Možná právě teď stojíte na korporátní toaletě, v zrcadle před sebou pozorujete svůj vyhořelý obličej, který kdysi dávno překypoval zápalem pro plnění pracovních úkolů, a kdesi vzadu v zátylku se jako malý plamínek rozhořívá myšlenka, že s tím vším seknete a založíte vlastní internetový startup.
Automatizace se bude v Česku týkat až poloviny profesí. Možná i vás
Anebo vás možná právě teď propustili a vám prostě nic jiného než ten startup opravdu nezbývá, ve výpovědi se totiž černé na bílém píše: § 52, odstavec h), tedy zvlášť hrubé porušení pracovních povinností.
Analytici ze společnosti Sellics se do této pozice vžili a sestavili žebříček 130 lokalit napříč zeměmi OECD, ve kterých bude podobná životní etapa finančně neschůdnější. Spočítali tedy, kolik měsíců budete v daném městě a dle tamních podmínek šetřit, abyste měli na svůj webový startup.
130 světových seřazených měst včetně Prahy, Brna a Ostravy
Podobných analýz nám do redakční schránky dorazí během roku tucet, tato se však přeci jen liší, mezi 130 městy totiž figurují i tři česká: pochopitelně Praha, ale také Brno a Ostrava, které zajímavým způsobem kontrastují třeba s New Yorkem, Berlínem, San Franciscem a dalšími podnikatelskými huby.
Autoři studie při výpočtu nákladů na založení startupu nebrali v potaz pouze průměrný příjem v dané lokalitě, ale také obvyklé životní výdaje (bydlení aj.), popularitu online byznysu v dané zemi (nakupování, ochota utrácet nejen za zboží, ale i za služby atp.) a nakonec i dostupnost digitální infrastruktury a případné byrokratické překážky (získání živnostenského oprávnění apod.), které to vše prodlouží.
Nebudu vás napínat, nevyhráli jsme!
Nejrychleji na svůj startup našetří Kanaďané
V první desítce nicméně nefigurují ani provařená jména jako třeba americký podnikatelský melting pot východního pobřeží, tedy New York. Namísto toho Sellics podle dostupných dat OECD spočítal, že nejrychleji na svůj online startup naspoříte v kanadském Quebecu a Winnipegu. Budete muset šetřit jen 4,6 až 5,1 měsíců. Studie samozřejmě předpokládá, že jste zaměstnanec a máte tamní průměrný plat.
Na svůj webový startup bude nejkratší dobu šetřit průměrný obyvatel Quebecu
Nicméně, pokud skončíte na dlažbě, aniž byste tušili jak, i v tomto případě tato města vítězí, štědrý kanadský sociální systém totiž uživí jak vás, tak náklady na rozběhnutí maličké firmy i v obývacím pokoji, kuchyni nebo ložnici. Alespoň v počátcích.
Velkoměsta na chvostu
Mimochodem, tabulka je plná relativně menších měst – aglomerace jsou až na chvostu. Dává to smysl. Takový New York sice nabízí ohromnou podnikatelskou komunitu a zázemí hromady byznysových akcelerátorů a inkubátorů, nicméně ruku v ruce s tím rostou i životní náklady. Naprosté začátky, pokud nebudete mít štěstí na investora, tedy mohou být docela krušné. Ostatně zmíněný New York se proto podle této metodiky nachází v tabulce až na 123. místě!
Čím větší město, tím často také vyšší náklady na život a sešup ke chvostu (dva údaje vpravo: celkové skóre a doba v měsících, po kterou budete muset šetřit)
Okolo sté pozice byste našli i mnohá evropská velkoměsta, třeba německý Berlín (114.), španělskou Barcelonu (115.) nebo italský Milán (106.). Mimochodem, centrum počítačového světa, San Francisco, obsadilo nepříliš lichotivou 116. pozici.
V Ostravě budete na startup šetřit necelých 9 měsíců
No dobrá, co ale tedy ta naše tři města? Na chvostu, na chvostu…
Tedy až na Ostravu. Slezská uhelná aglomerace se díky nižším životním nákladům vyšvihla na 82. příčku. Podle analýzy potřebuje průměrný Ostravak šetřit 8,8 měsíců, a pokud k tomu započítáme podporu v nezaměstnanosti, tak prý jen 5,6. Ačkoliv je to ve srovnání s Brnem a Prahou nejméně, Quebecu Ostrava konkurovat nemůže, protože ruku v ruce s nízkými životními náklady jde pochopitelně i mnohem nižší příjem a horší podnikatelská infrastruktura a sociální podpora.
Desítka nejdražších měst k založení startupu a desítka těch nejlevnějších (na základě analyzovaného vzorku 130 měst OECD)
V kontextu Česka je však Ostrava velmi zajímavým startupovým teritoriem – ostatně i kvůli nižším existenčním nákladům se sem přestěhovala nejedna menší či středně-velká flexibilnější IT firma, případně zde ty velké otevírají svoje inženýrské pobočky, které nasávají absolventy zdejších technických univerzit. Ostrava se mění.
V Brně budete potřebovat celý rok
Na druhém pomyslném místě se umístilo Brno. Trpí stejnými byrokratickými neduhy jako Ostrava, ovšem je mnohem dražší, a tak musejí Brňané podle Sellics šetřit dlouhých 11,9 měsíců z vlastního a 8,7 měsíců v případě podpory v nezaměstnanosti. Studie tuto dobu ohodnotila nelichotivou 122. pozicí. Hned pod námi je mimochodem zmíněný New York.
V Praze ještě déle a v Budapešti skoro dva roky
Do třetice konečně Praha. Z vybraných 130 měst zemí OECD skončila na 126. místě. Podle Sellics musí průměrný Pražák střádat na svůj vysněný online startup úctyhodných 14,1 měsíců.
Deset nejhorších měst z žebříčku, aneb zde budete na svůj startup šetřit nejdéle
Tabulku 130 destinací konečně uzavírá maďarská Budapešť, která je sice oblíbeným turistickým cílem, průměrný obyvatel však podle dané metodiky bude muset před spuštěním svého internetového startupu šetřit 23,4 měsíců, tedy bezmála dva roky. Pětkrát delší dobu než v kanadském Quebecu!
Právě proto, aby vstup do podnikání nebyl tak komplikovaný, nabízí stále více měst a regionů nejrůznější podpůrné programy pro začínající podnikatele. Patří k nim služby mentorů, partnerských investorů, levný pronájem často sdílených prostor a mnohdy i možnost propagace na mezinárodním kolbišti.
To platí i o Česku, jehož podpůrný startupový ekosystém patří k těm nejlepším v regionu. V Praze, Brně i Ostravě působí síť Impact Hub, v Brně oceňované Jihomoravské inovační centrum JIC a v Praze třeba StartupYard, Node5 a další, které mohou podobné začátky přeci jen usnadnit. První krok je ale vždy na vás.