Americké ministerstvo obchodu vydalo novou sadu exportních omezení s mimořádným vlivem na výrobu a vývoj pokročilých polovodičů v Číně.
Nově budou podléhat licenčnímu procesu všechny firmy dodávající pokročilé americké technologie do Číny. Omezení se vztahuje nejen na americké firmy, ale na všechny firmy z celého světa, pokud používají americký software či technologie. Navíc se týká občanů USA, kteří pracují v libovolných, tedy i čínských firmách, které se podílejí na vývoji pokročilých polovodičů.
Evropa chce dohnat Čínu a Silicon Valley. Obří iniciativa má za cíl do roku 2025 vychovat milión špičkových odborníků
Pod „pokročilou technologií“ se dle nařízení rozumí:
- integrované obvody s neplanární architekturou nebo s výrobní technologií pod 14 nanometrů,
- paměťové NAND obvody se 128 a více vrstvami,
- paměťové DRAM čipy používající produkční technologii 18 nm nebo méně
S okamžitou platností k 7. říjnu došlo k omezení exportu, konec minulého týdne se týkal pravidel pro občany USA, a půl roku bude trvat ochranné období pro produkty s prokázaným exportem mimo Čínu, tedy třeba grafické čipy určené pro Evropu.
K tomu ještě USA přidaly na sankční seznam několik dalších společností a univerzit, které mají 60 dní na prověření ze strany americké agentury. Pokud budou úřady USA spokojené, firma se vyhne úplnému embargu a dostane alespoň možnost žádat o licence. Je ale pravděpodobné, že Čína nepustí americkou kontrolu třeba do Národní univerzity obranných technologií, takže se rozsah embarga zvětší.
Proč to USA dělají?
Už dlouho existují embarga na technologie využitelné ve zbraních hromadného ničení a obecně pokročilých zbraních. Doposud se také omezení na moderní technologie posouvalo s vývojem. Když se objevila novější generace technologie, uvolnila se pravidla pro o několik generací starší technologii.
Spojené státy ale došly k názoru, že takové plovoucí omezení už neplní svou funkci, protože i relativně starší technologie mohou stačit pro vojenské zneužití.
Navíc mnoho tradičně civilních technologií lze využít nejen pro superpočítače předpovídající počasí a umělou inteligenci malující obrazy, ale i pro vojenské účely, aktivity omezující lidská práva atd.
Jak se největší letadlo světa Stratolaunch protrápilo od Muskových raket k hypersonickému Talonu
Proto Jake Sullivan, poradce pro národní bezpečnost, v půlce září v projevu nastínil vizi nového přístupu USA: Po osvobozující vlně inovací v rané éře internetu a po autoritářské kontrarevoluci na počátku 21. století, kdy naši konkurenti a protivníci využili naší samolibosti a vrozené otevřenosti, musíme nastartovat „třetí vlnu“ digitální revoluce, abychom zajistili, že vznikající technologie budou pracovat ve prospěch, nikoli proti naší demokracii a bezpečnosti.
V té době už bezpochyby byly v plném proudu práce na exportních omezeních zveřejněných 7. října.
Mohou USA vyhrát nebo ztratit?
Bezprostřední reakcí na nová americká pravidla je pochopitelně šok a dupnutí na brzdy v mnoha společnostech. Protože se omezení týká nejen firem, ale i občanů USA pracujících v Číně, tito velmi rychle i z preventivních důvodů rezignovali na své funkce, nebo si vybrali hodně dlouhou dovolenou. Firmy budou muset zjistit, co jde, co už ne a jak se v nových podmínkách orientovat.
Zřejmě největší otřes způsobí zastavení činnosti holandské firmy ASML směrem k čínským zákazníkům. ASML se specializuje na výrobu strojů pro výrobu čipů a bez ní nemá Čína šanci rozjet výrobu na nejvyšší současné úrovni. Nyní ASML svým americkým zaměstnancům nařídila přerušení kontaktu s čínskými partnery a bude vyhodnocovat, kterých částí jejího podnikání se budou nová nařízení týkat.
Nová pravidla se týkají i čipů pro běžné spotřebitele, takže ještě není jisté, jak se to projeví z pohledu českého zákazníka.
Rekordy na obloze: Nejrychlejší letoun čeká na překonání už 45 let
Nejde přitom o čisté embargo, kdy se nesmí nic, ale firmy musí žádat o licence pro konkrétní situace. Tedy nějakým způsobem budou dále fungovat, ale pod mnohem větším dohledem orgánů USA. Například NVidia jede v takovém licenčním režimu už dlouho a prostě ví, že pro dodávky svých pokročilých čipů si musí vyjednat povolení. Dodávat je může, ale jen pro konkrétní cílové využití a s příslušným razítkem.
Z dlouhodobého hlediska můžou USA prohrát. Zahraniční firmy, které se cíleně vyhnou americkým technologiím, mohou vyplnit uvolněný prostor a dřívější americkou převahu proměnit ve vlastní prospěch. Podobně ale krok tak výrazného hráče, jakým jsou Spojené státy, může přesvědčit menší státy, aby se k tlaku na Čínu přidaly.
Spojené státy pak k ochranářským opatřením musí přidat i prorůstová, aby nadále byly na špici vývoje a nežily jen z historického postavení. Proto ostatně Bidenova administrativa nedávno prosadila CHIPS and Science act podporující vývoj a výrobu moderních čipů v USA.
Vítejte v zajímavých časech
Aktuální krok Spojených států způsobil ve firmách vyvíjejících superpočítače a čipy mimořádný otřes. Výrazně to také zkomplikuje snahu Číny o vytvoření silné domácí výroby nejmodernějších čipů. Jak jsme Trumpovo omezení Huawei z května 2019 hodnotili jako mimořádné a čekali, že jej Biden zmírní, tato nová pravidla naopak mají mnohem větší dopad.
Nadšené je pochopitelně tchajwanské TSMC, které svou pozici ještě více upevní, současně to ale nejspíš ještě zvedne napětí v čínsko-tchajwanských vztazích.
Amerika tedy rozehrála dramatickou hru a ukázala své první karty. Čas ukáže, kolik má trumfů v ruce a jak to celé dopadne nejen pro USA a Čínu, ale celý svět. Zatím jsme jen na začátku, ale nejspíš to bude pořádná jízda.
