Máte zainvestováno v několika projektech. Kromě Startupyardu a Techsquare, které zde působí už poměrně dlouho, jste podpořil i Pexeso Rastislava Turka. Jak se projektům daří?
Za projektem Pexeso stojí skvělý programátor/podnikatel, který už uspěl i v Silicon Valley, kde získal i mnoho důležitých kontaktů a do Evropy už skoro nejezdí. Samotný projekt Pexeso mi přijde užitečný, je to technologicky zajímavé a je tam kolem toho i byznys. Je to přínosný nástroj pro velké i malé tvůrce a majitele videoobsahu, kteří chtějí chránit své vlastnictví. Dnes vzniká videoobsahu poměrně hodně, takže to dává smysl.
Startupyard se zlepšuje každým rokem, nyní dáváme startupům ještě více peněz - 35 000 Eur, zatímco dříve to bylo 10 000 Eur. Teď vybíráme startupy pro běh začátkem příštího roku. Přihlásilo se nám myslím 310 startupů, což je dosavadní rekord. Z nich vybíráme ty nejlepší.
Čupr a majitel CZC investují miliony do StartupYardu. Tady jsou týmy
Podíly ve Startupyardu má přibližně deset až dvanáct investorů, z původních pěti zakladatelů jsem vlastně zůstal jen Petr Ocásek a já. V Čechách byly vlastně jen dva akcelerátory – Startupyard a Wayra, která ale skončila. Seznam prý chystá něco vlastního, ale ve Startupyardu už v tomto kole není zapojený.
Kromě peněz pro startupy je podle mě největší výhodou Startupyardu mnoho zkušených mentorů a možnost využít cloudových řešení v ceně 250 000 dolarů pro jeden startup, který tak může zdarma využít obrovskou hodnotu u Amazonu a dalších. Výhodou jsou také vlastní kanceláře.
Čím vás zaujal albánský vyhledávač Gjirafa?
Gjirafa je jeden z absolventů Startupyardu a zaujala mě i další společníky z České republiky, se kterými jsme udělali seed investici. Gjirafa roste o desítky procent měsíčně a zdá se, že z toho vyroste albánský Seznam.cz. Gjirafa tak už má kromě vyhledávání i prodej aut a další obchodní části, včetně místního „Idosu“. Google na albánském trhu tyto služby nedělá.
Který projekt máte v současnosti nejradši? Jaké projekty mají prioritu?
Z těch, co jsou vidět, asi FlowReader a dva nové projekty, které jsme zatím oficiálně nevypustili. Můžu jen prozradit, že se jeden točí kolem strojového učení a rozpoznávání obrazu a druhý je zaměřený na vzdělávání.
Vzhledem k tomu, že se kolem strojového učení a umělé inteligence pohybuješ, co říkáš na projekt GoodAI od Marka Rosy?
Držím palce, vzali si ambiciózní cíl. Uvidíme, co z toho bude. Zatím to vypadá, že si spíš hrají a baví je to. To čemu se říká umělá inteligence ve hrách vlastně není žádná umělá inteligence, simuluje se to jinými postupy. Umělá inteligence je pro nasazení ve hrách zbytečně náročná a navíc protihráč v počítačové hře nesmí být moc dobrý. Vytvořit bota, který by byl lepší než člověk, je triviální. Co se tvůrci her snaží, je aby celá hra byla zábavná a protihráč byl přiměřeně dobrý, choval se lidsky a dělal i chyby.
Umělá inteligence mění práci programátorů
Jak vnímáte nástup umělé inteligence, patříte do pesimistického nebo optimistického tábora?
Umělá inteligence se vyvíjí už dlouho, dnes má každý z nás poměrně pokročilou umělou inteligenci v kapse (Siri, Google Now), vyhledávače používají strojové učení už dlouhé roky. Současná umělá inteligence už je poměrně široká, chybí jen vůle a vědomí, které ale obecně asi nechceme přidávat. Moc se mi líbil třeba film Her (Ona), ale myslím, že taková budoucnost nebude. Myslím, že budou překážky u uživatelů nebo i legislativní, které budou zakazovat takovou formu umělé inteligence s vlastní iniciativou a vědomím.
Jak myslíte, že umělá inteligence změní práci programátorů?
Jeden trend je, že máme mocné frameworky, které odstíní programátora od toho, co se děje dole a už je více méně pět úrovní nad hardwarem. Současní programátoři už vůbec netuší, co je assembler a podobně. Už nejsou na úrovni jazyka C, ani na úrovni nad ním, kde jsou interpretované jazyky, ani na úrovni výše, kde jsou frameworky. Jsou až nad úrovní frameworků, kde píšou konkrétní aplikaci.
Není to špatný trend. Řadu věcí to ulehčí a zrychlí. Na druhou stranu často programátoři, obzvláště začínající programátoři, netuší, co se v nižších patrech děje. To může být příčinou, že navrhnou architekturu špatně.
Programátor by měl rozhodně vědět, jak to jedno či dvě patra pod ním funguje, protože jinak nebude schopen ho kompetentně využít.
Takže už nemá cenu se zabývat „nižšími patry“?
V době 386 jsem já nebo moji kamarádi byli schopní optimalizovat kód lépe, než kompilátor. Po několika letech už kompilátory C a dalších jazyků dělají lepší práci, než by člověk zvládl. Podobně to platí třeba u návrhu procesorů, které už navrhují specializované programy, nikoli člověk, který by se zabýval jednotlivými hradly.“
Google, Microsoft a další budou pod výrazným tlakem asijských firem, které dokáží vyrábět podstatně levněji nejen hardware, ale už i software.
Evropská unie se teď snaží, aby velikáni jako Facebook nebo Google měli data uživatelů na serverech v Evropě. Je to podle vás správný krok?
Myslím že je to správné a jako zákazníci na tom vyděláme. Vadí mi ale sílící tlak, že by se mělo méně šifrovat - já jsem pro ještě větší nasazení šifrování. Například i u obrázků a dokumentů, ty by měly být všechny šifrované. Technologicky je to jednoduché a není to tak výpočetně náročné, protože zašifrování probíhá na klientovi. Google se třeba takovému trendu brání, protože by neměl na čem trénovat vlastní umělé inteligence pro analýzu. Ale myslím, že už má k dispozici tolik dat, že by to zvládl i bez dalších dat uživatelů.
Apple, Google, Microsoft, Amazon a Facebook. Jak myslíš, že to s nimi bude do budoucna?
Myslím, že v nejslabší pozici je aktuálně Microsoft. Ale všechny společnosti tady budou ještě dlouho. Všechny firmy ale budou pod výrazným tlakem asijských firem, které dokáží vyrábět podstatně levněji nejen hardware, ale už i software. Z tohoto pohledu myslím, že západní civilizace trochu prohrává.
