Přesně před 30 lety vydal Tim Berners-Lee materiál k nové technologii s označením „A large hypertext database with typed links“ a jak název této práce napovídá, jednalo se o první plány na web. Nikoli internet (síť protokolů), ale web, který zahrnuje odkazy a stránky uložené na serverech, mezi kterými může uživatel plynule přecházet a ze serverů načítat data.
V té době už byly v CERNu v provozu protokoly TCP/IP i na pracovních stanicích a počítačích, na kterých neběžel Unix. Sám Tim Berners-Lee technologii webu a první prohlížeč vyvinul na novém výkonném počítači od NeXTu, za kterým tehdy stála menší firma Steva Jobse.
Místo WWW jsme mohli říkat IM, TIM nebo MI
Důvodem celého vývoje bylo zjednodušení práce s informacemi v oblasti různých vědeckých projektů a protože CERN bylo a stále je místo hustě osídlené právě fyziky a dalšími vědci, byl systém hypertextu a jednoduché sdílení informací nutností.
Technologie mohla mít ale jiný název než World Wide Web (WWW - celosvětová síť), dle jeho vyjádření uvažoval například o Information Mesh, The Information Mine nebo Mine of Information. Nakonec ale zvítězil zmíněný „web“.
Tim Berners-Lee postupně vyvinul jak HyperText Transfer Protocol (HTTP), tak i HTML a první webový prohlížeč. Ten fungoval i jako editor a podporoval Usenet i FTP a první serverový software, který umožňoval běh HTTP. V té době tak byla internetová síť CERNu zároveň i největší webovou stránkou. První webové servery mimo CERN byly spuštěné až v lednu roku 1991.
Tim Berners-Lee je i v současné době součástí W3C, čili konsorcia pro vývoj webových standardů. Snaží se především o zachování svobodného a otevřeného internetu. Bojuje za síťovou neutralitu i proti pokusům censurovat internet vládami.
