Mohla by se technologie blockchainu prosadit v komerční sféře? Zatímco jedni považuji komercializaci blockchainu jen za další bublinu a hajp, který časem odezní, jiní s ním už experimentují.
O bezpečnost japonských elektronických voleb se má postarat blockchain
Podle průzkumu PwC mezi několika sty firmami z patnácti zemí však 84 % z nich technologii už nějakým způsobem používá a 15 % i v ostrém provozu. Lídry jsou USA a Čína.
Podle PwC blockchain firmám v roce 2030 vygeneruje více než tři biliony dolarů – především na úsporách a zefektivnění procesů. S blockchainem experimentuje i veřejná správa – japonské město Cukuba na něm postavilo volební systém.
Blockchain je databáze, do které jsou jednotlivé záznamy zapisované takovým způsobem, že jeden matematicky navazuje na druhý. Jedná se tedy o systém, který nelze zpětně měnit, změnou jediného bitu by se totiž celý chain – řetěz – zhroutil. Právě v tom spočívá odolnost blockchainu vůči chybám a útokům. Kryptoměny jej používají jako obří účetní knihu, ve které jsou uložené všechny transakce, které kdy síti v kryptoměny proběhly.
Nejčastěji s blockchainem experimentují finanční instituce. Není divu, blockchain totiž původně vznikl právě jako bezpečná účetní kniha kryptoměn odolná proti útokům.
Další specialitou blockchainu, které využívají kryptoměny, je jeho možnost běhu v decentralizovaném systému na libovolném množství počítačů. V případě krytpoměn to jsou počítače burz, těžařů – kohokoliv, kdo si obří databázi stáhne z P2P sítě kryptoměny. V případě podniků to může být interní farma počítačů rozesetá napříč pobočkami, která se díky obrovské redundanci postará o to, aby databáze přežila jakoukoliv havárii.
Jak fungují kryptoměny: Za oponou se odehrává perfektně organizovaný chaos
Podle zastánců komerčního využití blockchainové technologie se nabízí hromada aplikací počínaje finančními domy a konče státní správou – v blockchainu by mohly být například věrohodně zapsané převody pozemků, účetní knihy aj.
