Marie Chytilová: Mobilita je u nás opožděná, ale sílí

Zakladatel hromadného nakupování v Česku, portál Slevomat, chystá zteč na mobilní telefony a tablety. „Nákup, rezervace, uplatnění voucheru – vše rychle a jednoduše i z mobilu,“ říká ředitelka Slevomatu Marie Chytilová. „Vedle šetření peněz letos zavedeme i úsporu času,“ dodává.

Jak vidíte letošní rok?

Po dvou letech, kdy byl Slevomat v zisku a potvrdil, že tento obchodní model může být úspěšný, je potřeba se posunout dál. Rok 2015 bude revoluční, ze Slevomatu se stane Slevomat 2.0.

Co to znamená?

Už nebudeme jen slevovým portálem. Nebudeme už lidem šetřit pouze peníze, začneme jim šetřit i čas. Když jste šli dosud s voucherem od nás třeba do restaurace, museli jste voucher vytisknout a udělat rezervaci. A to lidi odrazovalo. Nově celý proces zvládnete na tři kliknutí. Nákup, rezervace, uplatnění voucheru: vše rychle a jednoduše, pohodlně i z mobilu.

To je inspirace ze zahraničí, nebo razíte vlastní postup?

Inspirovali jsme se Grouponem, který má až polovinu transakcí z mobilu. Trend mobility je ale ve srovnání s mobilitou amerických zákazníků trochu zpožděný, ale je tu a sílí. Slevomat má nyní zhruba 20 procent návštěvnosti z mobilních zařízení – telefonů a tabletů. A právě na těchto zařízeních chceme být.

Takže chystáte aplikaci, která bude při chůzi po ulici neustále brnět a upozorňovat, že restaurace, kolem které procházím, zrovna má nějaké menu v akci nebo že blízká prodejna oděvů nabízí na vybrané druhy bund slevu? Nebo bude toto vyhledávání ponecháno na klientovi?

Záleží samozřejmě na preferencích daného uživatele. Chceme, aby aplikace byla pro lidi především užitečná. Jednoduše řečeno: kdykoli si aplikaci zapnete, uvidíte v ní nejbližší slevy v okolí. Druhou možností bude klasické filtrování, například: mám volný večer a chci vidět akce, které bych ještě dnes mohl stihnout – divadla, večeře… Této službě říkáme Tady a teď. Nebude to aplikace, která vás bude zahlcovat akcemi, ale která vám je bude podle zadaných požadavků vyhledávat.

Předpokládám, že to ale bude jen pro specifické druhy nabídek. Třeba v případě vámi zmíněných večeří restauratéři často vyžadují objednávku den či dva předem…

Touto službou chceme vytvořit něco jako „instantní nabídku“ či „last minute nabídku“ – restauratér v rámci té last minute nabídky bude moci rychle vytvořit akci třeba na steaky, které má zrovna v lednici a potřebuje je udat. Takže nevyvíjíme jen aplikaci pro zákazníky, ale i pro naše partnery, aby mohli vytvořit slevovou akci v rámci pár kliknutí.

S kolika partnery nyní spolupracujete?

Je jich zhruba 30 tisíc.

Celorepublikově?

Ano, byť Praha je samozřejmě nejsilnější. Jako další z cílů pro rok 2015 však máme pokrytí měst s více než 40 tisíci obyvatel.

Hodně nových firem, které přežily první pětiletku, expanduje do zahraničí. Máte v plánu něco podobného?

Zahraniční expanze u nás proběhla hned v prvních letech – dostali jsme se na Slovensko, pak Maďarsko, Bulharsko, Pobaltí. Ty trhy jsou však naprosto odlišné s naprosto odlišnou poptávkou i konkurencí. Nemůžeme tam jen aplikovat to, co funguje tady. Chceme spíše ovládnout český trh se službami a přinést inovaci, kterou bychom pak přenesli třeba i do zahraničí. Ale jen „rolovat“ byznys model a tlačit ho do zahraničí nedává smysl. Podíváme-li se na Groupon, dělají to stejně – vymýšlejí aplikace pro partnery, specializují se, dělají akvizice technologických firem.

S inovacemi a vývojem aplikací souvisí sháňka po talentech a kvalifikovaných pracovnících. Nabíráte nové lidi?

Pro Slevomat nyní pracuje zhruba 180 lidí a nechci, abychom dále rostli. Nezastávám povrchní pohled, že čím má firma více lidí a vyšší obrat, tím je nebo bude úspěšnější. Nyní se soustředíme na kvalitu vývojářského týmu, webového i mobilního. Hlavně proto, že v oblasti vývoje a marketingu už nechceme pracovat s žádnými subdodavateli.

