ucpávky do uší, neustávající zvuk tisíců chladičů je totiž všudypřítomný. Těžaři jsou ubytováni ve společných pokojích podobných studentským kolejím. Podle mladého Hou Jie je jedinou volnočasovou zábavou pro zaměstnance basketbal. Těžaři hrají na provizorním hřišti s jedním košíkem.

Víkendy navíc nemají volné, pokud chtějí odjet, musí si zažádat týden dopředu. Mnozí z nich tak neviděli své rodiny několik měsíců. „Mám dobrý pocit z odvedené práce, když každý den opravuji rozbité věci,“ říká Hou Jie, který ale zároveň přiznává, že je práce poněkud jednotvárná. Podle serveru Quartz se plat zaměstnanců pohybuje kolem 600 dolarů, což je dvojnásobek minimální mzdy v regionu Vnitřního Mongolska v Číně.

Článek připravil deník E15.cz

Diskuze (4) Další článek: Brit na Facebooku streamoval sportovní přenos. Bude platit 140 tisíc korun

Témata článku: Kryptoměny, Bitcoin, Těžba, Čína, Farma, Měna, Elektronický přístroj, Poplatek, Výpočetní výkon, Velký nepřítel, Těžař, Odvedená práce, Digitální měna, Zlato, Dobrý pocit, Bitcoinová transakce, Výkonný stroj, Dolar, Velká šance, Mladý člověk, Quartz, Bitmain, Nové využití, Správný klíč, Obří sklad

Určitě si přečtěte