Exšéf z NASA: Bez excentrických miliardářů člověk na Marsu nepřistane [rozhovor]

  • Vesmír čeká masivní komercializace stejně jako kdysi internet
  • Někdejší CTIO z laboratoře NASA JPL věří, že to zachrání planetu
  • Dnes proto jako šéffuturolog radí Amazonu

Podle skeptiků se úspěchy v dobývání vesmíru jen tak nezopakují, stály za nimi totiž bezprecedentní vesmírné závody dvou soupeřících velmocí v druhé polovině 20. století. A hlavně jejich astronomické rozpočty, které jednu z nich nakonec dohnaly až ke kolapsu.

Naštěstí jsou ale mezi námi i optimisté, kteří věří, že se do kosmu, jenž dnes okupujeme především na nízkých oběžných drahách Země, brzy vrátíme a na Marsu se bude konečně procházet i někdo jiný než jen glosující Matt Damon.

Čtrnáct let v Jet Propulsion Laboratory

Jedním z nich je Tom Soderstrom – dle svých vlastních slov technolog, inženýr a futurolog. Není to ovšem žádný další naivní snílek z internetu, který vám bez zardění poví, že budeme už za pár let těžit vzácné kovy na okolních asteroidech, ale člověk, který má své vize podložené přinejmenším dostatečnou profesní zkušeností.

Video: Oficiální medailonek Toma Soderstroma

Tom Soderstrom strávil čtrnáct let v NASA, kde dlouhé roky působil jako šéf technologií a inovací v jednom z nejznámějších výzkumných pracovišť na světě Jet Propulsion Laboratory. V roce 2020 spojil zkušenosti z federální agentury s privátním sektorem a přešel pod křídla Amazonu, kde dnes působí jako hlavní futurolog a poradce pro vesmír – Director of Chief Technologists.

Se Soderstromem jsem si mohl krátce popovídat na nedávné konferenci re:MARS, kde přednášel o nové vlně space economy a komercializaci vesmíru.

Proč jsme tak dlouho čekali na SpaceX?

Jako by na světě už nebyla hromada zbytečných buzzwordů. Co je to proboha ta new space economy? Dokážete to vysvětlit běžnému čtenáři?

Ne, počkejte, to je velmi důležité. Abychom mohli mluvit o nové vlně, musíme si nejprve vysvětlit, co je to ta stará. Dobývání vesmíru bylo po dobu více než padesáti let doménou jen několika málo vlád světa. Měli jsme tu Spojené státy, Sovětský svaz, pak se trošku přidala Velká Británie a Francie, ale vesmír byl v podstatě státní záležitostí.

Klepněte pro větší obrázek
Vesmír byl dlouhá desetiletí státní záležitostí, to se ale mění, říká Soderstrom

Proč jsme tak dlouho čekali na firmy jako SpaceX nebo Blue Origin?

Protože prvotní průzkum vesmíru byl nesmírně nákladný a veškeré know-how držely státní instituce a kontraktoři. Museli společně nejprve položit základy, na kterých se dnes vesmír demokratizuje a otevírá pro širší byznys.

Na počátku současného a ryze komerčního internetu ostatně také stály státní pobídky a veřejné granty...

Ano, přesně tak. Ve vesmíru došlo k tomu samému a na přelomu století jej začal konečně objevovat soukromý sektor.

Vnímali jste jej v NASA jako konkurenci?

Ani náhodou! Čekali jsme na něj jako na smilování. Soukromý sektor je přece mnohem efektivnější. Jen potřeboval ty pevné základy. A nejen on. Slovy čísel, během posledních patnácti let vzniklo 23 nových vesmírných agentur po celém světě a během příštích několika let vyšlou na oběžné dráhy společně s komerční sférou více než 20 000 nových družic.

Cesta do vesmíru je dnes 15× levnější

 Jak je možné, že se z vynášení družic na LEO stala rutina?

Díky tomu, že se o kosmický byznys začaly zajímat zprvu jednotky, poté desítky a dnes stovky velkých firem i malých dravých startupů a všichni dohromady vytvořili nový trh, který neskutečným způsobem zlevnil přístup k vesmíru. Doprava nákladu na nízké oběžné dráhy je dnes 15× levnější než před patnácti lety, náklady na vývoj družice klesly dokonce 20× a dálková komunikace s lodí třeba skrze náš AWS Ground Station stojí třetinu.

Klepněte pro větší obrázek
Vesmír nebyl nikdy tak laciný jako dnes, ukazuje Soderstrom

Na oběžné dráze tedy bude brzy docela přecpáno...

Během několika příštích let se počet satelitů na nízkých oběžných drahách více než zdvojnásobí. Většinu z nich budou tvořit družice internetových operátorů – zejména Starlinku a Kuiperu –, podstatná část se ale bude věnovat dálkovému průzkumu Země. Velkým akcelerátorem budou zejména investice v souvislosti s globální změnou klimatu.

