Vědci zkoumají něco, co by teoreticky mohlo být považováno za dosud nejstarší známý důkaz rostlinného života na Zemi – dva typy fosílií (jeden je vláknitý, druhý se skládá z masitých kolonií), které nápadně připomínají ruduchy neboli červené řasy. Byly objeveny během analýzy stromatolitových vrstev z centrální Indie a jejich stáří podle radiometrického datování činí 1,6 miliardy let.
„Stářím tohoto materiálu si nemůžete být 100% jistí a není tu žádná dochována DNA, ale jeho charakter docela dobře koresponduje s morfologií a strukturou červené řasy,“ uvedl Stefan Bengtson ze Švédského přírodopisného muzea.
Způsob, jakým jsou v těchto neidentifikovaných organismech uspořádány buňky, prý nepřipomíná nic, co jsme z období před vzestupem eukaryotických forem života zatím viděli. Odborníci použili novou techniku rentgenové tomografické mikroskopie (X-ray tomographic microscopy) a v každé buňce odhalili pravidelně se opakující destičky, resp. malé krevní buňky, které možná byly součástí chloroplastů – tedy organel, ve kterých probíhá fotosyntéza.
Rovněž vyšlo najevo, že ve středu každé buněčné stěny se nalézají jisté struktury, které se podobají strukturám v ruduchách. Všechna tato zjištění vedla k odborníky k závěru, že se pravděpodobně jedná o nejstarší vzorky červených řas, které kdo kdy našel.
Pokud tomu tak skutečně je, pak tyto fosílie posouvají existenci ruduch o celých 400 miliónů do minulosti. „Což naznačuje, že historie eukaryot může být mnohem delší, než se obyčejně předpokládá,“ konstatovala Bengtsonova kolegyně Therese Sallstedt.
Zdroj: Phys.org, The Independent