Jaký bude další osud nadzvukových bombardérů B1 v americkém letectvu?

  • Bombardéry B-1 jsou bezpochyby výtečné stroje, ale pokročilý věk jim nikdo neodpáře
  • Americké letectvo proto zvažuje, co s těmito stroji dál
  • Na jejich osud budou mít zásadní vliv dva poněkud protichůdné faktory

Americký nadzvukový strategický bombardér Rockwell B-1 Lancer ve své první variantě 1A létá od konce roku 1974, dnes mnohem rozšířenější varianta 1B je o deset let mladší. Jsou to výtečné stroje a společně s letouny y B-52 Stratofortress a B-2 Spirit tvoří páteř bombardovacího letectva US Air Force. Pokročilý věk jim ale nikdo neodpáře.

Americké letectvo proto v dnešní sobě zvažuje, co s těmito stroji dál. Na osud bombardérů B1, kterých bylo vyrobeno něco málo přes 100, budou mít zásadní vliv dva poněkud protichůdné faktory. US Air Force by rádi tyto letouny upgradovali, aby se mohly důstojně uplatnit i v operacích blízké budoucnosti.

Zároveň je ale budou připravovat na odstavení ze služby, k němuž postupně dojde po nástupu nové generace letounů, víceúčelových strategických stealth bombardérů Northrop Grumman B-21 Raider.

Přesný časový rámec generační výměny amerických strategických bombardérů ještě není jasný. První bombardéry B-21 by měly být k dispozici někdy v polovině dvacátých let. Podle představitelů US Air Force není tudíž pravděpodobné, že by bombardéry B1 byly kompletně staženy do začátku třicátých let.

V současnosti probíhá nejrozsáhlejší vylepšení bombardérů B1 v historii tohoto stroje. Inženýři a technici amerického letectva poskytnou bombardérům rozšířenou výzbroj, stejně jako novou avioniku, komunikační technologie i motory.

Renovované motory by měly B-jedničkám navrátit jejich původní výkony a zároveň by letouny měly dostat nové zaměřovací i zpravodajské systémy. Posádka bude mít k dispozici nové displeje a komunikační linky, stejně jako vylepšené řízení a kontrolu pumovnice, která unese větší počet bomb.

Bombardéry B-1B mohou operovat při rychlosti Mach 1,25. Na vnějších závěsnících mohou mít až 23 tun bomb, na vnitřních až 34 tun bomb různého typu, včetně naváděné munice se systémem JDAM (Joint Direct Attack Munition), řízených střel s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM nebo případně jaderných bomb B61 nebo B83.

V boji byly bombardéry B1 poprvé nasazeny během operace Desert Fox v roce 1998, při bombardování Iráku. Objevily se i při operacích Allied Force v Kosovu (1999), Enduring Freedom v Afghánistánu a v roce 2003 při invazi do Iráku. Zvláště v Afghánistánu a Iráku tyto stroje shodily tisíce pum a podílely se zásadním způsobem na bombardování.

Foto: Oletjens at English Wikipedia, CC-BY-SA-3.0

Diskuze (11) Další článek: Unikly specifikace procesorů Intel 9. generace. Vypadá to na velmi slabý upgrade

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,