Zdeněk Cendra z CDN77: v segmentu doručování obsahu chceme mít 1 % z celosvětového trhu

  • V rozhovoru se zakladatelem a šéfem CDN77 – Zdeňkem Cendrou jsme probrali aktuální stav a budoucnost CDN
  • Peer-to-peer streamování je budoucnost pro řešení špiček
  • Dokáže česká firma konkurovat v celosvětovém kontextu?
Zdeněk Cendra z CDN77: v segmentu doručování obsahu chceme mít 1 % z celosvětového trhu

CDN77 je společnost založená a stále vedená Zdeňkem Cendrou, která se specializuje na doručování obsahu po celém světě. Od založení v roce 2012 dosáhla úctyhodných milníků a nyní už má k dispozici 32 datacenter po celém světě a pohání více než 38 700 webových stránek, včetně těch největších.

Internetem se prohání čím dál více dat a doručování je tak nutné co nejvíce optimalizovat po celé trase od majitele obsahu až k jeho konzumentovi. Jak to na tomto trhu vypadá, kam spěje a čeho chce dosáhnout CDN77, nám v rozhovoru prozradil sám Zdeněk Cendra.

P2P streamování vyřeší špičky

Typickým problémem dnešní doby je vykrývání neočekávaného vytížení serverů, což se může stát například při sportovních zápasech, stahování nových aktualizací či her a podobně. Někdy ani příprava na zvýšený objem datového provozu nepomůže a dochází k přetížení serveru, výpadkům a nefunkčnosti.

P2P (Peer-to-peer) streamování tento problém dokáže vyřešit decentralizací, podobně jako to dělá například bittorrent a další podobné technologie. Data si tak mezi sebou zároveň posílají uživatelé, přičemž v tomto případě může jít i o živý videopřenos v reálném čase, kde není zpoždění více než třeba 30 sekund.

Kromě stahování (download) se tak na lince uživatele používá významně i nahrávání (upload), který byl doposud relativně málo využíván. Uživatelé se ale s použitím p2p streamování mohou podílet na tom, aby vše bylo plynulé a nebyly tolik vytížené hlavní servery, které mohou být i poměrně daleko.

Klepněte pro větší obrázek
Zdeněk Cendra často ukazuje, jak si u routerů dávají záležet na kráse

Podle Zdeňka Cendry tato technologie rozhodně nenahradí klasické výkonné servery připojené na rychlých linkách, ale může pomoci vykrývat právě náhlé špičky. „Je důležité ale správně nastavovat koeficient uploadu jednotlivých uživatelů. Aby se nestalo, že uživateli připojeném na mobilní síti se budou odesílat gigabajty dat a naopak uživateli na optické lince jen jednotky či desítky megabajtů. Musí se to dělat slušně. My jsme ale s poměrně velkou přesností schopni zjistit, odkud je daný uživatel, na jak rychlé je lince a jak stabilní je jeho připojení. Díky tomu lze koeficient správně nastavit a případně i měnit v čase tak, aby vše bylo ideální.“ doplnil Zdeněk Cendra.

Řešení pomáhá nejen majitelům obsahu, ale také uživatelům, kteří se dočkají plynulejšího videa a rychlejšího stahování, takže je to win-win. Jde pochopitelně optimalizovat i samotný přenos a vzdálenost, na kterou přenos dat probíhá. Technologie tak spojuje co nejbližší a nejideálnější uživatele, v co nejjednodušším případě třeba na jedné Wi-Fi.

„Je zbytečné, posílat třeba 10 000x stejná data z Prahy do Ostravy při vysílání fotbalového zápasu. Problém je, že poskytovatelé obsahu si musí nakupovat kapacitu dopředu a nedokážou si tak poradit se špičkami. P2P tento problém jednoduše řeší na globální úrovni. V jednu chvíli se může na jeden stream skládat třeba i stovky uživatelů, takže ani při výpadků desítky z nich se nic neděje a video jede stále plynule“ upřesnil Zdeněk Cendra.

P2P streamování už začíná být značně podporované – spousta starších systémů ho sice nepodporuje, ale například Safari 11 bude podporovat WebRTC (macOS High Sierra, iOS 11) a Chrome, Firefox a Opera už to podporují v současnosti. Koncem roku tak bude možné pouštět P2P video takřka na všech (95 %) moderních prohlížečích.

