Nelíbí se mi, že je dnes možné patentovat doslova každou pitomost, mělo by být pořádně posuzováno, co má patentový předpoklad a co nikoliv. Co je výraznou změnou, inovací a co jen "nápadem" bez zásadnějšího dopadu v daném oboru, případně pro společnost jako celek. Podobné spory bych jako soudce smetl ze stolu, případně vynesl nejmírnější možný rozsudek. V tomto mají pravdu v Číně, lidstvo se prosadilo díky předávání informací, třeba v zájmu přežití kmenu, vesnice, města, knížectví, království až pod dnešní republiky / federace. Žádné, ani dřívější pokusy o ochranu duševního vlastnictví neměly dlouhého trvání, ve středověku měly často krutou dohru. Měl by být zvolen jiný model odměny, pro fyzickou osobu či firmu, která něco nového vymyslí a společnost tak obohatí, čímž by odpadly i tyto žabomyší války, které pouze přelévají $ od jednoho k druhému. $, které někdo jiný musí vyprodukovat prací / činností, která tvoří reálné (hmotné) hodnoty. Ono se hezky vymýšlí v teple domova, ale když nebude ani střecha nad hlavou, elektřina, pitná voda, nakonec ani ten pitomý rohlík, to se podobné hovadiny budou vymýšlet velmi špatně.