Pracujeme na zcela nové éře výpočetní techniky, tvrdí IBM

Umělá inteligence Watson už je poměrně profláknutá věc. Od vítězství v televizní soutěži se ale výrazně posunul a IBM si od něho slibuje revoluci v IT. Je to o datech.
Pracujeme na zcela nové éře výpočetní techniky, tvrdí IBM

Společnost IBM věří, že i v budoucnu dostojí své historické úloze subjektu, který hrál jednu z vůdčích rolí prakticky ve všech významných milnících ve světě výpočetní techniky. Mezi ně lze zařadit zejména sálové počítače, platformu PC a posléze také tradiční servery. „V IBM nyní bez nadsázky pracujeme na zcela nové éře IT,“ tvrdí v rozhovoru pro Connect.cz Jan Kleindienst, vedoucí pražské výzkumné laboratoře Big Blue.

Jan Kleindienst a jeho třicetičlenný pražský tým jsou součástí čerstvě zformované divize IBM, kterou mají tvořit až dvě tisícovky „vyvolených“. „Rozhodně se nestává často, že bychom ve firmě zakládali nové divize každý den,“ navazuje výzkumník a snaží se tak poukázat na to, že aktivity, jejichž je součástí, získávají ve firmě skutečně veliký význam. V této divizi vedle tradičních programátorů a vývojářů hrají velkou roli také odborníci přes psychologii, výzkumníci fungování mozku a takzvaní datoví vědci.

„Lidé se doteď museli strojům a počítačům přizpůsobovat a v podstatě mluvit jejich řečí. Nyní je na čase, aby se role obrátila a stroje se naučili chápat nás. Jsme na startu změny toho, jak lidé komunikují s počítači,“ přibližuje Kleindienst. IBM tedy pracuje na určité formě umělé inteligence, kterou nazvala Watson a která je i díky vítězství ve vědomostní televizní soutěži Jeopardy známá i běžným obyvatelům této planety. Od tohoto slavného vystoupení ale uplynula nějaká doba a IBM je připravena z Watsona udělat revoluci a velký byznys.

Watson jako mainstream

Zmiňovanou dvoutisícovou skupinu odborníků zformovala šéfka IBM Virginia Rometty a dala jí jasný cíl – z Watsona se musí stát široce použitelný produkt, který si budou moci koupit zákazníci a stavět na něm své vlastní aplikace a využívat jeho učících se schopností. Už do roku 2018 by měl Watson podle představ Rometty generovat roční tržby kolem miliardy dolarů a v roce 2023 už by mohl dosáhnout na každoročních 10 miliard. To je celkem ambiciózní číslo na to, že doposud tato „hračka“ vydělala necelých 100 milionů dolarů.

Klepněte pro větší obrázek
Opouštíme komoditní trh a zaměřujeme se na budoucnost. Šéf pražského výzkumného centra IBM Jan Kleindienst.

Watson se ale postupně přetvořil do hodně odlišné technologie. Přibyla řada nových algoritmů, kombinuje v sobě 40 různých technologií a ke svému chodu už nepotřebuje takové množství hardwaru. Zatímco při soutěži v Jeopardy tato umělá inteligence běžela na stroji o velikosti menší místnosti, dnes se dá bez problémů zprovoznit na čtyřech tradičních serverech IBM s čipy Power, které jsou z tohoto pohledu pro IBM stále velice důležité. Dá se do nich totiž integrovat mnoho specifických funkcí.

O Watsonovi se mluví zejména v posledních třech letech, ve skutečnosti se na něm ale pracuje mnohem delší dobu – oficiálně 14 let. „V podstatě je to ale mnohem delší doba, možná i 50 let,“ upřesňuje Kleindienst. Ve Watsonovi se totiž kombinuje dlouholetý výzkum Big Blue, který se nyní dává dohromady. Konkrétně čeští výzkumníci pracují na rozpoznávání řeči, díky čemuž by jednou Watson mohl s lidmi jasně komunikovat.

„Watsonův vývoj má několik fází a priorit, jednou z nich je naučit ho chápat, co říkáme, a naučit ho s námi konverzovat,“ vysvětluje Kleindienst. To je běh na poměrně dlouhou trať, protože je nutné stroj naučit například kontext, ve kterém jedná, významy slov v jednotlivých situacích (sarkasmus a podobně) a důležité budou i takové věci, aby znal hierarchii firem a například tak poznal, když mu něco říká šéf, rozlišil ho od sekretářky a dokázal se podle toho rozhodnout.

Cílem je samoučící se stroj

IBM k tomuto postupnému zdokonalování potřebuje obrovské množství dat a informací. Stvořit nějakou repliku fungujícího mozku se totiž stále jeví jako nedosažitelný cíl (v IBM přesto mozek mapují a pokouší se ho simulovat), naučit stroj „chápat“ je proto otázkou „nakrmení“ ho daty. Aplikuje se zde metoda takzvaného machine learning. Čím více informací počítač má, tím lépe mezi nimi hledá souvislosti a dokáže pak vyvodit lepší závěry.

„Cílem je vytvořit v podstatě samoučící se stroj, které je možné nasadit kdekoliv. Měl by se umět přizpůsobit, a to ne v řádech dnů či týdnů, ale řádech sekund,“ popisuje Kleindienst.

Klepněte pro větší obrázek
Jan Kleindienst není jenom obyčejný ajťák. Dokáže přemýšlet v rovinách filozofie, lidského chování a fungování mozku, což se při vývoji umělé inteligence hodí. Do svého týmu údajně bere jenom ty nejlepší Čechy, nejlepší s PhD a zkušenostmi ze zahraničí. I jeho tým podléhá přímo americké centrále.

