Rozhovor s viceprezidentem Intelu Gordonem Graylishem o tom, jak je na tom Intel s mobilními čipy, jak působí ve zdravotnictví a jak technologie mění svět.
Intel se věnuje intenzivnímu výzkumu využívání digitálních technologií ve zdravotnictví či vývoji standardů pro připojování strojů, spotřebičů a dalších zařízení k internetu. „Sázíme na to, že tím podpoříme další využívání informačních technologií, což bude znamenat větší prodej našich procesorů,“ říká viceprezident pro prodej a marketing Intel Corporation Gordon Graylish.
Do Prahy jste přijel přednášet o využití digitálních technologií ve zdravotnictví. Co Intel v této oblasti dělá?
Věříme, že moderní technologie mohou zcela změnit zdravotnictví. To se děje na několika úrovních. Jednou z nich je genomika. V posledních třech letech se doba nutná k dekódování genetického kódu zkrátila z dvaceti dnů na čtyři hodiny. Náklady na přečtení genetického kódu se snížily pod tisíc dolarů. To otvírá cestu k personalizované léčbě.
Jak to souvisí s digitálními technologiemi?
Pro analýzu genetických informací potřebujete vyšší výpočetní výkon počítačů. A také lepší porozumění tomu, jaké instrukce a algoritmy se v genomice používají. Naším úkolem je zařízení optimalizovat tak, aby tyto algoritmy běžely rychleji. Rozvojem naší procesorové technologie jsme mohli tento obor posunout dál.
Kde ještě se informační technologie ve zdravotnictví uplatní?
Jde o lepší využívání komunikačních technologií. Vezměte si třeba používání tabletů a ultrabooků. Jako praktický lékař bych se teď mohl spojit se specialistou a na monitoru vám ukázat, co se s vámi děje. A pak bychom vše společně s daným specialistou probrali.
Zdravotnictví ovládané technologickými inovacemi. Foto: E15
To je trochu utopie, když si člověk uvědomí, jak vytížení jsou někteří specialisté. Jak by mohli konzultovat po internetu s pacienty nebo praktickými lékaři, když mají objednané jiné pacienty?
Může to tak znít. Když se ale soustředíme na vás jako na zdravého, změní to způsob, jak lékaři budou chtít pracovat a jak je za to budeme platit. Už jsou vidět příklady, které ukazují, že to jde. Zdravotní pojišťovna Kaiser Permanente na Havaji má skupinu, v níž polovina kontaktů s pacienty neprobíhá tváří v tvář. Přesto mají lepší výsledky a mnohem spokojenější pacienty. Klíčové je, že sdílejí zdravotní dokumentaci pacientů. Takže každý lékař ví, jaké léky daný pacient bere, jaká je jeho anamnéza.
V Česku projekt elektronických zdravotních knížek zkrachoval částečně právě proto, že lékaři nebyli ochotni zřídit si přípojku k internetu a elektronické systémy používat.
Tuto neochotu lékařů známe. Také se s ní občas setkáváme. Ale společnost si jednou prostě bude muset říct, že takto už to dál nejde. Náklady na zdravotnictví rychle rostou každým rokem. Těžko můžeme lidem říkat, aby stále větší a větší část příjmu dávali na zdravotnictví. Takže se bude muset začít šetřit. Vtip je v tom, že díky technologiím můžete šetřit, aniž byste museli snižovat kvalitu péče nebo zhoršovat její výsledky.
Pro větší zapojení digitálních technologií je třeba změnit systém financování zdravotní péče?
Musí se do systému dát takové pobídky, aby se vyplácela prevence místo léčení. Pak i lékaři budou muset změnit přístup, aby si vydělali. Ano, je s tím spojena řada kontroverzí, ale jde především o změnu myšlení.
Jak přesně digitální technologie snižují náklady na zdravotnictví?
Zpřesňují péči a brání chybám. Systém může odhalit, když lékař předepíše lék, který nelze používat s jiným, který už pacient bere. Zároveň technologie dovolují mnohem propracovanější přístup k péči. Náklady na pobyt mé matky v nemocnici jsou tisíce eur za den. Náklady na to, že ji někdo pravidelně doma navštěvuje a zároveň že lékař má díky komunikačním technologiím všechny potřebné údaje, třeba že bere léky, jaký je její tlak či obsah cukru v krvi, je jen zlomek ceny hospitalizace. Když lidi nebudeme posílat do nemocnic, ale budeme je léčit doma, přinese to obrovskou změnu v nákladech na péči.
Zdravotnictví je nová příležitost pro Intel. Angažují se v něm ale i další technologičtí matadoři. Foto: E15
Kde v tom všem vidíte roli Intelu?
Má to několik rovin. Začněme třeba zařízeními. Zaměstnáváme spoustu kulturních antropologů, kteří studují pracovní postupy. Tráví čas s lékaři a sledují, jak postupují například při ošetřování akutních pacientů na pohotovosti. Zjišťují, že lékaři mají jen jednu volnou ruku nebo že potřebují určitou výdrž baterií. Že potřebují vyšší míru zabezpečení zařízení, protože k nim má přístup více lidí.