„Zákaznická poptávka po p2p videu je, takže předpokládáme, že do 3 až 5 měsíců budeme doručovat stabilně špičce 50 Gb/s až 200 Gb/s – byť pouze v zahraničí. V České republice počítáme ale s 0 Gb/s. Vždycky nás bavilo dělat software, který je složitý a těžko zkopírovatelný, takže nás vývoj p2p streamingu hodně baví.“.

Síťová neutralita trochu jinak

I v oblasti poskytování obsahu vznikají problémy, které se odvíjí od lokálních monopolů sítí, které na daném trhu působí. Některé sítě tak vyžadují, aby poskytovatel obsahu, respektive ISP (internetový poskytovatel) platil vyšší částky, než je běžná tržní cena za tranzit.

To je pochopitelně narušení síťové neutrality z trochu jiného pohledu než jsme zvyklí (filtrace a cenzura stránek státem a podobně) a pro většinu uživatelů je tento svět zcela skrytý. Pokud nějaká stránka jde pomalu nebo se seká video z dané stránky, v drtivé většině případů to zákazníci dávají na vinu značce. Ale v mnoha případech za to může právě síťový poskytovatel, který kvůli monopolu třeba několika milionů přípojek u uživatelů záměrně posílá tento obsah přes přetížené porty a tak vznikají výpadky paketů, zvýšené odezvy a podobně.

Danému poskytovateli obsahu (třeba Facebook) ani ISP tak nezbývá nic jiného, než nakonec zaplatit. Alespoň pokud chce, aby jeho uživatele měli obsah kvalitně a rychle dostupný. „Tímto způsobem jedná například Deutsche Telecom, Telefonica Espana, Orange France a další, historicky to bylo třeba i UPC. U evropských soudů je kvůli tomu několik sporů, ale zatím to nic nevyřešilo. Uživatel ve většině případů nemůže ani změnit přípojku, takže je v takové sítí vlastně uvězněn.“ potvrdil Zdeněk Cendra.

Nejvíce klientů v Americe

V současnosti má CDN77 kolem 50 lidí a většina příjmů pochází od zákazníků v Americe, na druhém místě je Evropa a pak Asie. Sektory jsou různé – video, gaming, e-commerce, podcasty, live chat i klasické webové stránky. Mnoho zákazníků, kteří v minulosti poskytovali flashové hry, přešli na HTML5 a stále potřebují dodávat spoustu dat na různé trhy.

CDN77 má diverzifikovanou strukturu klientů – má několik velkých, ale i spoustu menších. Klienti si volí různé poměry ceny a rychlosti doručování, dle různých států - podle toho, jak jsou pro ně důležité. Pokud v dané lokalitě nefunguje ekonomika jejich byznysu, tak si zkrátka za vyšší rychlost nepřiplatí.

„Česko je pro nás jen přibližně 5 % příjmů, takže je to pro nás hlavně místo, kde vše vyvíjíme a staráme se o podporu. Mezi českými zákazníky máme třeba DVTV, Freefoto nebo Rohlik.cz. Jsou to sice fajn a klasické případy, ale i kdybychom pracovali pro všechny televize, bylo by to už pro CDN77 málo. Typickým zákazníkem CDNky je zkrátka stránka, která poskytuje obsah pro více zemí a typicky je v Alexa Top 1000.“ dodal Zdeněk Cendra.

Zdeněk Cendra si myslí, že CDN77 je v rámci konkurenčních globálních CDN stále sice poměrně malá organizace, ale to zároveň poskytuje mnohem větší flexibilitu. S růstem firmy se pochopitelně tato schopnost ztrácí. Díky tomu mohou rychleji připojovat, inovovat a upravovat pro konkrétní zákazníky. Jednou z přidaných vlastností je také schopnost zákazníkovi poskytnout nadstandardní služby a přemýšlet, jak mu pomoci komplexně – nejen v dodávání obsahu, ale i enkódování, přehrávání (player) a podobně.

