Pokud přemýšlíme o budoucnosti, obvykle je to ta blízká. Zahájí umělá inteligence v nadcházejících desetiletích jadernou válku? Změní se Země do roku 2100 v obří skleník? Neméně zajímavá ovšem může být i otázka jak naše planeta bude vypadat za řekněme 200 milionů let. A právě tu si před časem položil jistý mezinárodní tým badatelů.
Z výsledků jejich práce plyne, že za 200-250 milionů let se zformuje nový superkontinent, který se bude skládat ze sedmi současných kontinentů.
Zemskou kůra je tvořena tektonickými deskami, které se neustále velmi pomalu pohybují. Průběžně se spojují a pak zase oddělují, přičemž jeden takový cyklus trvá zhruba 400 až 600 milionů let.
Ke spojení dotyčných desek zatím naposled došlo asi před 310 miliony lety – tedy před érou dinosaurů – což mělo za následek zrod superkontinentu Pangea.
Jak by mohl vypadat další takový superkontinent? Vědci analyzovali historii zemské deskové tektoniky i aktuální tektonickou aktivitu a získali čtyři možné konfigurace, které nazvali Novopangea, Pangea Ultima, Aurica a Amasia.
Jako nejpravděpodobnější se přitom jeví vznik Novopangey, jejíž horní část bude tvořena Afrikou, Eurasií a Severní Amerikou; střední část Indií/Čínou a Austrálií a spodní část Antarktidou a Jižní Amerikou. Realizace ostatních tří scénářů by totiž vyžadovala nějakou zcela zásadní změnu stávajících tektonických dějů.
