Jack Dorsey stál za zrodem Twitteru a stále je jeho duchovním otcem. Nyní se věnuje rozjetému platebnímu systému Square a Twitter se mezitím chystá na burzu.
Ještě v dubnu duchovní otec Twitteru Jack Dorsey prohlašoval, že v Twitteru „dokonce ani neuvažují“ o uvedení mikroblogovacího komunikačního systému na burzu. O půl roku později se Twitter chystá na primární úpis akcií. Tržní hodnota firmy se odhaduje na deset miliard dolarů.
Dorseyho majetek představuje částku zhruba 1,1 miliardy dolarů. Ale po uvedení firmy na burzu se jeho jmění rozmnoží podle odhadů analytiků až trojnásobně. Peníze se budou hodit. Trochu ve stínu Twitteru Dorseymu bobtná i jeho druhá velmi úspěšná společnost Square, která zprostředkovává bezkontaktní platby.
Internetová služba Twitter se už před několika lety zbavila puncu mladšího bratra Facebooku. Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy na něm oznamuje výsledky summitů. Opozičníci v diktátorských režimech ho využívají jako hlavní komunikační kanál. A už ani v Česku ho nelze přehlédnout, byť ho zatím používá jen asi 200 tisíc uživatelů. Kdyby zůstával jen hračkou pro technologické nadšence, firmy by hromadně nezakládaly firemní účty a třeba ODS by nyní nerozjela twitterovou kampaň Volím pravici.
Touha se okamžitě vyjádřit
Historie Twitteru je známá. Dva týdny někdejší programátor firmy Odeo Dorsey přemýšlel, jak by člověk mohl prostřednictvím SMS dát vědět malé skupince známých, co dělá. V roce 2006 mohl kolegům v práci konečně vítězoslavně napsat: „Právě jsem založil twttr.“ Z kódového označení se později stal Twitter, což v angličtině znamená tlachání či cvrlikání ptáků.
Jack Dorsey. Foto: Profimedia
Twitter sice není mezi sociálními sítěmi tak populární jako třeba Facebook, jeho dopad je ale možná o to větší. V autoritářských zemích se ukazuje, že diktátor umí snadno zamezit v přístupu na internet, ale zakázat posílání SMS je mnohem složitější. Takzvaných „twitterových revolucí“ je už několik: nejprve to začalo moldavskými protesty v roce 2009, pak přišla íránská revolta či severoafrické revoluce.
Jak je lákadlo okamžitě se svěřit silné, lze doložit nejen na nekonečném tlachání teenagerů na Twitteru, ale i na příkladě mnohých západních politiků. Evropský prezident Van Rompuy tweetoval ze zasedací místnosti o summitové dohodě, aby to později relativizoval. V Německu zase třeba dva poslanci vládních stran při volbě prezidenta zveřejnili prostřednictvím SMS výsledky o čtvrt hodiny dříve, než byly oficiálně vyhlášeny. Dorsey prostě pochopil, jak moc se člověk touží okamžitě vyjádřit, i kdyby dostal prostor jen 140 znaků.
Začalo to aplikací pro taxikáře
Když Dorsey dostal od otce na předměstí St. Louis v osmdesátých letech první počítač, okamžitě se pokusil svoji novou zábavu spojit s tou stávající – sbíráním a vytvářením map. Prvním pokusem měla být pulzující mapa New Yorku s mnoha body označujícími nejrůznější místa. „Města mě tak nabíjela a inspirovala, když jsem jen chodil ulicemi a cítil tu energii a život. Chtěl jsem to nějak vizualizovat,“ vzpomíná Dorsey.
Vášeň pro městský život ho potom už neopustila. Studoval na Missourské univerzitě, pak přešel na Newyorskou univerzitu, ale nakonec odešel jeden semestr před ukončením studia. Místo toho se vrhl na programování rozvážkových aplikací pro taxikáře, dovážku pizzy a jiné profese, které přesně potřebují koordinovat své aktivity. Projekt dNet.com však smetla internetová bublina na začátku století.
