Proč není Země oceánským světem? Asi za to mohla masivní hvězda v okolí

  • Čemu naše planeta vděčí za rozumnou rozlohu oceánu?
  • Do určité míry tomu, že v době vzniku Sluneční soustavy se poblíž nacházela masivní hvězda
  • Ta zaplavila Sluneční soustavu radioaktivními prvky, což vedlo k řadě změn

Naše Země je pohostinná planeta. Zemský povrch je sice z větší části pokrytý oceánem, ale i tak asi jednu třetinu povrchu tvoří souše, na kterých jsme během historie vznikli i my a vytvořili naši civilizaci. Stejně tak je příznivé i klima na Zemi.

Planetární vědec Tim Lichtenberg ze švýcarského výzkumného centra National Centre of Competence in Research PlanetS a jeho spolupracovníci tvrdí, že za rozumnou rozlohu oceánu a mírné klima přinejmenším z části vděčíme tomu, že v době vzniku Sluneční soustavy se poblíž nacházela masivní hvězda.

Slunce a jeho planety se zřejmě zrodily v dávné otevřené hvězdokupě, kterou už odvál čas. Dnes nám to přijde neskutečné, protože okolní vesmír je poměrně pustý. Ale tehdy bylo naše okolí poseté rozmanitými hvězdami.

Pomohla simulace

Lichtenberg s kolegy simulovali vznik Sluneční soustavy a především planet. Z jejich simulací vyplývá, že právě přítomnost blízké masivní hvězdy by mohla osvětlit naši dávnou minulost.

Tato hvězda totiž zaplavila Sluneční soustavu množstvím radioaktivních prvků, což vedlo k řadě změn. Kdyby se to nestalo, tak by se podle Lichtenberga Země stala nehostinným vodním světem, pokrytým nezměrným oceánem, který by ze shora svíral globální ledový krunýř.

Badatelé tvrdí, že existují dva poměrně odlišné typy planetárních systémů s parametry podobnými Sluneční soustavě. Pokud vznikají v blízkosti velké hvězdy, tak se tam objeví planety, které mají jenom málo vody, a výsledný planetární systém se podobá Sluneční soustavě. Když ale poblíž není taková masivní hvězda, tak v planetárním systému vznikají především oceánské světy.

Radioaktivní prvky, které svým pozvolným rozpadem planety dlouhodobě ohřívají, podle autorů studie přispěly k tomu, že Země a další terestrické planety Sluneční soustavy nejsou celé pokryté vodou.

Prý to ale není celé vysvětlení. Na dnešní podobě Sluneční soustavy se podle nich podílely i další faktory, jako například přítomnost planety Jupiter na její oběžné dráze, která mohla většinu ledových těles, tedy původní zdroje vody, během vznikání planet držet stranou od vnitřní části Sluneční soustavy.

Diskuze (14) Další článek: Dejte sbohem vrstevnicím. Mapy.cz mají turistické 3D mapy

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,