V červenci loňského roku Mozilla oznámila, že v prohlížeči Firefox ukončí nativní podporu technologie RSS. Definitivní tečkou byla verze 64, uvolněná 11. prosince 2018. V seznamu provedených změn se uživatelé mohli dočíst, že podpora náhledů RSS kanálů už bude fungovat pouze pomocí doplňků.
Mozilla v oficiálním prohlášení uvedla, že v RSS stále věří a podporuje otevřené, interoperabilní webové formáty. Jako důvody k odstranění uvedla malý zájem ze strany uživatelů a náklady spojené s udržováním a podporou kódu v jádře svého prohlížeče. Uživatele pak odkázala na doplňky, rozšiřující schopnosti prohlížeče.
Co je RSS?
RSS je standardizovaný formát, který umožňuje uživateli sledovat obsah webových stránek bez nutnosti jejich návštěvy. Zjednodušeně řečeno jde o XML soubor, ve kterém jsou v dané struktuře informace o posledních vydaných článcích. Zpravidla obsahuje titulky, perexy, výjimečně celé články, jména autorů, další metadata a samozřejmě i odkazy na původní zdroje.
Vzor, jak vypadá struktura RSS souboru
Uživatel si může RSS kanál webu přidat do čtečky či agregátoru a z jednoho místa tak sledovat dění třeba i na několika desítkách webů najednou. Tento způsob agregace obsahu podporuje většina stránek, poskytujících často aktualizovaný obsah – například na Živě najdete RSS kanál na adrese www.zive.cz/rss/sc-47. Nativní podporu dynamického generování RSS má dnes většina webových redakčních systémů.
Standardizovaný formát RSS kanálu zajišťuje kompatibilitu, takže uživatelé mohou používat různé nástroje a aplikace pro sledování nového obsahu. Odpadá tak nutnost opakovaně navštěvovat jednotlivé weby, neboť novinky ze všech zdrojů jsou k dispozici na jednom místě – v agregátoru zpráv.
Agregátor zpráv může být webová služba, desktopový program či mobilní aplikace. Jeho úkolem je pravidelně kontrolovat jednotlivé zdroje a zjišťovat, zda nenabízejí něco nového (například článek). V případě kladného výsledku poskytne uživateli informaci o čerstvě publikovaném obsahu.
RSS čtečka FeedDemon
Kdy a proč to vlastně vzniklo
Formátu RSS předcházelo několik pokusů o takzvanou „syndikaci webového obsahu“. Jejich cílem bylo poskytovat ve „snadno stravitelné“ podobě uživateli informaci o tom, že se na sledovaném webu objevilo něco nového.
Základní myšlenka vznikla již v roce 1995, kdy Ramanathan V. Guha v rámci Advanced Technology Group společnosti Apple Computer vyvinuli Meta Content Framework. První verzi RSS, označovanou jako RDF Site Summary, vytvořili Dan Libby a Ramanathan V. Guha v rámci Netscape.
K oficiálnímu vypuštění do světa došlo v březnu 1999, tedy téměř přesně před dvaceti lety, a jako první používal novinku portál My.Netscape.com. Tato verze dostala označení 0.9, poměrně záhy ji však nahradila aktualizovaná verze s číslem 0.91. Při této příležitosti došlo v červenci 1999 k přejmenování formátu z RDF na RSS (Rich Site Summary).
Zásadní roli při prosazování formátu hrála snaha vydavatelů obsahu o zahrnutí odkazů na jejich články v rámci portálu My.Netscape.com. Podmínkou bylo právě agregování obsahu v RSS. O dva roky později však tento web ukončil činnost v rámci restrukturalizace pod křídly nového vlastníka – společnosti AOL. RSS ale žilo dál.
Souboj o formát
Do hry vstoupila firma UserLand Software vývojáře Dava Winera, jež vydala první publikační nástroje, umožňující čtení a vytváření RSS zdrojů. Winer zveřejnil na webové stránce UserLandu upravenou verzi specifikace RSS 0.91, která popisuje způsob jejího použití v jejích produktech.
O několik měsíců později společnost UserLand podala žádost o registraci ochranné známky RSS v rámci USA. Protože však nevyhověla všem požadavkům, byla tato žádost v prosinci 2001 zamítnuta.
Druhá pracovní skupina RSS-DEV, jejímiž členy byli Guha a zástupci O'Reilly Media, vydala v prosinci 2000 specifikaci RSS 1.0. Nová verze obnovila název RDF Site Summary a opětovně zavedla podporu RDF. Ve stejné době Winer vypustil RSS 0.92 s drobnou sadou změn. Patrně nejzásadnější byla podpora zvukových souborů v RSS kanálů, kterou lze označit jako prapůvod dnešních podcastů.
V září 2002 vydal Winer novou verzi formátu RSS 2.0. V červnu 2003 se do boje zapojil další alternativní formát Atom. Jeho vytvoření bylo částečně motivováno touhou začít znovu s čistým stolem, bez problémů, které se točily kolem RSS.
Dave Winer, Brent Simmons a Jon Udell založili RSS Advisory Board – skupinu, jejímž účelem bylo udržovat a publikovat specifikaci a odpovídat na otázky týkající se formátu.
Zlatá éra RSS
V roce 2004 vytvořil Stephen Horlander pro webový prohlížeč Mozilla Firefox dnes takřka symbolickou ikonu RSS. O rok později vývojáři MS Internet Exploreru a Outlooku oficiálně oznámili, že tuto ikonu implementují do svých produktů. V roce 2006 je pak následovala Opera.