Nová kosmická ekonomika proto už nebude jen o pouhém sledování, co dělají velcí kluci (NASA, ESA, Čína aj.), ale o aktivní participaci. To, co dnes dělá NASA třeba právě v oblasti dálkového průzkumu Země, bude ekonomicky dostupné i pro komerční sektor.

Jedním z příkladů je startup Lunar Outpost z vesmírného akcelerátoru Amazonu, který vyvíjí sérii malých a relativně laciných roverů pro lunární povrch a zákazníkům nabídne průzkum Měsíce jako službu. První komerční mise s roverem MAPP, kterou si objednala americká univerzita MIT, odstartuje už příští jaro.

Více družic nad hlavou, více dat…

Přesněji 100× více dat než před patnácti lety a díky výkonnějším počítačům a cloudům také jejich 100× levnější analýza. A dostupnost! Chceme, aby firmy i vládní organizace zveřejňovaly co nejvíce dat pro vyšší dobro, a proto jsme na re:MARS oznámili novou iniciativu ASDI (Amazon Sustainability Data Initiative).

Klepněte pro větší obrázek
Soderstrom představuje iniciativu ASDI: 100 PB kosmických dat pro vědce

Vytvoříme dopravní předpisy pro vesmír

Je ale ještě na hranici vesmíru dostatek místa? Stále jsme na začátku, už dnes si ale nejen astronomové stěžují na světelný smog a riziko kosmického smetí.

Komerční sféra je ale právě mnohem flexibilnější. Když si začali astronomové stěžovat na zářící satelity Starlinku, které ruší jejich pozorování, řekli jsme inženýrům z projektu Kuiper, že s tím musí okamžitě něco udělat. Brzy přišli se speciálním antireflexním povrchem. S tím samým ostatně experimentuje i SpaceX, takže toto výhledově určitě nebude problém. Družicový světelný smog časem zcela zmizí.

A co to smetí?

To naopak problém je, všichni dnes ale stavějí družice, které na konci životnosti bezpečně klesnou do atmosféry a shoří. A vidíte, to je jen další příležitost pro firmy z celého světa, které budou vyvíjet nové a snadno degradabilní materiály pro struktury kosmických lodí, případně vymýšlet, jak z oblohy dostat zbytky mohutných těles první éry kosmických letů.

Dočkáme se podobné regulace jako třeba na počátku individuální automobilové dopravy před více než 100 lety?

Určitě. Pravidla přijdou a bude je utvářet společně státní i soukromý sektor podobným způsobem jako na internetu.

Spolupráce státního a soukromého sektoru při tvorbě regulace vesmíru bude klíčová, NASA, ESA a další agentury totiž nikdy nevyslaly na oběžnou dráhu tolik těles, kolik jich tam jen v tomto desetiletí dostanou soukromé firmy. Na stranu druhou, před přílišným zapojením soukromého sektoru do tvorby mezinárodních kosmických předpisů už loni varoval třeba nový šéf ESA Josef Aschbacher.

Budeme tedy v budoucnosti ještě vůbec potřebovat vládní agentury jako NASA?

Samozřejmě, budou tu stále, aby prošlapávaly cesty, které zatím nemají komerční potenciál. NASA dostane v roce 2024 člověka znovu na Měsíc, do konce desetiletí na jeho povrchu vybuduje udržitelnou základnu a později pak stanici na oběžné dráze. To vše bude nezbytné pro plánování a trénink misí k Marsu s lidskou posádkou.

Kosmický klub turistů

Poprvé jsme na Měsíc letěli jen díky vesmírnému soupeření USA se Sovětským svazem – spíše než o ekonomiku šlo o politiku. Mise na Mars by byla podobným soustem, ale kdo obhájí astronomické náklady před daňovými poplatníky, když už žádné závody nemáme?

Je tady ještě jeden střípek do skládačky space economy: ohromný klub miliardářů. Máme tady Richarda Bransona a Jeffa Bezose – to jsou kosmičtí turisté – a pro ně je, stejně jako pro Elona Muska, životní misí dostat i další turisty do vesmíru. Jsme průzkumníci, objevování je naší lidskou přirozeností…

Klepněte pro větší obrázek
SpaceX si chce vydělat na cestu k Marsu skrze Starlink, Blue Origin stavbou první ryze komerční stanice na oběžné dráze Orbital Reef

Takže si myslíte, že soukromý sektor dokáže i tímto způsobem vygenerovat dostatečné zdroje k cestě na Mars?

Věřím, že ano. A upřímně v to doufám, s veřejnými agenturami je totiž ta potíž, že neustále bojují o své rozpočty. Je to s nimi jako na houpačce. V Jet Propulsion Laboratory jsem pracoval na projektu, který hledal způsob, jak odklonit nebezpečné těleso na kolizní dráze se Zemí. Jenže přišly prezidentské volby, nový rozpočet NASA a vše skončilo u ledu.  

