Kdo může za nefungující stream ČT z olympijských přenosů

Zájem o internetové přenosy ze zimních olympijských her v ruské Soči je velký. Zápas s Lotyšskem sledovalo skrze web České televize na 299 tisíc diváků – nebo se o to alespoň pokoušelo a jen bezradně sledovalo rotující kolečko signalizující nekonečné načítání. Nápor je ale také u jiných sportů; třeba pro Česko úspěšný závod v biatlonu sledovalo 150 tisíc lidí. To představuje značný nápor na internetovou infrastrukturu, který se projevuje na výpadcích a nedostupnosti služeb. Kdo za ně může?

Olympijské hry online: Kde sledovat přímé přenosy ze Soči

Česká televize si streamování a ukládání videa neprovozuje sama. Už několik let pro ni tuto službu spravuje společnost Visual Unity dříve známá pod názvem KIT Digital. Visual Unity na svých serverech skladuje okolo 2 500 dní videa a zajišťuje většinu souvisejících procesů. Firma na poskytování technologií pro streaming a zpracování videa staví produkty pro více zákazníků a software pro obsluhu CDN a dalších částí si vyvíjí interně a zaměstnává asi 50 lidí.

Videa České televize tedy běží na serverové infrastruktuře Visual Unity, která ji má rozmístěnou v několika datových komplexech. Firma disponuje zhruba dvěma stovkami serverů, jež umí vzájemně přebírat výkon – pokud služby nějakého klienta zahálí a jiný klient naopak potřebuje vyšší výkon a kapacitu, systém se o to postará.

Servery neodpovídají

V případě zimní olympiády to ale jak se zdá nestačí. O streamování videí se starají servery nacevi.cz (například wcdn45.nacevi.cz), které jsou ale během živých přenosů často přetížené a neodpovídají. Ztrácejí se pakety a internetový prohlížeč „nedostane“ ani adresu samotného streamu. Nebo je to trošku jinak?

V režimu vysoké zátěže

Ve Visual Unity na to totiž mají jiný názor. „Chování sítě nám říká něco jiného. Ukazuje na to, že problém je u koncových poskytovatelů internetu, ne u nás,“ říká pro Connect.cz šéf Visual Unity Tomáš Petrů. „Prostě na konci není místo. Snažíme se procpat meloun dírou na tenisák,“ pokračuje. „Z našich dvou set serverů nám spadly tři. Vytíženi jsme na 60 procent, takže problém je prostě šířka pásma.“ Argumentuje například agregací a malou šířkou pásma u koncových připojení.

„Ukazuje se, že přestože je marketingově deklarovaná a klientům prodávaná kapacita internetové služby i prezentovaná kapacita vstupních a výstupních bodů značná, v realitě je k dispozici pouze její fragment. Tento stav není běžně viditelný v normálním provozu a při prohlížení webových stránek, uživatel si pouze počká o sekundu déle. Tento limit se ale plně projeví při video provozu, a to výpadky a čekáním,“ doplňuje Petrů ve vydaném prohlášení.

Podobně v oficiálních prohlášeních mluví také Česká televize. Ta tvrdí, že při zápasech hokejistů veřejnoprávní instituce „zabrala podstatnou část konektivity českého internetu“ a vinu opět svádí na providery. „Pokud se vám trhají streamy, pravděpodobně jde o lokální problém u vašeho poskytovatele internetového připojení,“ zní sdělení.

Poskytovatelé internetu ale nic takového nepotvrzují. Oslovení lidé z prostředí českého internetu se klaní spíše k tomu, že je problém skutečně u provozovatele streamování. „Svádění viny na operátory nelze ověřit, takže Visual Unity něco takového celkem v klidu mohou tvrdit,“ říká jeden z odborníků. „A tvrzení o agregaci u providerů se může týkat pouze zanedbatelného množství uživatelů.“

Reakce Tomáše Petrů na informaci, že na servery se není možné při nefunkčnosti streamu vůbec připojit, je poněkud zvláštní: „Tak to nevím.“ Na iVysílání mezitím v průběhu nejvíce kritických momentů běží omezený režim videa o maximální kvalitě 404p, aby bylo možné „protlačit“ alespoň něco.

Zájem o nevděčný kšeft

Doručit streamované video v reálném čase k téměř třem stům tisícům uživatelů samozřejmě není žádná legrace, zvláště pokud se vezme v potaz, že takovéto nárůsty přicházejí jenom jednou za čas. ČT má standardně přenosy mnohem menší a není tolik infrastruktury potřeba. Vybavit se na pár hodin v roce novým hardwarem a podobně je nákladná záležitost, navíc se špatně předpovídá, jaký nápor uživatelů skutečně bude.

Tak jde čas. Zdroj: Nacevi.cz

Visual Unity má standardně disponovat kapacitou 120 Gb za sekundu s tím, že firma o tomto víkendu dalších 15 Gb/s přikoupila. „Víc už nejsme schopní na české páteřní lince získat,“ tvrdí Petrů. Česká televize si přitom podle jeho slov u společnosti platí kapacitu 100 Gb/s a na olympijské hry údajně nic navíc neobjednávala.

Internetová infrastruktura v Česku podle všeho s přenosy takového množství dat problémy nemá. Visual Unity si s velkou částí ostatních sítí vyměňuje data napřímo a do internetových uzlů NIX.CZ a Peering.cz odklání pouze menší část dat. Například do NIXu se připojuje dvěma 10Gb porty a oba žádné přetížení nevykazují a naopak mají rezervy.

Česká televize každopádně se současnou situací příliš spokojená není a reálně zvažuje, že služby Visual Unity nadále nebude využívat. Instituce aktuálně vypsala tradiční výběrové řízení na nové dvouleté období, ve kterém chce provozovateli streamování zaplatit 18 milionů korun.

Této možnosti chtějí využít zejména České Radiokomunikace a Telefónica. Zejména pro Radiokomunikace se tento obchod jeví nadějně, jsou totiž provozovateli tradičního televizního vysílání ČT a streamovací aktivitu mohou v podstatě nabídnout jako bonus. Ředitel ČRa Michal Čupa se netají tím, že právě tento podnik má ideální výchozí pozici a dokáže tradiční vysílání spojit se světem internetu.

Provozovat streamování pro Českou televizi se samo o sobě nemusí jevit jako naprosto výhodný byznys. Televize i v aktuálním období dvou let zaplatila Visual Unity kolem 17 milionů korun, což údajně nepokryje ani náklady. „Pro nás je to referenční zákazník a samozřejmě se na jeho velikosti učíme,“ tvrdí Tomáš Petrů. „Myslíme si, že pozici na poskytování služeb tohoto druhu máme v Česku nejlepší.“ Visual Unity se snaží uspět na světových trzích a vyjednává o investicích pro další expanzi.

Zaplať, nebo nebude YouTube