To zní spíš jako práce nějaké veřejné výzkumné instituce.
Technologické firmy často přijdou s nějakým zařízením a řeknou: „Tady je super zařízení.“ Jenže lékař se na ně podívá a řekne, že mu moc nepomůže. Takže my pracujeme s výrobci hardwar i vývojáři softwar, abychom potřeby lékařů naplnili. Třeba ta zařízení musejí být odolná, protože je používá hodně lidí, mohou spadnout. Musejí mít vyměnitelné baterie, aby se mohla používat celý den.
Pořád to nevypadá jako činnost, kterou by měla dělat světová jednička ve výrobě počítačových čipů.
Pracujeme také na optimalizaci zpracování velkých množství informací, třeba v genomice nebo při analýze záznamů v digitální zdravotní dokumentaci. Z těchto dat se dají vyčíst různé souvislosti mezi chorobami a zdravotními stavy.
Jak na tom vyděláváte?
Dám vám příklad z finančního sektoru. Spolupracujeme s institucemi na Wall Street. Optimalizujeme procesy pro elektronické obchodování na burze. Zajišťujeme, aby jejich software běžel na technologii Intelu co nejrychleji a nejspolehlivěji. Motivujeme lidi, aby používali nové technologie, takže náš trh roste. Můžeme prodávat čipy do více zařízení. Kdyby všichni lékaři na světě používali počítače, tak část z nich určitě bude mít čipy od Intelu. Takže přínos je nepřímý, ale fungujeme tak už několik desetiletí.
S digitálními technologiemi je spojen další fenomén, kdy se k síti připojují zařízení a spotřebiče, které ještě nedávno neměly s počítači nic společného. Jak k němu přistupujete?
Teď jsme uprostřed třetí průmyslové revoluce. Od nástupu tranzistorů klesla jejich cena padesáttisíckrát. Výsledkem je, že jsou na veřejném osvětlení, v chytrých elektrických sítích, prostě všude. Díky standardům, které umožňují přenos dat na krátké vzdálenosti, můžeme používat automatické a inteligentní systémy po celé domácnosti. Takže určitě v blízké budoucnosti budete mít topení, které se dohodne se systémem distributora elektřiny a sníží teplotu o tři stupně v době energetických špiček.
Co v této oblasti děláte?
Naši roli vidím v tom, aby se tyto systémy vyvíjely tak, že spolu budou spolupracovat. Existuje riziko, že budete mít mnoho různých zařízení, která spolu nebudou umět komunikovat. Proto je třeba vyvinout jednotné standardy. S výrobci zařízení pracujeme na standardech pro správu a bezpečnost. Nechcete totiž jenom, aby váš dům s vámi mluvil, ale aby byl také bezpečný. Aby se třeba informace o spotřebě energie nedostaly do rukou zločinců, kteří z nich vyčtou, kdy nebýváte doma.
Graylish má několik týdnů nového šéfa. Ten oznámil orientaci na mobilní čipy. Foto: E15
Jak velká obchodní příležitost to je?
Spolupracujeme s výrobci čerpadel, klimatizací, domácích spotřebičů, průmyslových ventilů, s vývojáři bezpečnostních systémů. Nedávno jsme se potkali s lidmi z nového World Trade Center, které se buduje v New Yorku. V té budově mají 500 tisíc inteligentních zařízení, od plynových senzorů přes bezpečnostní kamery a dopravní systémy až po řízení výtahů. Potřebují, aby tyto různé systémy spolu komunikovaly a aby je mohli řídit z jednoho centra. Do tohoto takzvaného internetu věcí se budou v příštích pěti letech investovat biliony dolarů.
Kde se tyto inteligentní systémy uplatní?
Představte si ropovod, kde budou ventily, které budou podávat pravidelně zprávy o svém stavu. Tím eliminujete úniky z potrubí. Když dnes stavíte tunely, dáváte do betonu senzory, které monitorují vlhkost, vibrace, což dává informaci pro údržbu. Takže se na ní ušetří. Každé odvětví se mění. Podívejte se na zemědělce. To je dnes high-tech činnost. Můj kamarád má farmu a onehdy mi vyprávěl, jak se mu porouchal počítač a on nemohl uzavřít na burze termínované obchody. Pak sedl do laserem naváděného traktoru a všechny senzory byly zablokované. Jeho žena zase byla na nervy, protože nefungovala jejich stránka na Facebooku, přes níž komunikují se zákazníky.
V čem vidíte hlavní potenciál pro váš byznys?
Třeba pro každých 150 chytrých telefonů potřebujete server. Pro každých 60 tabletů potřebujete server. Pro každých několik set senzorů potřebujete server. A očekává se, že počet věcí napojených na internet se do roku 2015 zvýší o 15 miliard. Ty budou potřebovat servery s velkým výkonem, aby zajišťovaly autonomní a inteligentní odpovědi. Takže nás zajímají nejen koncová zařízení, ale také ta část na straně zpracování informací.
Zrovna u koncových zařízení, jako jsou chytré telefony a tablety Intel, jste s procesory přišli až před rokem. Proč tak pozdě?