Právě zde je totiž největší problém Watsona. Při nasazení u zákazníků je totiž stále vyžadována počáteční asistence odborníků z IBM, kteří ho přizpůsobí specifickým poměrům ve firmách. Musí se naučit jejich prostředí, specifika byznysu a tak dále. „Zákazníky a partnery si nyní vybíráme. Poptávka je mnohonásobně vyšší, než kolik zvládneme obsloužit,“ souhlasí šéf českého výzkumu.

Partneři jsou přitom pro IBM důležití, právě na jejich datech totiž dokážou Watsona více a více učit. Pro firmu je proto rovněž důležité budovat si síť partnerských vysokých škol, které pomáhají v bádání. V Česku je to například ČVUT, která pod vedením rovněž bývalého výzkumníka z IBM Jana Šedivého získala od Big Blue grant na výuku velkých dat.

Watson se ale i tak přiblížil veřejnosti jako ještě nikdy. IBM ho zpřístupnila vývojářům přes cloud, kdy si mohou pronajmout schopnosti superpočítače podobně, jako si je možné pronajmout výpočetní výkon u Amazonu či Microsoftu. K dispozici jsou nejenom vývojářské nástroje (SDK), ale také aplikační rozhraní (API), obchod s hotovými aplikacemi a tržiště s daty. Do původního programu se zapojilo přes 700 firem a pro IBM zpřístupněni Watsona přes cloud může hrát naprosto stěžejní roli, která změní hru. I sem totiž zapadá koupě cloudové firmy SoftLayer za dvě miliardy dolarů, investice miliardy dolarů do expanze datových center a stejně vysoká investice do open source, Linuxu a cloudové platformy OpenStack.

Asistent pro všechny

Další vývoj Watsona bude jistě nákladný, klíčová bude úzká spolupráce s velkými zákazníky a jejich daty. Vedení IBM proto pro nově zformovanou divizi vyčlenilo miliardu dolarů, kterou hodlá postupně uvolňovat. „Dohlížet na nás bude Virginia Rometty osobně a peníze budou proudit podle výsledků,“ popisuje Kleindienst.

Big Blue chce vedle toho podpořit celý ekosystém, který by vedle Watsona chtěla vystavět. Založila proto fond se 100 miliony dolarů určený pro vývojáře a nadějné big data projekty. Firma byla například nedávno součástí investice ve výši 22 milionů dolarů do startupu Welltok, který se soustředí na různá měření a diagnostiku ve zdravotnictví.

 
Cílem je stvořit samoučící se stroj se schopností porozumět lidem.
 

Právě zdravotnictví je obor, ve kterém Watson v současnosti exceluje nejvíce. IBM má několik zajímavých pilotních projektů s prestižními nemocnicemi, univerzitami a doktory. Umělá inteligence pomáhá díky datům při diagnostice a navrhuje možné postupy léčby. „V tomto směru by měl být Watson využitelný nejvíce. Měl by to být takový chytrý asistent v mnoha oborech,“ tvrdí Kleindienst. Pokud ale stroje budou umět rozhodovat, nenahradí nakonec všechny ty doktory a další odborníky? „Nemyslím si, Watson má být skutečně asistent a finální rozhodnutí bude stále na člověku.“

IBM věří, že s Watsonem míří mezi mainstream a že tvoří novou generaci výpočetní techniky zaměřenou na kognitivní schopnosti. Po strojích takto pracujících ve světě skutečně výrazně roste poptávka a ona big data nejsou pouze prázdný pojem. Informace a jejich analýza totiž mohou dát konkurenční výhodu, lépe zásobovat, najímat lidi, šetřit, vyrábět a tak dále. „Jsme na přelomu ekonomiky. V té budoucí bude rozhodovat blesková analýza dat,“ myslí si český manažer a výzkumník.

IBM se na budoucnost nepřipravuje jenom slovy a novou divizí. To, že se trh mění, je možné vypozorovat i z posledního chování společnosti, kdy se zbavila nejdříve výroby počítačů a posléze také x86 serverů. „Takto fungujeme. Stojíme na začátku dané oblasti, a jakmile se z ní stane komodita a dělá jí každý, opustíme jí a soustředíme se na další revoluci,“ uzavírá Kleindienst.

Témata článku: Technologie, Byznys, IBM, Big, Jimi, My Cloud, Ono, Proto, Sata, SE, Virginia, Stěžejní cíl, Stroj, Inteligence, Důležitá role, Nový mozek, Kognitivní schopnost, Asistent, Velká role, Vysoká investice, Lidské chování, Chytrý asistent, Úzká spolupráce

8 komentářů

Nejnovější komentáře

  • ozana 20. 2. 2014 13:07:09
    takže se bude ptát jako Sheldon Cooper zda jde o sarkasmus?
  • vzach 20. 2. 2014 10:07:21
    Když to dokáže rozlišit názor šéfa od sekretářky, tak se to opravdu...
  • Nargon 20. 2. 2014 9:52:39
    K tomu se nedá napsat nic jiného než: Skynet se už blízí.
Určitě si přečtěte

9 elektromobilových startupů, které chtějí porazit Teslu

9 elektromobilových startupů, které chtějí porazit Teslu

** Elektromobily sice znovuožily s příchodem Tesly, ta se ale musí připravit na konkurenci ** Vlastní elektromobily chystají nejen velké automobilové značky, ale i nové elektromobilové startupy ** Náklady na vstup do tohoto segmentu jsou stále velmi vysoké

Včera | Javůrek Karel | 14