Sonda InSight vysadila na povrch Marsu i druhý vědecký přístroj

Průběžně aktualizovaný článek!

Americká sonda InSight přistála na povrchu Marsu 26. listopadu 2018. Stalo se tak na den přesně sedm let poté, co k rudé planetě odstartovala pojízdná laboratoř Curiosity. Ta se na Marsu nachází asi 550 km od sondy InSight.

HP³ je už také na povrchu

Dne 12. února došlo k vysazení přístroje HP³, který se bude věnovat měření tepelného toku. Krtek na sondě se bude v následujících 4 až 6 týdnech postupně zavrtávat do hloubky nejméně 3 metrů a to vždy v 50 cm intervalech. Vědci ale doufají, že se jim podaří dostat až do hloubky 5 metrů. Krtek za sebou táhne kabel s tepelnými čidly.

Tepelná sonda se zavrtá do povrchu Marsu

Sonda vysadila na povrch seismometr

Sonda InSight 19. prosince vysadila na povrch Marsu francouzský seismometr SEIS. Stalo se tak dříve, než bylo původně plánováno a podle NASA to byl krásný dárek pod stromeček.

Seismometr byl na začátku února přikryt krytem, který zajistí, že velmi citlivá měření budou co nejméně ovlivňována vlivy marsovské atmosféry. Průběh vysazování krytu i seismometru najdete v galerii.

InSight pořídila selfie

12. prosince: Na Zemi dorazilo selfie ze sondy InSight. Není to ale první selfie na Marsu. Podobný snímek už dříve pořídil rover Curiosity.

Jak zní vítr na Marsu?

Aktualizace 7. prosince: Na Zemi dorazily další snímky, které jsme přidali do úvodu galerie.

Jak zní vítr na Marsu? Poslechněte si to! Sonda InSight nemá na palubě mikrofon, ale to nevadí.

Člověk slyší díky vibracím. Zvuková vlna vstoupí do zvukovodu a způsobí rozkmitání ušního bubínku. Sonda využila podobného principu. Vítr foukající ze severozápadu k jihovýchodu rychlostí až 24 km/h rozhýbal solární panely (bubínky). Vibrace se následně šíří strukturami sondy (sluchové kůstky) až k seismometru (cochlea alias část vnitřního ucha), který dokáže měřit i velmi nepatrné vibrace. Seismometr bude brzy vyložen na povrch a začne měřit marsotřesení.

Jedna kamera je zaprášená

Aktualizace 3. prosince: První fotografie, která dorazila na Zemi krátce po přistání, byla pořízena přes průhlednou a zaprášenou krytku. Dokonce i po jejím odklopení prach na kameře zůstává. Během přistání se hodně prášilo. Měkké dosednutí zajišťovalo 12 motorů.

Kamery slouží jako podpora pro povrchové přístroje SEIS a HP³, které na povrch vyloží 2,4 m dlouhé mechanické rameno. Snímky z kamer pomohou při výběru místa, umisťování přístrojů i kontrole jejich stavu po zahájení měření. Zaprášení jedné z kamer nepředstavuje žádný problém.

Jedna z kamer je umístěná na sondě (Instrument Context Camera, ICC), druhá přímo na rameni (Instrument Deployment Camera, IDC).

Dva hlavní přístroje

InSight je statická sonda. Mechanické rameno v nejbližších týdnech vysadí na povrch dva hlavní vědecké přístroje. Seismometr SEIS je tak přesný, že jeho měření ovlivní i poryv větru. InSight si proto na rudou planetu přivezla i meteorologickou stanici (TWINS).

Druhý přístroj HP³ disponuje speciální sondou, která pronikne až 5 metrů pod marsovský povrch a bude měřit tepelný tok.

Mezi sekundární přístroje patří kromě kamer také přístroj RISE. Prostřednictvím rádiové komunikace se Zemí bude velmi přesně měřit rotaci planety, což vědcům pomůže upřesnit velikost jádra Marsu.

Na vědeckých přístrojích sondy se podílí také mnoho organizací z Evropy: Francouzská kosmická agentura (CNES), Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) a další instituce z Francie, Švýcarska, Německa, Velké Británie a Španělska.

Sondy, které měkce přistály na Marsu

Rok	Sonda	Typ	Výsledek
Mars 3	1971	lander, rover	částečný úspěch
Mars 6	1974	lander	částečný úspěch
Viking 1	1976	lander	úspěch
Viking 2	1976	lander	úspěch
Mars Pathfinder	1997	lander, rover	úspěch
Spirit	2004	rover	úspěch
Opportunity	2004	rover	úspěch
Phoenix	2008	lander	úspěch
Curiosity	2012	rover	úspěch