Většina Američanů by svěřila své peníze velkým technologickým firmám. Mají se banky začít bát?

  • Analytická společnost Bain & Company udělala průzkum v oblasti moderního přístupu k finanční oblasti
  • Lidé začínají mnohem více věřit velkým technologickým společnostem
  • Důvodem je pomalost a zastaralé technologie, které banky používají

Dle nového podrobného průzkumu, který provedla analytická a konzultační společnost Bain & Company, začínají mít lidé mnohem větší důvěru ve velké technologické firmy, které stojí za většinou nejpokročilejších produktů, jež často i denně používají. Důvěra už dokonce stoupla do takové míry, že jim lidé stále více důvěřují i v oblasti financí. To by mohl být problém hlavně pro klasické banky, které nejsou dostatečně inovativní.

V rámci novodobé formy existují banky už od přibližně 14. století, kdy se tyto instituce začaly zabývat úschovou, platbami, půjčkami a dalšími formami zpracování finančních a dalších prostředků.

Bank je samozřejmě spousta druhů a stejně tak počet produktů a služeb, které nabízí a na které jsou zaměřené. Pryč jsou ale doby, kdy banky patřily mezi nejbohatší společnosti na světě. V době technologické revoluce se svět velmi rychle změnil a to mělo za následek i obrovský růst hodnoty technologických společností.

Nelze se tomu divit – technologie jsou všude kolem nás a tím pádem i značky výrobců, které za nimi stojí. A pokud tyto značky a produkty stabilně vidíme po dlouhou dobu, vzniká silná důvěra.

Technologické společnosti vládnou světu

Pokud se podíváme na žebříček deseti nejhodnotnějších společností na světě, uvidíme neuvěřitelnou převahu právě technologických společností, které se sice na začátku pustily třeba do jediného úzkého segmentu, nyní ale už zasahují do obrovského množství oblastí.

Klepněte pro větší obrázek

Celkem 8 z 10 nejhodnotnějších firem na světě dle aktuální hodnoty na burze je čistě technologických, což ukazuje na obrovskou změnu. Drtivá většina lidí používá produkty od těchto firem takřka každý den a mnohdy celý den, třeba aniž by si to uvědomovali. Vyhledávače, počítače, mobilní telefony, operační systémy, software, e-shopy, sociální sítě nebo mobilní operátoři. Bez toho se dnes více méně nikdo neobejde a v první desítce je tak od každého něco.

Finanční důvěra

Díky rozmachu, stabilitě a inovacím těchto technologických velikánů přichází i doba, kdy jejich produkty a služby začínají hrát nějakou roli v oblasti zpracování či správy financí. Amazon už spustil systém Amazon Cash, kam si lze uložit peníze a později je používat k nákupu jak přes internet, tak i v podporovaných kamenných prodejnách.

Klepněte pro větší obrázek

Nejznámějším systém je Paypal, který si ale tak trochu nechal ujet vlak, protože jak upřesnil jeden z jeho původních spoluzakladatelů – Elon Musk: „Paypal už dávno měl být službou, kde jsou „všechny peníze“. Paypal rovněž umožňuje uložení i platby na internetu.

Do vlastních platebních systémů napojených na klasické banky se ale pustil i Apple Pay, Android Pay (Google Wallet), microsoft Pay, Samsung Pay, Alibaba Pay (Alibaba MYbank) čínský WeChat Pay a posílání peněz mezi přáteli už umožňuje i Facebook v rámci aplikace Messenger. Takto bychom mohli vyjmenovat i spoustu dalších větších či menších digitálních řešení.

K uložení a přesunu peněz se tak začínají používat platformy technologických firem a nikoli banky, které jsou z tohoto procesu často zcela vyloučené. Tyto firmy přitom mají doslova miliardy aktivních uživatelů, kteří budou do budoucna moci tyto služby naplno využívat po celém světě. Velmi rychle tak roste počet a hlavně objem transakcí, které jsou v rámci těchto platforem uložené a přes které prochází peníze.

Dle průzkumu se tak důvěra ve finanční produkty od technologických společností dostala v USA nad průměr klasických bankovních institucí. Největší důvěra 73 % je od dotázaných mladšího věku (18 až 34 let), ale i u uživatelů ve věku mezi 35 až 54 let je to 61 %.