Takže éra, kdy podobné mise uživí výhradně veřejné zdroje, asi pomalu končí. Mnohem více se zapojí soukromý sektor a cesta k Marsu bude společným dílem. Sice už možná ustaly vesmírné závody mezi státy, nejspíše je ale nahradí soupeření mezi firmami. Máme tu Boeing, SpaceX, Blue Origin a objeví se hromada dalších.

Spolupráce soukromého a veřejného sektoru nejen v ose zadavatel–dodavatel probíhá už nyní a počítá se s ní i během všech fází mise Artemis. Pokud během léta a dle plánu úspěšně odstartuje loď Orion k Měsíci (zatím bez posádky), na palubě poveze hromadu ryze komerčních technologií. Třeba asistentku Alexu od Amazonu. Cílem je otestovat nový způsob hlasového ovládání palubního počítače.

Neměli bychom tyto ekonomické zdroje investovat raději tady dole na zemském povrchu? Podle kritiků máme dost svých vlastních problémů, no a kdyby se peníze na mise k Měsíci a Marsu investovaly třeba do léčby rakoviny... 

Jsem hluboce přesvědčený, že to bude právě komercializace vesmíru, která nakonec jednou zachrání naši planetu a zdejší život nejen před hrozbami na Zemi, ale i těmi z vesmíru – třeba právě v podobě planetky na kolizní dráze. Abychom to ale dokázali a abychom mohli jednou naši planetu i opustit a cestovat ke hvězdám, z kosmu se prostě musí stát byznys.

Artemis Živě: Návrat člověka na Měsíc

Artemis je kosmický program NASA, jehož úkolem je obnovit lety člověka na Měsíc. Na oběžné dráze Měsíce bude vybudována stanice Gateway. Posádku ke stanici bude dopravovat kosmická loď Orion, vynesená raketou SLS. Na povrch Měsíce dopraví astronauty modul HLS, kterým bude minimálně při prvním přistání Starship od SpaceX.

Naplánované mise:

  • Artemis 1: Nepilotovaný let, kdy bude loď Orion navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce a pak zpět k Zemi. Termín: konec roku 2021
  • Artemis 2: Pilotovaný oblet Měsíce. Termín: rok 2023
  • Artemis 3: Přistání člověka na Měsíci. Termín: nejdříve v roce 2024
  • CLPS: Doprava vědeckých experimentů na povrch Měsíce jako podpora programu Artemis. Termín: od roku 2021
Diskuze (2) Další článek: Malé průhledné pyramidy z 3D tiskárny mohou zmenšit a zlevnit solární panely

Témata článku: Vesmír, Internet, SpaceX, NASA, Artemis, Země, USA, Amazon, Elon Musk, Mars, Starlink, Čína, Blue Origin, Jeff Bezos, Orion, Velká Británie, ESA, Francie, Richard Branson, Sovětský svaz, Boeing, Kuiper, Rozhovor, Matt Damon, Leo



Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

** Sex manželských párů jen při zvláštních příležitostech. ** Ložnice ovládnou sexuální roboti s umělou inteligencí. ** I to je jeden ze závěrů Mezinárodní robotické konference.

Filip KůželJiří Liebreich
RobotiSexUmělá inteligence
Jak poznat, že máte možná hacknutý telefon? Toto je devět symptomů, které můžete pozorovat

Jak poznat, že máte možná hacknutý telefon? Toto je devět symptomů, které můžete pozorovat

** Jak poznat, že je váš smartphone hacknutý? ** Hledejte známky po nestandardním chování telefonu ** Stačí když telefon vydrží méně nebo topí i v klidovém režimu...

Martin Chroust
Jak...Malware
Kurvítka v základní výbavě, výrobci mají umělé zastarávání v malíku. Začalo to bateriemi, pokračuje softwarem

Kurvítka v základní výbavě, výrobci mají umělé zastarávání v malíku. Začalo to bateriemi, pokračuje softwarem

** Nejen mobilní výrobci jsou naučeni rok od roku prodávat stále více telefonů ** Tento trend se však zákonitě musí někdy zastavit ** Jenže, co naplat, když jsou starší zařízení „uměle“ nepoužitelná?

Martin Chroust
Prasklý displejBaterieAktualizace softwaru
Kde se vzala potřeba velkých operačních pamětí v telefonech a kolik RAM zabírá Android?

Kde se vzala potřeba velkých operačních pamětí v telefonech a kolik RAM zabírá Android?

** RAM je po procesoru druhým nejdůležitějším HW parametrem ** Stará se o rychlý multitasking a o svižné načítání dat ** Věděli jste, kolik v RAM průměrně zabírá Android 12?

Martin Chroust
Virtuální RAMOperační paměť
Sociální síť BeReal jde proti proudu. Žádné filtry a přetvařování, tohle má být čistá realita

Sociální síť BeReal jde proti proudu. Žádné filtry a přetvařování, tohle má být čistá realita

** BeReal je novou hvězdou mezi sociálními sítěmi ** Ukazuje pouze všední realitu běžných dní ** Aplikace vám jednou denně dá dvě minuty na poslání vlastní fotky

Martin Chroust
BeRealMobilní aplikaceSociální sítě