Ve 29 letech se stal ředitelem Odeem založené firmy Twitter a vypadalo to na sladký život. Jenže idealistický ředitel Dorsey dal přednost zdokonalování služby před ziskem a brzo se rozhádal s dalšími společníky. V roce 2008 byl odsunut na pozici předsedy představenstva. Přestože společníkům nezapomněl, že ho odstřihli od jeho dítěte, sám dokázal uznat, že mladý programátor nemusí být vždy ten správný manažer. „Komunikace je naše priorita – uvnitř i navenek. Můžeme v tom být mnohem lepší, a to se týká i mě osobně,“ prohlásil při rezignaci.
Proč nebýt guru bezkontaktních plateb
V Twitteru zůstal druhým největším akcionářem, ale zájem přesunul na novou vizi. Založil firmu Square, která chce z našich mobilů udělat miniaturní platební terminály. Dorsey vysvětluje, jaká myšlenka byla na počátku: „Nikdo o platbách nepřemýšlel jako o komunikaci.“ Dorsey se proto rozhodl, že spojí co nejvíce zákazníků a služeb dohromady.
Platit platební kartou chce dnes každý, ale ne každý karty přijímá. Square proto nabízí malý čtverec, který zapíchnete do mobilu a kdekoli můžete pohodlně zaplatit kartou, která projede právě čtvercem připojeným na mobil. „Myslím, že Twitter je budoucnost komunikace. A Square je budoucnost platebních sítí. Budeme hodně velcí,“ slibuje Dorsey.
A se Square se mu skutečně daří. Minulý rok se Dorseymu povedlo přesvědčit třeba Starbucks, aby firma používala Square pro placení kartami. Nyní má Dorsey už střední firmu se 400 zaměstnanci a svůj byznys založený na strhávání poplatku 2,75 procenta z každé transakce kromě USA nabízí už i v Kanadě či Japonsku. A Dorsey chce jednou dovést i Square na burzu: „Nakonec tam půjdeme,“ prohlásil Dorsey nedávno pro Bloomberg, „nyní ale budujeme obchod a disciplínu ve firmě. Myslím, že Square je o hodně napřed před podobnými firmami.“
Dobře odložený vstup na burzu
Zatímco Dorsey se plně věnuje Square, Twitter bobtná už pod rukama dalších klíčových lidí firmy. Po Dorseym se do čela postavil další ze zakladatelů Twitteru Evan Williams a nyní už emisi akcií připravuje Dick Costolo. Dorsey si ponechal jen funkci předsedy správní rady. Na Costolovi je hlavní tíha shánění peněz na další rozvoj. Twitter přitom už zkusil kdeco.
Nejprve nalákali andělské investory Union Square Ventures, Charles River Ventures, Spark Capital, přidal se i zakladatel Amazonu Jeff Bezos či spoluzakladatel Netscape Marc Andreessen. Později dolary do firmy lili například i arabští šejci či ruské firmy.
Twitter vstoupí na burzu. Může mít hodnotu až 14 miliard dolarů
Nyní už ale není pro rychle rostoucí firmu moc jiných možností než si dojít pro další peníze na burzu. Také se o tom už dlouho spekulovalo. Jenže minulý rok primárním úpisům akcií technologických firem příliš nepřál. Po problémech Facebooku či Grouponu zakladatelé Twitteru svůj vstup na burzu odložili. Ale nyní si řekli, že už není důvod váhat.
Na americké burze je investorský hlad po nových titulech a akcie technologických firem na burze opět stoupají. Dorsey už sice dávno není v Twitteru tím hlavním motorem firmy. Ale jako génius, který stál za zrodem twitterovského cvrlikání, bude po zásluze odměněn navýšením svého jmění až o dvě miliardy dolarů.