Přesně řečeno do segmentu aplikačních procesorů jsme vstoupili před rokem. Ve světě se ale používají stamiliony zařízení s našimi komunikačními čipy, které zajišťují příjem, vysílání a zpracování rádiového signálu. Hlavní změna v oblasti mobilů je nástup aplikací v chytrých telefonech. To nastartovalo vývoj i u nás, kdy jsme na začátku neměli v tomto segmentu nic, a teď máme zhruba dvacítku zařízení, která pracují s procesory Intelu. Můj mobil Motorola se nabízí i s procesorem ARM, ale s Intelem má o 30 procent větší výdrž baterie a výrazně lepší výkon.
Přesto to vypadá, jako byste ve srovnání s konkurencí zaspali.
Trh s procesory, na nichž opravdu běží aplikace, je velmi mladý. Jako firma jsme to zaznamenali. Stejně jako u serverů nebo ultrabooků jsme vyvinuli čipy s nižší spotřebou energie, tak teď i do mobilních zařízení nabízíme čipy, které prodlužují jejich výdrž. Samsung si třeba nedávno vybral náš procesor pro nový tablet Galaxy.
Jak chcete sebrat konkurentům jejich podíl na trhu procesorů pro mobilní zařízení?
Chceme být tím, kdo nabízí alternativu pro všechna tato zařízení. Znamená to, že zajistíme, aby programy bězely nejlépe na naší čipové architektuře, což bude lidi motivovat zvolit právě naše procesory. Musíme ale také změnit způsob, jakým pracujeme se zákazníky. Příkladem může být historie počítačů. Tam jsme vytvořili referenční platformu, na níž ostatní začali vyvíjet a stavět notebooky. Teď vyvíjíme zařízení, která jsou mnohem propracovanější a zahrnují všechny aspekty používání mobilních zařízení.
Do mobilních zařízení už se dostáváme. Foto: E15
Co umožňují?
Vyjít vstříc očekávání uživatelů. Jestli třeba někdo preferuje rozpoznání hlasu, které je velmi přesné. Nebo jestli někdo chce konkrétní výdrž baterie. Nebo nechce zadávat heslo pro přístup k firemním informacím. To vše mění způsob, jakým dnes uvádíme nové produkty na trh. Důsledkem je, že naši zákazníci se mnohem více zaměřují na inovace vyplývající z našich referenčních návrhů.
Jaké inovace?
Třeba u ultrabooků vidíte úžasné inovace. U některých vyndáte displej a máte rázem tablet. Takže máte dvě zařízení v jednom, nepotřebujete dvě napájení, dvojí licence na software, dvojí licence pro správu. Výrobci tabletů mohou navrhovat supertenká zařízení s velkou výdrží baterie, na nichž běží software, který už máte. Protože lidé a firmy investovali hodně do programů a chtějí je používat i na nových zařízeních.
Trh s mobily je velmi různorodý s mnoha úrovněmi operačních systémů a s mnoha aplikacemi. Je to pro výrobce procesorů problém?
Snažíme se, aby na procesorech Intelu bez problémů běžel jakýkoli software. Pro výrobce mobilů je hrozně důležité vědět, že když navrhuje nový telefon, bude mít přístup ke všem aplikacím. Pro vývojáře je zase klíčové, aby jeho software fungoval ve všech telefonech. Nedávno výrobci přišli se zařízením se dvěma operačními systémy. Funguje s Windows 8, ale když to potřebujete, přepne se zmáčknutím jednoho tlačítka na systém Android.
Gordon G. Graylish (58)
Je viceprezidentem skupiny pro prodej a marketing a generálním manažerem prodeje firemních řešení. Před nástupem do těchto funkcí pracoval jako viceprezident Intel Europe, Middle East and Africa a zástupce generálního manažera pro tento region. Do Intelu přišel v roce 1982. Předtím pracovat pro společnosti Burroughs a IBM. Graylishova specializace zahrnuje rozvoj technologií, rušivý vliv technologií a jejich dopad na firemní strategie a společnost. Více na: http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/gordon-graylish-svet-je-uprostred-treti-prumyslove-revoluce-1003788#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
Jaký bude trend ve vývoji mobilních zařízení, třeba pokud jde o požadavky na výkon?
Čím dál více se propojují dříve čistě spotřebitelská zařízení se světem firemního IT. Do budoucna tak bude klíčová otázka bezpečnosti a lepší správy. Uživatelé jsou frustrovaní, když nemohou zajistit bezpečnost svých zařízení tak, jak na to byli zvyklí u počítačů s Windows. Jedním z našich cílů je zajistit, aby všechna naše zařízení byla bezpečná a dala se v sítích spravovat. Lidé musí vědět, že když zařízení ztratí, nepřijdou o data, která v něm mají uložena.
Budete do mobilních zařízení přenášet bezpečnostní technologie, které už máte pro notebooky?
V našich procesorech je zabudována celá řada bezpečnostních funkcí. Od ochrany identity přes velmi bezpečnou infrastrukturu správy a distribuce veřejných klíčů (PKI), které už máme na ultraboocích, až po budoucí zabezpečení mobilních zařízení, která budou některé z těchto technologií používat.
