Space Systems Czech: i v Česku se pracuje na technologiích pro oblet asteroidů

  • Česká firma Space Systems Czech vyvíjí software pro řízení satelitů obíhající asteroidy
  • Snaží se převézt vesmírné technologie i na Zem
  • Pokroky ve snímání mohou zefektivnit například zemědělství a další oblasti

Asteroidy, respektive planetky jsou v poslední době zajímavými vesmírnými objekty, ke kterým jsme se po dlouhé době dokázali skutečně fyzicky dostat s vlastní sondou a zkoumat je. Jednou ze společností, která se na reálném průzkumu asteroidů podílí při vývoji vlastních systémů pro řízení sondy, je i česká společnost Space Systems Czech.

Pokud se dnes podíváme kolem nás, jsme obklopeni nejrůznějšími pokročilými technologiemi, které byly nejdříve určené pro něco zcela jiného. Obvykle šlo o technologie, které byly vyvinuté pro použití v armádním průmyslu nebo pro vesmírné účely.

To, co se vyzkoumá pro vesmír, si ale může velmi snadno najít cestu k použití přímo na Zemi. Typickým příkladem za všechny je GPS, u které se v počátcích vůbec nepočítalo s tím, že bude umožňovat pohodlnou navigaci v každém autě a každý ji bude mít ve vlastním elektronickém zařízení v kapse pro přesnou navigaci kdekoli a kdykoli na planetě. Navíc zdarma.

A jak v rozhovoru pro Connect.cz dodal Daniel Štefl ze Space Systems Czech, který tuto společnost spoluzaložil ve spolupráci s finskou SSF, tento princip funguje stále.

Co se vytěží ve vesmíru, zůstane ve vesmíru

Ještě než se budeme řešit to, jak probíhá analýza planetek, je důležité zmínit, proč je to vůbec důležité. V minulosti by nám přišla představa počítače v každé domácnosti zvláštní, natož pak propojené zvonící elektroniky v každé kapse. Stejně se to může zdát se zkoumáním planetek a jejich případným těžením.

Klepněte pro větší obrázek
Rozložení planetek v naší slunečné soustavě (Mdf, Wikipedia)

Z pohledu budoucího vesmírného cestování je však nutné myslet na to, že těžba asteroidů není určena pro dovoz materiálu na Zem či jinou planetu, protože by to nebylo energeticky efektivní. To, co se vytěží ve vesmíru, zkrátka musí zůstat ve vesmíru – pak se to vyplatí. Kromě železa si tak můžete představit například i těžbu paliva v podobě vodíku a podobně.

Vybrané planetky tak mohou sloužit jako „mobilní vesmírné benzínky“ pro budoucí vesmírné cestování. Než ale k takovému kroku dojde, je třeba mít zvládnutý systém výběru, sledování, zkoumání, analýzy, přistání, vrtání, získávání materiálu a další kroky.

„K účelu těžení asteroidů už existují i první startupy, například DSI – Deep Space Industries, které už získaly peníze od investorů a dělají experimenty s CubeSaty.“ dodal Daniel Štefl.

Vlastní miniaturní satelit

Space Systems Czech se v rámci mise AIM (Asteroid Impact Mission) snažila s SSF a finskými univerzitami dostat vlastní miniaturní satelit CubeSat Aspect o velikosti 3U (34 x 10 x 10 cm3) a hmotnosti 4,5 kg k binárnímu asteroidu Didymoon, který by z výšky 1 až 3 kilometrů mohl pozorovat a analyzovat vlastnosti asteroidu v rámci povrchu, „počasí“ a průběh otřesů při nárazu.

Klepněte pro větší obrázek
Ukázka většího CubeSatu

Cílem je pochopitelně také zjisti, jak se tato dvojice asteroidů vytvořila, po nárazu by rovněž bylo možné kromě odraženého materiálu zkoumat i strukturu pod povrchem.

Vesmírný FUP

Protože tento minisatelit by byl vypuštěn z hlavní sondy mise, která zahrnuje ještě další satelity, nemá vlastní anténu pro spojení se Zemí, ale předává nasnímaná data hlavní blízké sondě, která je přes větší a výkonnou sondu pošle na Zemi.

Zajímavostí je, že i zde funguje princip povolené maximálního pásma - kolik lze poslat dat, protože „zájemců“ je mnoho. Tento „FUP“ umožní zmíněnému CubeSatu jednou týdně pět minut přenášet data. Plánovanému satelitu to ale stačilo, protože dokázal celou dobu fungovat zcela autonomně.

Mise bohužel nakonec ale nebyla schválená.

Česko je vesmírným začátečníkem

Česká republika si dlouho nemohla na vesmír „šáhnout“ a nelze se tomu divit – nedostatek mozků, technologií a vysoké náklady pro pronájem místa v raketě ve spojení s malou zemí není zrovna vhodná kombinace.

Klepněte pro větší obrázek
Magion 1 - pozemní testovací verze první české družice z roku 1978 (Packa, CC BY-SA 3.0)

Už dnes se ale začínají díky Evropské unii a podpoře objevovat první společnosti i u nás, které jsou schopné nabídnout pokročilé vesmírné hardwarové technologie. V případě softwaru, kde jsou náklady takřka nulové, se ale úspěch lokálních firem projevuje mnohem více i z pohledu celého světa.

V případě softwarových inženýrů patříme mezi celosvětovou špičku, což umožňuje konkurovat a uplatňovat se i na poli vesmírných technologií. Software totiž tvoří významnou část vesmírného výzkumu, samotná NASA nedávno uvedla, že veškeré inovace které dělá, jsou z 30 % tvořené právě softwarem.

Průmysl má přednost

Daniel Štefl také upozornil na fakt, že současné vesmírné mise, které zahrnují hlavně různé satelity kolem Země, jsou v drtivé většině zaměřené na průmyslové využití a nikoli vědecké účely. Důvod je jasný – peníze,

V případě průmyslového použití se totiž jedná o byznys a systémy se tak v nějakém horizontu zaplatí, zatímco zkoumání pro vědecké účely slouží ke zjištění nových věcí a k pokroku v dlouhodobém horizontu, který se nakonec většinou přemění i do průmyslového nasazení.

Spolehlivý software i zpracování dat

Pokud jde o software pro vesmír, kvalita musí být co nejvyšší, proto vývoj a testování podléhá ověřeným procesům. Musí se minimalizovat riziko případné chyby, která by mohla znamenat třeba zničení satelitu, jež se nachází desítky milionů kilometrů daleko a nelze ho fyzicky opravit.

„Část naší práce je zaměřená na průmysl a zpracování dat, typicky například analýza snímků pole ze satelitů, což může zefektivnit zemědělství a využití dostupné půdy. Pro tyto případy vyvíjíme i vlastní platformu. Nyní jsme například vyhráli zakázku na Scatterometer, který bude na satelitu Airbusu sledující počasí.“ upřesnil Daniel Štefl.

Témata článku: Software, Technologie, Rozhovory, Věda, Vesmír, Programování, Startupy, Výzkum, Astronomie

Určitě si přečtěte