Všechno už přes 100 Gb/s porty

CDN77 začínalo se servery s jedním 10 Gb/s portem, pak se přešlo na jeden 40 Gb/s nebo čtyři 10 Gb/s a dnes už vlastně všechny uplinky do internetu dělá pomocí 100 Gb/s portů – ať už v Čechách nebo ve světě. Díky tomu se ušetří kabely a je to mnohem lepší kvalita s menšími problémy. Cena 100 Gb/s portů za poslední dobu klesla a podle Cendry tato technologie bude na trhu ještě následujících 5 až 8 let, takže ekonomika i přes jejich vyšší cenu funguje dobře.

Klepněte pro větší obrázek
Jak uvádí Zdeněk Cendra na Twitteru, tohle je t
estovací laboratoř s "cenou domu za Prahu"

„Servery mají navíc stále nižší spotřebu, takže klesají i náklady na elektřinu. Dnešní plný rack má třeba 2 až 3 kW, přitom pár let zpátky to bylo 6 až 7 kW. Brutálně se také zlepšuje výdrž a kvalita SSD, která byla v počátcích hodně špatná. Na SSD se dnes dá plně spolehnout a dnes jsme prakticky přestali dělat servery s klasickými pevnými disky. Většina klientů chce desítky či stovky GB dat, ale rychle dostupných. Jen málo klientů potřebuje obří kapacity, které by bylo nutné kvůli ceně řešit pomocí pevných disků.“ prozradil Zdeněk Cendra.

Cílem 1 % celosvětového trhu

Zdeněk Cendra si dal nejbližší cíl, že chce v rámci CDN77 hostovat 1 % internetu. To je takový pomyslný milník. Současný celosvětový traffic není přesně známý, ale dle odhadů by to mohlo být řádově kolem 100 až 200 Tb/s, přičemž samotné Česko má kolem 1 Tb/s (Peering 450 Gb/s, Nix 450 GB/s + další).

Meziročně CDN77 nabralo 800 Gb/s nového trafficu, takže téměř celé Česko. Dnes už je CDN77 na přibližně 1,2 Tb/s, což už je takřka zmíněný cíl. Zdeněk Cendra s tímto cílem ale má spojený i posun celé jeho společnosti na další úroveň. V září předpokládá, že se dostane na 2 Tb/s.

„Zjistili jsme, že hnát se za nižší cenou, která není důležitá pro důležité zákazníky, je zbytečné. Naopak u zákazníků, kteří chtějí co nejnižší cenu, se velmi těžko buduje značka, respektive firma a hodnota. Z dlouhodobého hlediska je zkrátka lepší spolupracovat s většími zákazníky, kteří ocení vyšší hodnotu produktu a jsou schopni za to zaplatit vyšší cenu. Jen za posledních 12 měsíců jsme nakoupili hardware za 30 až 40 milionů korun., který bude na mnoha místech za 4 roky takřka na vyhození.“

Pokud jde o agregované příjmy Superhostingu a CDN77, tak je to dle vyjádření v současnosti více než jeden milion dolarů měsíčně, tedy asi 300 milionů ročně. Zdeněk Cendra ale uvádí, že už při této velikosti je stále více znát komplexnost firemních procesů, což dělá vše náročnější. Aby tak bylo možné dál škálovat, bude nutné vyřešit spoustu problémů, které doposud neexistovaly. „Rád měním i věci, které fungují, protože si myslím, že mohou fungovat ještě lépe.“ dodal Zdeněk Cendra.

Témata článku: Technologie, Rozhovory, Internet, Servery, Router, Datacentra, P2P

1 komentář

Nejnovější komentáře

  • Roman Šrámkuj 17. 6. 2017 13:14:58
    "Zjistili jsme, že hnát se za nižší cenou, která není důležitá pro...
Určitě si přečtěte

Dlouhodobý test HTC Vive: co vám recenze o virtuální realitě neřeknou

Dlouhodobý test HTC Vive: co vám recenze o virtuální realitě neřeknou

** Ani hry se sebelepší grafikou vás nevtáhnou tolik, jako ve virtuální realitě ** Pro sledování filmů není VR ani zdaleka ideální ** I první generace je skvělá, stále však působí jako prototyp

20.  6.  2017 | Janů Stanislav | 19