hmmm... zaostáváme ve vědě a technologiích, měli bychom se tedy vykašlat na data a věnovat se potravinám. Zajímavá logika.Že nejsme potravinově soběstační v tuto chvíli, je úplně jedno. Zemědělská půda tu je a využívá se, technika tu také je, lidí schopných efektivního zemědělství máme také dostatek. Pokud by se vyplatilo více pěstovat brambory, pšenici, kukuřici a další potravinářské plodiny, jsme soběstační hned v příští sezóně. U masa by to pochopitelně trvalo déle, ale to už není takový problém - prostě bychom nějaký čas měli masa méně, však by se nám nic nestalo. Stačí jen změnit plodiny. Jenže když jsou jiné země schopny dovézt k nám potraviny levněji než je sami vypěstujeme, je zbytečné v tuto chvíli plýtvat prostředky na nerentabilní plodiny. Naopak je důležité, abychom měli vzdělanou společnost, která jediná může nabídnout něco, co si od nás koupí jiní - a klidně ať to jsou IT, právní, ekonomické či jakékoli jiné firmy, co nic hmotného neprodukují, podstatné je, aby sem přišly peníze a tady se utratily a tady se platily daně (zejména spotřební, sociální a zdravotní - o daň z příjmu nejde).Stačí se porozhlédnout po světě - potravinově soběstačné státy (což jsou většinou současně i státy s velkým vývozem základních potravin) jsou současně ty ekonomicky spíše zaostalejší. Naopak nejbohatší země s exportem výrobků s nejvyšší přidanou hodnotou (strojírenské výrobky, technologie, ale i služby) většinou potraviny dovážejí - prostě se jim to vyplatí si potraviny koupit. Přitom u všech těchto vyspělých států platí, že jsou schopny během být roku až dvou kompletně potravinově soběstačné (v rámci uživení všech svých obyvatel, nikoli že si z vlastních zdrojů zajistí i takového věci, které jim tam nemohou růst kvůli klimatu), protože mají dostatek půdy a dostatek zemědělského vybavení. A po dobu toho jednoho roku mají typicky dostatečné strategické zásoby potravin (což má i ČR - stát skladuje stovky tun pšenice, zmraženého masa atd.; viz státní hmotné rezervy).
