Rusko a Čína podepsaly dohodu o tom, že na sebe nebudou útočit pomocí hackerů. Budou hlídat i vnitřní nepřátele. A zkusí rozhýbat tamní Silicon Valley.
Rusko a Čína plánují rozjet několik společných aktivit v oblasti informačních a moderních technologií a také v ochraně kybernetického prostoru. Evidentně se tak snaží vytvořit východní protiváhu k Silicon Valley a dalším západním technologickým centrům. Rusko už se nicméně o vytvoření vlastního „Valley“ v minulosti snažilo, projekt ale doprovázely obří korupční skandály a dolů ho srazila i politika.
Kreml na svém webu zveřejnil dokument, podle kterého ruská vláda s čínskými protějšky podepsala smlouvu o kybernetické bezpečnosti. Obě země se v ní zavazují, že na sebe vzájemně nepovedou počítačové hackerské útoky. Rusko i Čína patří mezi země (vedle USA, Izraele či třeba Íránu), které ze státních peněz běžně provozují armády hackerů.
Velké plány exprezidenta Medveděva. Foto: Skolkovo
Tímto paktem by se oba obři měli alespoň v této oblasti vyhýbat vzájemným kyberšpionážím a dalším obvyklým praktikám, které spadají pod kybernetickou válku. Směrem k jiným zemím už ale situace samozřejmě může být zcela jiná. „Vláda nám řekla, ať v zahraničí útočíme a krademe, jak chceme. Ale jak to zkusíme doma, pojedeme prvním vlakem na Sibiř,“ říkají například ruští hackeři, se kterými Connect.cz měl možnost mluvit.
Udržet vnitřní pořádek
Rusko-čínská ochranná smlouva zahrnuje i další důležité body. Píše se v ní, že obě země budou neutralizovat a odrážet digitální aktivity, které mohou „destabilizovat interní politickou a socioekonomickou atmosféru“, mohou „narušovat politický pořádek“ či „zasahovat do vnitřních záležitostí státu“. Země si mají vyměňovat informace, technologie a zajistí společnou infrastrukturu. K jakým účelům takové kroky mají sloužit, je nejspíše zřejmé.
Skolkovo se snaží realizovat výzkumy v robotice. Foto: Skolkovo
Ruský prezident Vladimir Putin už v minulosti označil internet za projekt CIA a obecně této síti nedůvěřuje. Jak nedávno psal týdeník Newsweek, do svého sídla nemá internet vůbec zavedený a komunikuje pouze skrze privátní a odstřiženou telefonní linku. Rusko také chystá projekt, který by mohl tamní internetovou síť v případně nutnosti od zbytku světa odpojit.
Rozrůst se mají také další digitální aktivity východních obrů. Skupiny Skolkovo Foundation (Rusko) a Cybernaut Investment Group chtějí podle oficiálního sdělení do roku 2020 investovat řádově miliardy dolarů do vybudování či rozšíření technologického parku podobného právě Silicon Valley.
Toto centrum bude rozděleno do dvou oblastí. Jednou z nich bude již „fungující“ oblast Skolkovo, jejíž vznik už v roce 2009 posvětil a podpořil tehdejší prezident Dimitrij Medveděv, který chtěl Rusko udělat méně závislé na přírodních zdrojích. Součástí Skolkova umístěného poblíž Moskvy bude díky rusko-čínským penězům nový inkubátor zaměřený na vesmírný výzkum, energetiku, robotiku a další moderní oblasti.
Pohled na oblast Skolkovo. Foto: Skolkovo
V Číně pak vznikne nové robotické centrum a také infrastruktura pro transfer ruských technologických firem na čínský trh. Do toho obě strany přichází s novým investičním fondem disponujícím 200 miliony dolarů. Zaměřit se má především na vesmír, IT a telekomunikace.
Go Russia!
Rusko oficiálně projekt Skolkovo chválí a poukazuje na firmy, které se na tamním výzkumu podílí, nebo spíše podílely (Siemens, SAP, Intel, Cisco, Boeing, IBM, Microsoft či Ericsson). Zajímavé jsou také některé výstupy v oblasti robotiky. Oficiální čísla říkají, že v oblasti Skolkovo působí až tisíc startupů generujících roční tržby kolem miliardy dolarů.
Bývalý prezident Medveděv měl se Skolkovem velké plány, ruské Silicon Valley mělo sehrát zásadní roli v modernizaci země, vzdělávání, e-governmentu a růstu nové, znalostní ekonomiky. Součástí byl výzkum a vývoj superpočítačů, biomedicíny, energetiky, vesmíru, IT a telekomunikací a také jaderný výzkum. Do roku 2020 mělo Skolkovo osídlit přes 50 tisíc výzkumníků, mladých podnikatelů a odborníků. Medveděv ambiciózní projekt nazval Go Russia!
Zpronevěřený technologický park. Foto: Skolkovo
Zpočátku se rozjezd poměrně dařil a do Skolkova zamířily mimo jiné i zmiňované západní firmy. Ruské technologické firmy začaly pošilhávat po zahraničních trzích a například Yandex vstoupil na newyorskou burzu, Mail.ru zase na londýnskou. Narůstal i počet startupů.
Nadšení pro věc ale postupně upadalo. Jak už jsme informovali v polovině loňského roku, řada lidí kolem Skolkova byla obviněna z korupce a zpronevěry čtyř miliard dolarů. Šlo o tradiční cesty úniku peněz – podivné konzultace, podvodné granty, špatná dokumentace a tak dále.
Kdo může, jde pryč
Aktuální situaci nyní hodnotí časopis Foreign Policy (ten, se kterým se chce soudit Andrej Babiš, protože byl označen za Babišconiho). Současný stav pro Skolkovo nemluví dobře. Kdo může, chodí technologické firmy zakládat do New Yorku, San Franciska, Berlína či Londýna. „Pokud otevřou hranice a umožní lidem dostat víza, každý odejde,“ cituje například Foreign Policy jednoho z mladých ruských technologických podnikatelů.
Rusko v mnoha ohledech zažívá odliv mozků. Počet emigrantů se za loňský rok zvýšil na více než 203 tisíc a počet ruských účastníků loterie o zelenou kartu do Spojených států se meziročně zdvojnásobil.
Rusko-čínská spolupráce. Foto: Skolkovo
Dimitrij Medveděv při zakládání projektu Skolkovo chtěl také pohnout s legislativou a určitými svobodami. Současný prezident Vladimir Putin ale naopak začal opratě utahovat a výrazně si posvítil také na internet. Bloggeři se musí registrovat, data v Rusku působících služeb nesmí opouštět zemi, do velkých firem typu Vkontakte jsou dosazování prokremelští lidé a podobně.
Do Ruska nyní neproudí investice a kapitál ze zahraničí, investorům se do rizik spojených s výraznou změnou politiky (a vlivem sankcí) nechce. Pouze někteří se snaží využít slabého kurzu rublu a také levnější pracovní síly.
Uzavření spolupráce s Čínou může Rusku v technologickém podnikání pomoci, je ovšem otázkou, do jaké míry. Čína má svůj vlastní obrovsky silný ICT byznys. Kromě stále sílících gigantů typu Huawei, Lenovo, ZTE, Alibaba či Xiaomi zde roste řada dalších projektů s globálními ambicemi. Čína Rusko nutně nepotřebuje. Naopak, Lenovo, Huawei a spol. se mnohem více zajímají o západní trhy.
