Apple se snaží obejít prostředníka v podobě výrobců baterií a zajistit si dlouhodobé objednávky kobaltu přímo od samotných těžařských společností. Hlavním důvodem je rostoucí poptávka, která ještě rapidně poroste s rozmachem elektromobilů v následujících letech. To by mohlo znamenat problémy s dodávkou tohoto prvku pro baterie i do klasických elektronických zařízení. Už nyní je totiž na trhu kobaltu nedostatek.
Apple se chystá zbavit dalšího dodavatele. Vyvíjí si vlastní čipy pro řízení napájení
Kobalt dnes tvoří důležitou část moderních Li-Ion baterií, které poskytují vysokou hustotu uložení energie. Technologie Li-Ion baterií má stále prostor k dalšímu zlepšování, které probíhá hlavně na katodové části. Anoda dnešních článků je tvořená grafitem, katoda je ale tvořená kombinací lithia a dalších prvků. A právě nejpoužívanější varianta u mobilních telefonů, notebooků a dalších zařízení zahrnuje kobalt, který se nachází v nejběžnějších Li-Ion bateriích LiCoO2 (Lithium Cobalt Oxide) s obecným označením LCO.
Kobalt, Co, 27
Typický kovový ferromagnetický prvek, stříbrolesklý s modrým nádechem. Je velmi pevný, svou tvrdostí a pevností předčí ocel. Kobalt je feromagnetický do teploty 1000 °C, nad touto teplotou své feromagnetické vlastnosti ztrácí. Bod při němž kov ztrácí feromagnetické vlastnosti se nazývá Curieův bod.
Kobalt se vyskytuje v přírodě ve dvou alotropických modifikacích označovaných α-Co a β-Co. První je stabilní za obyčejné teploty a kobalt v ní zaujímá těsné uspořádání v hexagonální mřížce. Druhá modifikace je stabilní nad teplotou 417 °C a kobalt v ní zaujímá uspořádání atomů v plošně centrované kubické mřížce. Přeměna mezi modifikacemi je malá, což má vliv na fyzikální vlastnosti kovu.
V kompaktním stavu je kobalt vůči vzduchu i vodě stabilní. V jemně rozptýleném stavu je kobalt stejně jako železo pyroforický (je samozápalný na vzduchu). Ve zředěných kyselinách, jako je kyselina chlorovodíková, kyselina sírová a kyselina dusičná, se rozpouští, ale velmi neochotně a pomalu. V koncentrované kyselině dusičné se kobalt, stejně jako železo pouze pasivuje.
Zdroj: Wikipedia
Poptávka i cena stoupá
Už v případě rozmachu mobilních telefonů a nutností používat z pohledu kapacity co možná nejlepší typy baterií, začala stoupat poptávka po kobaltu. Nic nereflektuje tuto poptávku tak, jako zvyšování ceny. Za posledních 18 měsíců se cena za jednu tunu kobaltu ztrojnásobila a v současnosti je přes 80 tisíc dolarů. Před dvěma lety byste za stejnou tunu přitom zaplatili jen kolem 20 tisíc dolarů.
Vzhledem k tomu, že elektroniky se prodává stále více a navíc přibývají nové druhy – chytré hodinky, drony, tablety a další, nelze se růstu poptávky divit a už nyní jsou s dodávkami problémy. Velcí výrobci baterií i zařízení se tak snaží získávat dlouhodobější kontrakty, kterým se ale s rychle rostoucí cenou zase začínají vyvarovat těžařské společnosti, protože pochopitelně nechtějí uzavírat několikaleté smlouvy na pevně dané ceny. S tím narazila i automobilka Volkswagen, které se tímto způsobem nepodařilo kontrakt uzavřít. Právě automobilky jsou novým postrachem výrobců zařízení, nejen Applu.
Elektromobilové baterie potřebují hodně kobaltu
Jak vážná je situace, si uvědomují výrobci elektroniky s příchodem elektromobilů. Zatímco jeden chytrý mobilní telefon potřebuje v rámci své baterii přibližně 8 g kobaltu, baterie elektromobilu potřebuje přibližně tisíckrát více. K vyrobení jednoho elektromobilu tak výrobci potřebují asi 8 kg kobaltu, samozřejmě záleží na kapacitě baterie.