Rádi nabíráme juniory, které si dále vychováváme. Starší a zkušenější zaměstnanci navyklí na jakýsi korporátní řád totiž často mívají problém zvyknout si na náš způsob fungování. Často mi pak po měsíci řekli, že je to tu neskutečně „punkový“ a že oni potřebují řád a pravidla. Ale to tu zavádět nechci, z chaosu se často rodí ty nejlepší nápady.

Co je na Slevomatu „punkového“?

Snažíme se nezavádět procesy tam, kde to není třeba. Kdokoli za mnou může přijít s nápadem. Co ráno vymyslíme na poradě, dáváme hned testovat na web. A jsou lidé, kteří tuto rychlost nezvládají, chtějí si udělat jakýsi projekt, průzkum, zhodnotit potenciál, možné dopady změny, argumentují kompetencemi těch, kdo to vymysleli, a podobně. Ale když prostě někdo ze zákaznického oddělení přijde s dobrým marketingovým nápadem, proč ho nerealizovat?

Není to trochu riziko, když něco hned testujete na klientech? Navíc bez propočtů a variant dopadů…

Posuzujeme samozřejmě rizika a náklady. Když zjistíme, že daným nápadem nemáme co ztratit, případně že můžeme otestovat, jak lidé budou na novou funkcionalitu reagovat, jdeme do toho. Takový adventní kalendář, který jsme nasazovali loni o Vánocích, a měl u zákazníků obrovský úspěch, vznikl spontánně posledního listopadu. Jakmile máte v týmu špičkové lidi a můžete jim důvěřovat, většině rizik se vyhnete.

Zmínila jste sociální sítě – tam tedy probíhá většina toho testování?

Přesně tak. Třeba jen na pražské odnoži Facebooku máme přes 320 tisíc fanoušků. A od nich už jsme schopni dostat poměrně solidní reakci na nabídku, kterou jsme třeba ráno na poradě vymysleli.

Dříve se třeba zmíněnému Facebooku prorokovala významná „prodejní“ budoucnost, ale teď z něj řada lidí spíše odchází – právě kvůli rostoucímu počtu reklam a placených sdělení…

Přede dvěma lety to byla rozhodně pravda. Díky tomu je Slevomat tam, kde je. Když totiž vznikal Slevomat, tak se v Čechách rozšiřoval i Facebook. O to jednodušší tam bylo inzerovat. Ale máte pravdu, že čím více firem se na Facebook dostává, tím je těžší tam inzerovat – a reklama je tam také dražší.

Dá se dnes fungovat bez sociální sítě?

Myslím, že už moc ne. Sociální sítí udáváte tvář firmy, profilujete ji, komunikujete s fanoušky a klienty. Buď máte kamenné pobočky, kde se s nimi setkáváte, anebo pokud jste jako my pouze s jedinou pobočkou, představuje pro vás sociální síť významný komunikační kanál. Aktivita tam je extrémně důležitá.

A co další sítě – Twitter, LinkedIn…

Twitter v Česku není tak silný, ale fungujeme na něm. Pro nás je ale určitě zajímavější třeba Instagram, který můžeme využívat k tomu, že nám zákazníci posílají vlastní fotky z akcí, které využili. To nám výborně funguje pod názvem Fotomat. Dnes je to trochu standard vyfotit si v restauraci jídlo a hned je sdílet. A právě tuto možnost chceme zapracovat do konečného hodnocení akce, aby lidé viděli, jak reálně vypadají zážitky či pokrmy, které v dané akci nabízíme.

Zmínila jste focení zážitků. To tu dříve moc nebylo – slevy začínaly u věcí, přešly na cestování a nyní frčí zážitky? Co bude dál?

Začínali jsme jako marketingový kanál, firmy naším prostřednictvím o sobě dávaly vědět, pak se naše role přesunula k prodejnímu kanálu, nyní ale partneři opět objevují naši sílu jakožto marketingového kanálu. Jsme v podstatě jediný agregátor tak široké nabídky služeb na trhu. A ve spojení s hodnocením nabídek i srovnávačem kvality služeb.

Vrátím-li se tedy na začátek k tomu pomyslnému listování kalendářem, tak už tedy máte narýsován i rok 2016…

Rok 2016 pro nás bude jedno slovo – platforma. Na to se budeme připravovat po celý letošek. Na straně partnera půjde o to, že si bude moci nabídku velmi rychle zadat i sám. Na straně zákazníka pak o katalog služeb s možností instantního využití v jeho okolí. Chci, aby si lidé ráno vedle Facebooku a zpravodajských médií otevřeli i Slevomat, protože tam vždy najdou něco zajímavého. To vše bude možné jen díky této platformě, která celý proces zautomatizuje.

Ondřej Raška: Svět čeká splasknutí internetové bubliny

Zdeněk Cendra: Český internet už se nesjednotí