Problémy s čipy mohou trvat celé desetiletí. Stavba nové fabriky totiž není jen tak

Bude současná krize v dodavatelských řetězcích trvat kvartály, nebo spíše roky? Začínají se ozývat experti, podle kterých bychom rozhodně neměli čekat světlo na konci tunelu v relativně brzké době, ale spíše v horizontu několika dlouhých let.

„Nedostatek tu už bude navždy,“ prohlásil Brandon Kulik z Deloitte v rozhovoru pro Ars Techniku, přičemž nelichotivou předpověď poté upřesnil neméně hrozivou předpovědí, že „to snad nebude deset let.“

Základní důvody, proč je všeho nedostatek, jsme už nastínili v našem pořadu Týden Živě, problém ale spočívá v tom, že neexistuje jednoduché řešení.

Proč nejsou čipy, základní suroviny a teď pomalu ani lepenka:

Nová fabrika na pokročilé čipy stojí miliardy

Tím zdánlivě nejschůdnějším je stavba nové fabriky a mnozí v posledních měsících skutečně oznamují, že otevřou nové závody. Třeba TSMC, Samsung a další. Jenže to není tak jednoduché.

Podle Roberta Maira ze společnosti Semiconductor Advisors přijde podobná fabrika s nejnovější výrobní technologií na 5-10 miliard dolarů. Čím sofistikovanější technologie, tím také větší poptávka po expertech, kteří v takovém závodu budou pracovat. Těch je ovšem na trhu práce také nedostatek, protože se podobné továrny nestavějí zrovna každou neděli.

Aby někdo postavil novou fabriku, musí být přesvědčený o její dlouhodobé rentabilitě

Ale dobře, dejme tomu, že máme lidi i kapitál, a tak otevřeme nový závod, který bude připravený někdy v průběhu let 2023/2024. Aby se vstupní investice vůbec někdy zaplatila, bude muset být výrobní kapacita fabriky zaplněná z více než 70 %. Pokud by to bylo méně, bude podle expertů nejspíše ekonomicky neudržitelná.

Zatímco dnes by s tím problém nebyl, takový závod se nestaví kvůli jedné jediné krizi. Bude muset stejným tempem vyrábět celé roky. Mnozí hráči na trhu jsou proto opatrní a nechtějí utrácet kvůli něčemu, co bude třeba za dalších pět let vzdálenou minulostí. I to je důvod, proč tu nové fabriky nerostou jako houby po dešti.

Výrobci tak často spíše rozšiřují výrobu ve stávajících závodech. Je to mnohem flexibilnější a levnější.

Když už závod na integrované obvody postavíte, musíte mít také zajištěný solidní přísun základních surovin. I s tím je dnes ale problém, a to i pro takové velikány jako třeba Intel. Takže sice můžete mít volnou fabriku, ale výrobní kapacitu opět nenaplníte.

Odběratelé změnili chování a krizi umocňují

A konečně do třetice, průmyslový svět tu volá po tom, aby se něco stalo se systémem výroby JIT – just in time –, ve kterém se příliš nedělají skladové zásoby. Díky tomu je celá výroba levnější, investice co nejdrobněji naplánované, ale celý systém je o to háklivější na jakékoliv turbulence. O pandemii nemluvě.

Někteří odběratelé proto v posledních dvou letech upravili své chování, objednávají nárazově více kusů, aby měli zajištěný materiál na delší časové bloky, čímž ale způsobují o to větší tlak na už tak přetíženou výrobní kapacitu.

Stručně řečeno, pokud je celý potravní řetězec postavený na principu JIT, nelze ho jen tak změnit, protože změnou samotnou se začíná hroutit ještě více. Současná krize proto nemá jednoduché řešení.

Diskuze (85) Další článek: Webový Skype už podporuje všechny prohlížeče. Ve Firefoxu ale neběží videochat

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , ,