Dne 19. února roku 1986 vynesla raketa Proton na oběžnou dráhu Země první část orbitální stanice Mir. Byl tak postaven základ první dlouhodobě obydlené vědecké stanice ve vesmíru.
Vesmírný komplex přežil nejen pád Sovětského svazu, ale také požár a velmi dramatickou kolizi z bezpilotní nákladní lodí Progress. Při nehodě byly doslova rozpárány solární panely a Mir přišel o jeden ze svých modulů.
Při pohledu zvnějšku byste Miru asi nedali jedničku za uhlazený a pěkný design. Kdybyste pobývali uvnitř, proklínali byste ho jako těžkopádný labyrint a změť hadic a kabelů. Přesto se zde psala historie i rodila partnerství, která později dala za vznik Mezinárodní kosmické stanici.
Na palubě Miru se vystřídaly desítky kosmonautů a to třeba i první slovenský kosmonaut Ivan Bella. Celkem devětkrát se k Miru připojil americký raketoplán. Mir také zažil první a zatím jediný přelet mezi kosmickými stanicemi. První posádka přilétla k zárodku Miru v březnu 1986. Po 1,5 měsíci přelétla z Miru na stanici Saljut 7 a na konci června se vrátila zpět na Mir.
Likvidace stanice začala už na konci ledna 2001, kdy k Miru odstartovala nákladní loď Progress. Její motory pak 23. března 2001 navedly Mir do hustých vrstev atmosféry. Zbytky stanice o celkové hmotnosti až 25 tun dopadly do Tichého oceánu.
Mir strávil na oběžné dráze kolem země 5 510 dní (15 let, 31 dní). Z toho byl 4592 obydlen a učinil 86 331 obletů Země. Více se dozvíte ve fotogalerii výše.