9 elektromobilových startupů, které chtějí porazit Teslu
I když se mobilních telefonů prodává obrovské množství, z pohledu poptávky kobaltu je to relativně málo i pro počátky rozmachu elektromobilů, protože už tento rok se předpokládá, že se po celém světě prodá kolem jednoho milionu elektromobilů. Tento počet bude s přechodem na hybridní vozy a plnohodnotné elektromobily ještě rychleji stoupat. Takřka všichni výrobci automobilů už ohlásili, že jejich portfolio vozů bude kompletně elektromobilní v horizontu deseti let.
Tomu odpovídají i odhady poptávky samotného kobaltu, kdy by se ze současných přibližně 55 tisíc tun kobaltu za rok mělo v roce 2025 jednat o 155 tisíc tun. Dle informací Bloombergu by k nahrazení současné miliardy automobilů, které už jsou v provozu, bylo potřeba asi dvakrát více kobaltu, než jsou současné známé zásoby kobaltu na Zemi. Je tak nutné objevit nová místa na Zemi, kde se kobalt nachází a lze ho vytěžit, což by neměl být větší problém.
Získávání kobaltu ale není zcela jednoduché, protože se vyskytuje jako doprovodný prvek v rudách niklu, mědi či olova. Samotná výroba tak zahrnuje odstranění všech těchto prvků (nejvíce nikl) a následnými procesy pak dojde k získání čistého kobaltu.
Pokud jde o stávající doly, více než polovina celosvětově vytěženého kobaltu pochází z dolů v Demokratické republice Kongo. Další rudy s větším podílem kobaltu jsou například také v Zambii, Číně, Rusku nebo Austrálii. Vzhledem ke komplikované výrobě se vždy zvažuje ekonomika těžení ve spojení s množstvím ostatních prvků. I přes to se spouští projekty na spoustu nových dolů, které by se měly zprovoznit v následujících letech.
Apple vyžaduje tisíce tun kobaltu ročně
Apple se dle neoficiálních informací snaží o uzavření kontraktů, které by mu zajistily několik tisíc tun kobaltu ročně po dobu následujících 5 let. Apple to potřebuje pro své iPhony, iPady, Macy, Watch, Airpody a řadu dalších zařízení.
Apple má opět rekordní čtvrtletí. Prodal méně telefonů, ale díky iPhonu X za více peněz
Nesmíme také zapomínat na stále živou spekulaci, že Apple chystá vlastní elektromobil. I když podle aktuálních informací pracuje hlavně na softwaru pro autonomní ovládání, do budoucna lze elektromobil od Apple pravděpodobně očekávat. Bude muset ale soupeřit o kobalt se všemi automobilkami jako je Volkswagen, BMW a další, stejně tak výrobci elektroniky jako Samsung a spousta dalších.
Oproti ostatním má Apple navíc těžší situaci - snaží se totiž zabraňovat tomu, aby v dolech odkud pochází kobalt v jeho bateriích, nepracovaly děti, jak je to bohužel zvykem. Zveřejňuje tak na stránkách přehled vybraných těžařských společností, od kterých kobalt odebírá.
Revoluce zatím v nedohlednu
Li-Ion baterie se z pohledu kapacity zlepšují každým rokem o přibližně 5 % až 10 %, během deseti let jsou tak schopné uložit dvakrát více energie. I když jsme neustále bombardování novými objevy v oblasti baterií, drtivá většina z nich je teprve na svém vývojovém laboratorním počátku a k hromadné výrobce je ještě hodně daleko.
Elon Musk: žádné „revoluční“ baterie nejsou použitelné
K tomu se nedávno vyjádřil i Elon Musk, který řekl, že Tesla je dnes největším odběratelem baterií na světě a bedlivě sleduje všechny možné nadějné projekty na nové generace baterií. A žádná revoluce se zatím nekoná, takže se budeme muset v následujících letech spokojit s postupným zlepšováním a nikoli skokovou změnou. Zatímco kapacita je ale dostatečná, Tesla se soustředí hlavně na snižování ceny za kWh kapacity, což má ve výsledku největší vliv na výslednou cenu elektromobilu, protože baterie je nejdražším komponentou.
Je ale jasné, že pokud cena kobaltu či jiného kritického chemického prvku v moderních hi-end bateriích vyroste příliš vysoko a příliš rychle, bude o to větší tlak vytvořit nějakou náhradu s prvkem, který bude levnější a snadnější na získávání. Předpovědi o poptávce kobaltu či dalších prvků na období větší než řekněme 10 let je tak potřeba brát s nadhledem.
Pokud vládnete angličtinou, můžete se podívat na přehledné informace o kobaltu z kanálu Periodic Videos: