29. května 1919 využili britští vědci úplného zatmění Slunce k otestování revoluční teorie gravitace známé jako obecná relativita. Tu o čtyři roky dříve představil fenomenální Albert Einstein.
Zatímco ředitel Cambridge Observatory Arthur Eddington se rozhodl provést pozorování na Princově ostrově u západního pobřeží Afriky, Andrew Crommelin z Greenwich Observatory očekával příchod této atraktivní astronomické události v brazilském městě Sobral. Oba týmy disponovaly objektivy o průměru 25 centimetrů.
Vědci se o otestování Einsteinovy teorie snažili už v letech 1912 a 1914, kdy rovněž docházelo k zatmění Slunce, ale neuspěli – jednou jejich záměr zhatilo špatné počasí, podruhé vypuknutí první světové války. Tentokrát jim však štěstěna byla nakloněna.
Nový pohled na gravitaci
Po více než dvě století byla gravitace vnímána tak, jak ji nahlížel Isaac Newton – jako přitažlivá síla mezi objekty. Pak ale Einstein nabídl nové vysvětlení: jde o zakřivení časoprostoru způsobené přítomností masivních objektů (hvězd, planet atd.). A pokud by tomu tak skutečně bylo, v gravitačním poli by muselo docházet k zakřivení světelných paprsků.
Z obecné teorie relativity plyne, že světelný paprsek vyslaný k Zemi nějakou vzdálenou hvězdou a procházející těsně kolem Slunce by se v důsledku výše zmíněného zakřivení časoprostoru měl odchýlit od původního směru, a to zhruba o 1,75 úhlových vteřin. Taková odchylka už je dostatečně velká na to, aby ji bylo možné zaznamenat – hvězda bude vidět v nepatrně jiné poloze, než v jaké se ve skutečnosti nachází.
Problém spočíval v tom, že po většinu času je Slunce tak jasné, že hvězdy nacházející se v jeho blízkosti není možné sledovat. Během zatmění Slunce se tato situace ovšem mění.
Astronomové tedy hvězdy vyfotografovali a vzniklé snímky následně porovnali s referenčními snímky pořízenými v době, kdy se tytéž hvězdy nacházely ve zhruba stejné výšce nad obzorem jako při zatmění.
Vyhodnocování výsledků zabralo několik měsíců, ale nakonec – konkrétně 6. listopadu 1919 – Královský astronom Frank Dyson na společném zasedání Royal Astronomical Society a Royal Society prohlásil, že nemůže být pochyb o tom, že měření „potvrzují Einsteinovu předpověď“. Toho dne se bývalý patentový úředník stal vědeckou celebritou.