Ikona RSS
Oranžový čtverec s bílými rádiovými vlnami se tak stal průmyslovým standardem pro kanály RSS a Atom. Nahradil nespočet do té doby používaných ikon a textů, které byly dříve použity k identifikaci syndikačních dat.
S podporou RSS postupně přišla řada webových prohlížečů a například v Internet Exploreru ji najdete i dnes ve verzi 11. Poměrně povedená čtečka přežila i v rámci Opery. Naopak Google Chrome, Microsoft Edge a Mozilla Firefox dnes RSS nativně nepodporují.
Podporu RSS má i Internet Explorer 11
Z desktopu do cloudu
Velký „boom“ zaznamenaly ve své době nejrůznější programy pro agregaci obsahu. Často vypadaly a fungovaly jako aplikace pro správu pošty, výjimečně se objevovaly i více či méně neotřelá řešení. Vzpomenout můžeme například na FeedDemon, QuiteRSS či RSSOwl. Podpora RSS je dodnes i v Outlooku od Microsoftu.
Také v MS Outlooku najdeme podporu RSS
Desktopové čtečky však měly řadu nevýhod. Například pokud jste prošli veškerý nový obsah na počítači v zaměstnání, čtečka na domácím PC o tom neměla ani tušení a nabídla ho znovu jak nový. Stejně tak se nesynchronizovalo jakékoli označování článků – například k pozdějšímu přečtení.
Logickým pokračováním tedy byly RSS čtečky v podobě webové aplikace. Jejich největší výhodou byla a je dostupnost z jakéhokoli počítače, připojeného k internetu. Není nutná instalace žádného programu, navíc si taková aplikace „pamatuje“, které články jste již viděli.
Vzestup a pád Google Readeru
Rostoucí zájem o agregaci obsahu pochopitelně neunikl pozornosti vyhledávacího giganta. 7. října 2005 tak na scénu vstoupil Google Reader – cloudová webová aplikace vytvořená Chrisem Wetherellem.
Platforma si brzy získala poměrně velkou oblibu a začali ji využívat i vývojáři dalších programů, kterým Google Reader sloužil jako základ, ale samy přinášely vlastní grafické a uživatelské rozhraní.
Google Reader
V září 2006 oznámil Google redesign Readeru, který zahrnoval nové funkce, jako je zobrazování počtu nepřečtených zpráv, možnost „označit vše jako přečtené“, novou navigaci založenou na složkách a rozšířené zobrazení. Dá se říci, že tak definoval prostředí webové čtečky, které se stalo vzorem i pro mnohé ostatní.
Až do 13. března 2013 běželo vše jako po drátkách a uživatelé spokojeně využívali výhody agregovaného obsahu. Pak ale přišla studená sprcha – Google oznámil ukončení Readeru s tím, že produkt má loajální uživatele, ale zaznamenává pokles. Uživatelé dostali čas, aby se přesunuli jinam, do 1. července 2013.
Na konci vydělalo Feedly
Na ukončení Google Readeru nejvíc vydělala cloudová čtečka Feedly. Během 48 hodin získala půl milionu nových uživatelů, v následujících dvou týdnech pak přibyly ještě další tři miliony.
Konzervativní uživatelé mezitím podepisovali petice za zachování služby Google Reader – pod jednou z nich nasbírali více než sto tisíc podpisů. Ani to však nebylo pro vyhledávacího giganta pádným argumentem. Také vývojáři, jejichž aplikace běžely nad touto službou, je museli buď přepracovat, nebo ukončit.
Feedly
Nutno říci, že Feedly se v průběhu let stalo důstojným nástupcem a dnes nabízí nejen to, co uměl Google Reader, ale i celou řadu dalších funkcí navíc. V roce 2013 přibyla placená „prémiová“ verze, obsahující například rychlejší aktualizace, integraci s dalšími službami nebo upozornění na klíčová slova.
Podle naší ankety používaly v roce 2016 dvě třetiny našich čtenářů právě Feedly, zatímco ostatní alternativy, jako jsou The Old Reader (ten mimochodem plynule navazuje na Google Reader), Digg Reader či Inroeader jen paběrkovaly.
Nejistá budoucnost RSS
Nedávné ukončení podpory RSS v rámci webového prohlížeče Firefox určitě není předzvěstí konce této technologie. V rámci aplikace lze s těmito zdroji nadále pracovat – jen je potřeba nainstalovat si doplněk.
Aktuální Firefox již RSS nepodporuje
Je evidentní, že tato forma agregace je blízká spíše pokročilým uživatelům, proto není nutné ji dávat za každou cenu do popředí. Trendem současnosti jsou sociální sítě – právě zde řada čtenářů sleduje své oblíbené zdroje na jednom místě. Má to sice svá omezení, daná především různými filtrovacími algoritmy, ale většině lidí toto řešení stačí.
RSS určitě nekončí – stále je dost těch, kteří sledují oblíbené desítky webů přes čtečky či mobilní aplikace. Navíc jde o jednoduchý způsob, jak provazovat obsah mezi stránkami. Pokud například chcete mít na svém webu odkazy na poslední články ze Živě, stačí přidat box, čerpající informace z našeho RSS kanálu.
Je zřejmé, že RSS bude existovat dál, a kromě čteček bude primárně fungovat jako způsob, jak snadno sdílet a sledovat nový obsah mezi servery. Z uživatelského hlediska se však dříve či později stane „specialitkou pro geeky“, jakou je dnes například chatování přes IRC.