V současné době by už polovina dotázaných z USA zvažovala pořízení kreditní karty od nějaké velké technologické společnosti, což je poměrně alarmující číslo. Zatím přibližně třetina by zvažovala uložení peněz ve stylu bankovního účtu u těchto společností, stejně tak správu investic. Půjčku od technologických velikánů by zvažovalo už 21 % dotázaných.

Banky zaspaly

Mezi hlavní důvody tohoto přechodu je také fakt, že banky v mnoha ohledech zaspaly dobu. Alespoň tu technologickou a digitální. Mladší skupina obyvatel už vyžaduje možnost co možná nejvíce věcí vyřídit co nejrychleji a ideálně třeba přímo z mobilu.

Zajímavostí je, že největší zájem o novou digitální finanční správu místo osobního kontaktu třeba na pobočce je právě v rozvíjejících se oblastech (Indie, Čína, Španělsko), kde nebyly dostatečně stabilní či dostupné ani klasické bankovní systémy.

I v těchto zemích jsou totiž chytré mobilní telefony už neuvěřitelně rozšířené a začínají se stávat středobodem pro komunikaci a vyřizování věcí bez nutnosti jezdit obvykle velké a nákladné vzdálenosti do hlavních měst a podobně.

Ze statistik také vyplývá, že velmi rychle klesá podíl lidské interakci se zaměstnanci banky a vše směřuje k čistě digitálnímu zpracován, který je také nejefektivnější (nejnižší náklady pro danou instituci). Jak lze vidět na grafu, nejdále je v tomto směru Nizozemsko nebo Japonsko.

Nejhorší hodnocení banky obecně sklidily v oblasti mobilních aplikací, které nedovolují uživatelům dělat všechno to, co by chtěli. Polovina dotázaných má tento problém i na desktopu v případě klasických webových stránek.

Chytré asistentky stále oblíbenější

V průzkumu se rovněž objevil dotaz ohledně využití chytrých hlasových asistentek jako je Apple Siri, Google Assistant, Amazon Alexa a dalších. Celkem 37 % mladých uživatelů potvrdilo, že je používá pravidelně a 26 % z nich pak vlastní i nějaký chytrý reproduktor.

S tím pochopitelně souvisí moderní funkce, jako je schopnost se hlasově dotázat na stav účtu či případně vyřídit nějaké jednoduché platby, aniž daný člověk potřeboval mobilní telefon nebo počítač. To je pro klasické „staré“ banky více méně vědeckofantastická záležitost. Takřka čtvrtina dotázaných uživatelů by ale takovou funkci využila a v současné době už dokonce 6 % z nich něco podobného zkouší.

Bitcoin a kryptoměny

Jako by toho nebylo málo, v této doby se rovněž začínají rozšiřovat nové decentralizované platformy na bázi technologie blockchainu, mezi které patří Bitcoin a další různé kryptoměny.

Tyto kryptoměny umožňují jak uložení finančních prostředků, tak jejich přesun, platby a další funkce bez nutnosti třetí strany v podobě klasické společnosti. Důvěra v danou společnost a její softwarovou platformu běžících na centralizovaných serverech je tak nahrazena důvěrou v daný protokol, šifrování a matematiku.

Můžeme tak jasně vidět, že banky čekají hodně krušné chvíle a dva velké konkurenční směry (sdílenou ekonomiku s půjčkami můžeme zařadit pod technologické platformy), se kterými budou muset soupeřit. Jediným způsobem přežití je ale inovace, protože platformy technologických společností i nové blockchainové systémy inovují nesrovnatelně vyšším tempem a jsou stále efektivnější. Pokud se tak banky nepřizpůsobí, skončí většina z nich jako historická vzpomínka na Wikipedii a naše děti se budou ptát, co je to banka a proč se tam chodilo.

Témata článku: Google, Microsoft, Facebook, Technologie, Kryptoměny, Bitcoin, Byznys, Wikipedia, USA, Výzkum, Mobilní telefon, Android, Statistiky, Mobilní aplikace, PayPal, Samsung, Elon Musk, Čína, Investice, Japonsko, Indie, Sdílená ekonomika, Vysoké tempo, Mobilní operátor, Technologický velikán

Určitě si přečtěte