Scrum a další: Jak na agilní softwarový vývoj

Mnoho organizací, které vyvíjí nebo spravují software, koketuje s myšlenkou agility jako způsobu vývoje. Co ale vlastně agilita ve vývoji znamená a jak na ní?
Scrum a další: Jak na agilní softwarový vývoj
Kapitoly článku

Během posledních deseti let se způsob vývoje hodně posunul dopředu – technologicky, znalostně i organizačně. Před několika lety stačilo mít špičkového specialistu (vývojáře, databázistu atp.), na kterého bylo možné spolehát. Dnešní projekty jsou tvořeny většími či menšími týmy lidí, kteří přicházejí s různými zkušenostmi, různými pracovními návyky a často i jinou firemní kulturou (zejmené v projektech, kterých se účastní více firem). To klade logicky vyšší nároky na koordinaci prací lidí, chcete-li týmovou práci.

Způsobů, jak práci v týmu organizovat, je hodně. Cílem většiny takových přístupů je naučit členy týmu spolupracovat jako dobrou kapelu hrající jazz. V takové kapele je totiž každý hudebník svébytným originálem s vysokou mírou kreativity. Dohromady ale musí tvořit sehraný tým, který si vzájemně naslouchá a vždy tvoří neopakovatelné hudební dílo.

Aby bylo něco takového možné vytvořit i v softwarovém světě, je třeba pomoci jednotlivým specialistům hrát roli kreativních a zkušených jedinců, kteří naslouchají svému týmovému okolí. To však není vždy jednoduché. Mnoho týmů se o to pokouší vlastními metodami (různé varianty vodopádového vývoje nebo jiné, vlastní přístupy). Některé týmy se nechávají více či méně inspirovat klasickými vývojovými metodikami (např. Rational/Open Unified Process). Stále částěji se ale pozornost týmů stáčí na agilní přístupy. V obecné rovině koketuje s agilitou asi každý vývojový tým, jak ji ale prakticky zavést a na co se soustředit?

Pravidlo „just enough“

Mnoho obecných agilních principů je popsáno už v dokumentu „Agile Manifesto“ a mnoha studiích, které tyto myšlenky dále rozvíjejí. Většina těchto dokumentů se však snaží postihnout základní principy agility a nezaměřuje se už tolik na její praktické nasazení. Přitom praktické nasazení a praktické zkušenosti jsou to, co může agilní vývoj rozšířit do formy běžně používaného standardu.

Klepněte pro větší obrázek
IBM Rational Team Webtop.

Jednou z cest, jak začít, je přijmout myšlenku, že v agilním světě je třeba se snažit dívat optikou „just enough“. Je-li tedy cílem zefektivnit fungování týmu, pak může být dobrým krokem vpřed začít zjednodušovat vnitřní pravidla a procesy. A to nikoli proto, abyste některá důležitá témata mohli vynechat, ale proto, abyste se zaměřili na činnosti, které jsou pro dosažení vašich cílů opravdu důležité a dělali je v minimálním smysluplném rozsahu (tedy tak, abyste s minimálním úsilím dosáhli toho, co skutečně potřebujete).

Agile requirements, agile testing, atd. často potom znamená aplikaci pravidla „just enough“ na jednotlivé disciplíny softwarového vývoje. Nejde ale o to vyhnout se správě požadavků či testování jako takovým. Naopak jde o to se zaměřit na co možná nejefektivnější sběr, sdílení a údržbu požadavků v aktuálním stavu bez zbytečného úsilí navíc.

SCRUM kam se podíváš

Mnoho týmů ale nechce experimentovat se zaváděním agilních principů do vlastních metodik, ale rozhodují se pro přechod na některou z osvědčených agilních metodik. I když jich existuje celá řada, jednou z nejčastěji používaných je SCRUM.

Existuje mnoho popisů metodiky SCRUM a mnohé firmy nabízejí školení s možností certifikace účastníků na SCRUM mastery. To, co je ale velmi těžké školením či dokumentem předat, je vlastní zkušenost se zaváděním takové metodiky. Malé týmy (do 5 až 7 lidí) se často rozhodují pro adopci metodiky SCRUM samy a učí se na vlastních chybách. Větší týmy se i vzhledem k souvisejícím rizikům obvykle rozhodují pro odbornou asistenci se zaváděním metodiky.

S oblastí zavádění agilních metodik máme široké zkušenosti například u nás v IBM. Celou řadu těchto zkušeností jsme získali, když jsme se před několika lety rozhodli převést pod vedením Scotta Amblera velkou část svého interního vývoje na agilně řízené projekty. Tyto agilně řízené projekty se velmi úspěšně rozvíjejí (jedním z příkladů je transparentní a otevřená týmová platforma Jazz). Mimo to interně zkoušíme i další přístupy, jako je např. KANBAN apod.

Důležitějším zdrojem zkušeností jsou pro nás ale praktické pojekty, ve kterých jsme pomohli a dále pomáháme našim partnerům a zákazníkům úspěšně přejít například na metodiku SCRUM. Mezi příklady zákazníků lze zařadit významné organizace z oboru bankovnictví, telekomunikací či logistiky, a to v celém regionu střední a východní Evropy včetně České republiky, Slovenska, Polska a Turecka.

Ve všech zmíněných projektech klademe důraz na tři klíčové podmínky úspěšného zavedení nového přístupu k vývoji – metodiku, tým a nástroje.

Témata článku: Technologie, Minimální úsilí, Agility, Jira, Agile, Mentor, Sprint, Mentoring, Klasický problém, Vodopád, Rovina, Typický problém, Jazz, Klíčový zdroj, Důležitý aspekt, Projekt, Rational, Vzájemná spolupráce, Justo, Fungující tým, Klasický vývoj, Jak, Progress, Nová metodika, Agilní vývoj



Muž se 140 znaky – Jack Dorsey

Muž se 140 znaky – Jack Dorsey

Patří k nejmladším miliardářům a technologickým vizionářům. Jeho platformu pro sdílení krátkých zpráv používá po světě dvě stě milionů lidí denně. Zakladatel Twitteru Jack Dorsey oslaví 19. listopadu pětačtyřicáté narozeniny.

Jan Spěšný
IT OsobnostiTwitter
Nokia vzkřísila legendární 6310. Obrněná XR20 má zase 5G a bezdrátové nabíjení

Nokia vzkřísila legendární 6310. Obrněná XR20 má zase 5G a bezdrátové nabíjení

** Nokia představila tři velmi odlišné telefony ** Přivítejte tlačítkáč, „plácačku“ s obří baterií a levný odolný 5G smartphone ** U Nokie XR20 můžete navíc počítat s jednorázovou bezplatnou výměnou displeje

Martin Chroust
Android 11Legendy
40 ženských erotických symbolů osmdesátých let

40 ženských erotických symbolů osmdesátých let

Vyzývavá krása, rafinovanost, nevinnost i perverzní voyeurské fantazie. Filmaři už se sexu ve filmu nebáli, a tak dala 80. léta vzniknout řadě kultovních ženských erotických symbolů.

Marek Čech
Filmy a seriály