Zaplať, nebo nebude YouTube. Část druhá

Tuzemští internetoví provideři stále více chtějí po dodavatelích obsahu platit za doručení dat uživatelům. O UPC jsme psali minule, teď je stále více aktivní T-Mobile a Deutsche Telekom.
Zaplať, nebo nebude YouTube. Část druhá

Nové světové trendy mezi poskytovateli internetového připojení a dodavateli obsahu postupně pronikají i na tuzemský trh. O tom, že například UPC chce po z pozice silného hráče po dodavatelích internetového obsahu platit ročně až milionové částky, jsme už dříve psali. Nyní se v tomto směru stále více aktivním stává také Deutsche Telekom, který pod sebou na našem trhu sdružuje značky T-Mobile, GTS a T-Systems.

T-Mobile je v Česku významným poskytovatelem internetového připojení koncovým uživatelům (ať už skrze linky xDSL nebo mobilní připojení) a je z velké míry na něm, v jaké kvalitě svým zákazníkům doručí internetový obsah. Internetová infrastruktura na pozadí může být silná, jak chce, ale když je provider takzvaným úzkým hrdlem, uživatel bude na načítání svého videa z YouTube čekat.

Velcí poskytovatelé internetu začínají tohoto postavení zneužívat. Po společnostech, které vlastní a dodávají obsah (případně obojí) chtějí za přenesená data platit. Pokud nezaplatí, v podstatě znemožňují tradiční výměnu dat a dodavatelé obsahu musí obsah doručovat poměrně složitě například přes zahraniční konektivitu. To není úplně rychlé a ani levné.

To popírá podstatu takzvaného peeringu, což je centrum, kam se poskytovatelé obsahu i samotného připojení připojují a společně datové přenosy vyměňují. V podstatě zdarma, jen za cenu zakoupené přípojky.

Boj o to, kdo vydrží déle

Poskytovatelé obsahu se snaží proti rostoucím praktikám providerů všemožně bojovat, zatím to však vypadá, že spíše prohrávají. Například Netflix ve Spojených státech do jisté míry kapituloval a začal platit velkým hráčům jako Verizon, Comcast a AT&T. Netflix společně s Googlem stále na problémy upozorňují, vznikají iniciativy jako Battle for the net, ale to je tak všechno.

Klepněte pro větší obrázek
Ve Spojených státech se spory mezi providery a poskytovateli obsahu řeší hodně a vznikají iniciativy typu Battle for the net. V Česku celý problém tolik medializovaný není.

„Je to jen o obchodní drzosti a o tom, kdo vydrží déle,“ myslí si Zdeněk Cendra, jehož SuperHosting patří k tuzemským významným dodavatelům obsahu. Cendra dlouhodobě vede popisované spory nejenom s UPC, ale také právě s T-Mobilem, respektive Deutsche Telekomem. „Dle mého T-Mobile zneužívá své pozice na trhu. Na konci jim budou platit za doručování obsahu všichni, Akamai, Google, Seznam a další.“

„Ono by to nakonec možná bylo i přijatelné, pokud by ale T-Mobile nepřestřelil částku, kterou po nás chce,“ navazuje Cendra. Je to 25 tisíc eur měsíčně, tedy jedno euro za Mb/s.“

Tuzemské zastoupení T-Mobilu v oficiálním zaslaném prohlášení sice říká mnoho slov, ale problém v podstatě nekomentuje. Zdroje ze společnosti už jsou ale sdílnější. „Strategie Deutsche Telekomu je taková, že poskytovatelé obsahu platí za vzájemné propojení na základě objemu provozu. Cena je kolem jednoho eura za Mb/s,“ potvrzuje zdroj.

 

Ve výsledku po nás Deutsche Telekom chce ročně 300 tisíc eur za něco, co dříve bylo řádově levněji.

 

Problémy, které ze své zkušenosti popisuje SuperHosting, mimo záznam potvrzují také další podobné společnosti. Do veřejných debat se ale příliš pouštět nechtějí, i kvůli byznysu. Shodují se ale třeba v tom, že platit za propojení chce především mateřský koncern Deutsche Telekom a lokální pobočky s tím mnoho nezmůžou.

„Ve výsledku po nás DT chce nějakých 300 tisíc eur ročně za něco, co doposud bylo o řád levnější, respektive za cenu portu do peeringového uzlu,“ konstatuje Cendra.

Chybu hledejte jinde, ne u nás

Reakce z Deutsche Telekom jsou každopádně výmluvné. „Koncovým uživatelům poskytujeme internetové připojení, to je naše práce, ale naší prací už není poskytovat obsah. Je na uživatelích, jakou obsahovou službu si zvolí a jak kvalitně jim (ona služba) dokáže obsah dodat. Není chybou uživatelů nebo chybou naší pokud daný poskytovatel obsahu nechce platit za prémiové služby, za které jiní dodavatelé obsahu platí,“ zní například v jednom z vyjádření, které má Connect.cz k dispozici.

Logika DT (ale i jiných internetových providerů po celém světě) je tedy jasná: službu dokážeme v dané kvalitě doručit, ale jenom v případě, že si její provozovatel zaplatí. Pokud ne, je to jeho chyba, ne naše.

 

Je to o obchodní drzosti a také o tom, kdo vydrží déle. Každý má svojí pravdu a své zájmy.

 

Tady už se naráží na problém, kterému se říká síťová neutralita. T-Mobile v oficiálním prohlášení souhlasí s neblokováním internetových služeb, ale na druhou stranu například považuje současné návrhy Evropského parlamentu v takzvaném telekomunikačním balíčku za „velmi restriktivní“. Jinými slovy, provideři a operátoři by si rádi vytvářeli různé balíčky datových služeb s tím, že budou zvýhodňovat ty své.

Z jejich pohledu jsou návrhy z EU bránění inovacím a možnostem se uživit. Poskytovatelé obsahu zase tvrdí, že přístup DT a dalších hráčů naopak omezí rozvoj multimediálních a datově náročných služeb.

Velkým argumentem proti účtování si peněz za přenášení obsahu jsou například mladé společnosti. Ty nemají tolik financí na to, aby mohly za doručení svých služeb zaplatit to, co třeba giganti typu Google. Ocitají se tak v jasné nevýhodě a hrozí pokřivení trhu.

Ve výsledku jsou ale podobné spory o tom, že každý chce co nejlepší podmínky pro sebe. Nikdo neporušuje žádný zákon a jde o obchodní válku a nové vymezování pravidel. Jedni tvrdí, že je to omezování svobody internetu, druzí mluví o nutnostech kompenzace nákladů a podobně.

Témata článku: YouTube, Právo, Internet, Síťová neutralita, T-Mobil, Významný hráč, Internetový provider, Velký problém, Oficiální prohlášení, Druh, Lokální zákon, Podobný výsledek, Podobná míra, Významná cena, Chci, Head, Battle, Připojený uzel, Velký spor, Jistá míra, Comcast, Foot, Obsah